Chřest, jehož sklizeň probíhá právě v tomto ročním období, není v naší kuchyni moc často používán. Možná je to i tím, že stále působí trochu exoticky, i když i u nás už jsou pěstitelé, kteří se této zelenině věnují a stává se tedy relativně běžnějším a dostupnějším. Obecně je chřest spojován se sofistikovanou kuchyní a ani jeho cena není vždy úplně příznivá, ale občas stojí za to si ho dopřát, a je možné ho použít na velmi jednoduché a rychlé recepty.
ROSTLINA SE PŘEDSTAVUJE
Chřest byl v Evropě pěstován již starými Egypťany a Římany, v malé Asii a ve Španělsku začátkem našeho letopočtu, později, v 15. století se pak chřest začal šířit do Francie a do Anglie. Až teprve následně se dostal do Severní Ameriky, kde též získal velkou oblibu. Pokud jde o oblíbenost chřestu u starých Římanů, traduje se, že dokonce nechali udělat zvláštní lodě, které byly určeny právě k jejich svozu a tyto lodě se jmenovali právě po chřestu, tedy „Asparagus”, což je latinský název této oblíbené zeleniny.
Ač se to může zdát divné, chřest patří do stejné rodiny jako česnek a cibule a má s nimi společné některé charakteristiky, díky nimž pozitivně působí na lidský organismus. Díky diuretickým účinkům napomáhá proti dně, ledvinovým kamenům, revma a zavodnění. V kuchyni se používají zelené nebo bílé výhonky, stonky by měly být tvrdé a pružné.
CO DOBRÉHO SE DÁ Z CHŘESTU UVAŘIT?
Pro gurmány i ty, co chřest ochutnají poprvé, přinášíme několik velmi jednoduchých rychlých receptů, aby se tato zelenina mohla stát součástí vašeho domácího menu. Uvedené rozpisy jsou pro 4 osoby.
Před jakoukoliv tepelnou úpravou je potřeba nejprve odstranit spodní dřevnatou část stonku. Nejprve tedy chřest krátce povaříme ve slané vodě nebo ho uvaříme v páře; obvyklá doby varu chřestu je 12-18 minut, záleží na tloušťce stonků. Vzhledem k tomu, že horní část stonku je křehčí než spodní část, nejlepších výsledků při varu chřestu se dosáhne tak, že se proprané stonky sváží dohromady (nepříliš těsně) ve spodní části. Pak se tento svazek postaví do vody tak, že je ponořená pouze spodní část (asi 1/5 výšky stonku) a pouze ponořená část se vaří ve vodě, zatímco horní konce se vlastně uvaří v páře. K tomu účelu existují i speciální hrnce ve tvaru úzkého vyššího válce. Jedna užitečná pomůcka: chřest je vařený, když se jeho hlavičky ohnou. Pokud připravujeme v kuchyni zelený chřest, doporučuje se schladit jej bezprostředně po uvaření velmi studenou vodou, aby si zachoval svou živou zelenou barvu a zůstal křupavý. Takto uvařený chřest je možné konzumovat různě.
Těstoviny se chřestem a ricottou: připravíme si 400 g těstovin, 200 g ricotty, 500 g chřestu, 1 menší cibuli, olej, sůl, pepř a čerstvé oregano (není pomínkou). Uvařte chřest a prudce ho ochlaďte. Odřízněte špičky a dejte je stranou, zbytek vařeného chřestu nakrájejte na asi centimetrové kousky a také na chvíli odložte. Na pánvičce zpěňte nadrobno nakrájenou cibuli, přidejte k ní na centimetrové kousky nakrájený chřest a vše nechejte asi minutu podusit na mírném ohni, aby se chuť cibulky a chřestu prolnula, nakonec přidejte ricottu a dochuťte solí, pepřem a oreganem. Vše lehce promíchejte. Uvařte těstoviny, nejlépe duté, aby se ricotta a chřest dostali dovnitř (ale není to samozřejmě podmínkou). Hotové těstoviny slijte a nasypte přímo na pánvičku s chřestem a ricottou. Vše promíchejte. Na talíři ozdobte těstoviny hlavičkami chřestu a osminkami rajčat.
Chřestová omeleta: na její přípravu potřebujeme 1 svazek chřestu (cca 500 g), 4 vajíčka, olej, sůl a pepř. Nejprve chřest uvaříme podle výše uvedeného postupu. Svazek po uvaření uvolníme a chřest položíme v 1 vrstvě na pánvičku, do níž jsme předtím dali malé množství oleje. Pánvičku dáme na oheň, a když se olej ohřeje, na chřest nalijeme rozmíchaná syrová vajíčka. Omeletu posolíme a popepříme a necháme na ohni, dokud se vajíčko nesrazí a nezačne hnědnout. Chřestová omeleta je výborné hlavní jídlo k obědu nebo k večeři.
Chřest s parmazánem: potřebujeme 1 svazek chřestu (cca 500 g), 100 g parmazánu, olivový olej. Na pánvičce rozehřejeme trochu másla a rozprostřeme na něm uvařený a vody zbavený chřest. Chřest na pánvičce několikrát otočíme v horkém oleji a hned servírujeme posypaný parmazánem nebo jiným nastrouhaným sýrem.
Všechny uvedené recepty jsou jednoduché na přípravu, příprava žádného z nich není delší než 30 minut. Pokud jste chřest ještě nezkusili, tak Vám snad tyto jednoduché recepty pomohou to změnit a snad budou inspirací i pro ty, kteří už mají s chřestem v kuchyni určité zkušenosti.
NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ
Pěstování chřestu na zahrádce moc často nevidíme, spíše si tuto zeleninu kupujeme. Ale mít vlastní, má své kouzlo…
Výběr chřestu: můžete si vybrat mezi zeleným a bílým chřestem. Bílý chřest je jemnější na chuti, zatímco zelený může být výraznější a často nahořklý.
Příprava semen: semínka namočte 1-2 dny před samotným vysazením.
Příprava záhonu: vyberte místo, kam svítí přímé slunce. Na podzim vyhloubíte řádky v ose sever–jih, minimálně 50 cm hluboké a 40 až 60 cm široké. Ty vysypete propustnou zeminou obohacenou kompostem a smíšenou s dobře rozloženým chlévským hnojem.
Výsadba: sazenice zasypete 5–7 cm kompostní zeminy a mírně přitlačíte. Chřest se vysazuje na jaře, obvykle v dubnu nebo květnu. Někteří zahradníci doporučují vysazovat chřest v březnu až dubnu, záleží na lokalitě a pošasí. Před výsadbou je důležité, že sazenice před výsadbou nesmí pučet. Pokud se rozhodnete chřest vysévat ze semínek, pak je nejlepší doba pro výsev brzy na jaře, nejlépe v březnu doma nebo koncem dubna do volné půdy.
Péče o chřest: pravidelně zalévejte, odplevelujte a při okopávce postupně přihrnujte. Chřest hnojíme jednou za tři týdny během vegetační sezóny.
Sklizeň: chřest se sklízí během května a června, nejlépe je ho konzumovat čerstvý!
Pamatujte, že první sklizně se dočkáte až za tři roky od založení záhonu. Chřest je trvalka, takže pokud máte záhon dobře připravený, může vám na zahradě růst klidně i 20 let.
Autoři příspěvku: Jana Ciglbauerová a Jan Stropnický
RUBRIKY
