Sponzor rubriky

Jak se bránit nachlazení? Vyměňte prášky za bylinky, ale kvalitní!

Vložil | 26 11, 2018 | Žádné komentáře | UŽITKOVÁ ZAHRADA

Znovu je tady přelom listopadu a prosince a s ním také větší výkyvy teplot během dne, se kterými se naše tělo hůře vyrovnává. Není divu, že se častěji objeví kašel, rýma a nachlazení. Než spolkneme tabletky, zkusme nejprve nahlédnout do starých herbářů i do receptur současných fytoterapeutů. Bylinky nám mohou pomoci nejen v prevenci.

ryma-a-nachlazeni-nas-dokazi-hodne-potrapit-co-jim-ale-predejitKdo v létě nezahálel a nasbíral si třeba květ černého bezu a divizny nebo list lípy či jitrocele udělal dobře. Pokud bylinky sušil na tmavém a suchém místě, kde proudil čerstvý vzduch, má poměrně jistotu, že v nich uchoval většinu účinných látek. Pak už jen stačí začít vlastní zelenou lékárnu používat. Jaké bylinky nám pomohou zmírnit teplotu, ztlumit chrapot nebo usnadnit odkašlávání?

Vrbové listí ochladí: už italský renesanční lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli, který od roku 1554 působil v Praze, ve svém objemném herbáři tvrdil, že proti kašli pomůže vnitřně podávaná řepa vařená v májovém másle, ocet z mořské cibule, pryskyřice z mandlového stromu nebo puškvorec v cukru připravený. Zevně pak mohlo od kašle pomoci nakuřování koňským kopytem, či tření nohou zespodu česnekem a máslem a také pára z puškvorce pouštěná do hrdla.

Dospěl také k objevu, že pití odvaru yzopu s fíky, routou a medem ve vodě, rozděluje tuhý, speklý a lepkavý, nečistý šlem v plicích. Působí volné vykašlávání, vyprazdňuje a vyčišťuje prsa, klidní kašel a dýchavičnost.

Mattioli nezapomínal ani na malé děti. Těm proti kašli radil podávat sirup z fialek, vlašský kopr s mlékem nebo lektvar z kmínu krámského. Horečku pomohlo podle Mattioliho zahnat vrbové listí. „Při velké horečce rozestel kolem sebe vrbové listí, které výborně ochlazuje v horký čas. Listí vrbové dává se také spolu ještě s jinými bylinami do vody pro koupel nohou za příčinou přivedení spánku a pro ochlazení, zvláště v palčivých zimnicích, jelikož velmi svlažuje, ochlazuje zvláště doby letní a chrání člověka před slunečním úpalem. Proto se staří rádi obkládali tímto listím a času letního seděli pod vrbami,“ vysvětluje ve svém herbáři.

Kašel tlumí i tužebník, který se podle Mattioliho tak trochu kromě listů podobá pastiňáku. „Tužebník brzy ukrocuje kašel a působí volné dýchání prsou, když se užívá utlučený kořen a zadělaný medem na způsob lektvaru tím způsobem, že se tento lektvar vezme pod jazyk, ve slinách rozpouští a polyká.“

bez černýČajové směsi pomáhají: současní fytoterapeuti sázejí při nachlazení spíše na bylinkové čaje a odvary. Pokud se správně nasadí, jsou účinné. Doporučené léčivé byliny jsou dostupné, mnohé rostou v našich zahradách, další pak na loukách. Některé z nich považujeme za plevel, přitom mají sílu nám pomoci. K sušení sbírejme rostliny pouze z čistého bezprašného prostředí, kde se hospodaří bez chemie, v souladu s přírodou.

Hojně využívaný černý bez najdeme na kdejaké stráni, jako nálet často zavítá i na naše zahrady. Květy obsahují malé  množství  silice, dále hlavně rutin, a také kyselinu askorbovou čili vitamin C asi 340  miligramů ve  100 gramech rostliny. Květ má i účinky protizánětlivé a podporuje vykašlávání, takže jej lze aplikovat i při respiračních chorobách. Užívá se na pocení při horečnatých infekčních onemocněních a při tak zvaných chorobách z nachlazení. Jedna až maximálně jedna a půl kávové lžičky květu se použije na dvou decilitrový šálek záparu, který se pije pětkrát denně. Používá se při nachlazení a při onemocnění horních cest dýchacích, způsobuje snížení teploty a má potopudný účinek. Při horečnatých infekčních onemocněních se pijí častěji menší dávky horkého nálevu, je možné ho přisladit medem.

Při suchých zánětech a při tak zvaných chorobách z nachlazení s dráždivým, neproduktivním kašlem se využívá síly květu divizny velkokvěté. Silice, ale hlavně sliz, vytváří na sliznicích ochranný povlak, a tím potlačuje kašel a mírní dráždění horních cest dýchacích. Na přípravu záparu se používá jednotlivá dávka tří gramů, což představuje dvě kávové lžičky rostliny na šálek vody. Fytoterapeuti doporučují v průběhu dne vypít dva až tři šálky.

Česnek nepatří jenom do jídla: neprohloupí ten, kdo dá přednost česneku. Už Mattioli radil česnek používat nejen do pokrmů ale i jako lék. Dnes víme, že česnek obsahuje mimo jiné vitaminy A,  B1, B2, C, D, E, značné množství jódu, sacharidy, slizy, pektiny a minerální soli.  V česneku najdeme i glukózu, fruktózu, sacharózu,  škrob,  dextrin,  menší množství celulózy, pektinu, slizu a bílkovin.

cesnekProtože účinné látky vydechujeme i plícemi, česnek vhodně působí i při onemocnění dýchacích cest bakteriálního původu. Osvědčuje se i při chřipce, rýmě a chronických zánětech průdušek u starších pacientů, i u dětí. Stroužek česneku se rozetře ve sklenici mléka a užívá je jednou až třikrát denně.

Odvary nebo zápary z hluchavky bílé, které Mattioli říkal hluchá nebo mrtvá kopřiva, se užívají i na kloktání při zánětech hrdla a ústní dutiny. Lípa srdčitá pomáhá při katarech dýchacích cest a horečnatých onemocněních, při chorobách z nachlazení jako jsou chřipka, kašel a angíny. Pro obsah slizu ulehčuje a potlačuje suchý kašel.  Sliznici nosohltanu chrání před dráždivými vlivy. Lípa se používá hlavně při přípravě čajů proti kašli, nachlazení a chřipce.

Autor příspěvku: Mgr. Stanislava Neradová

Komentáře

Tyto stránky využívají cookies. Tím, že stránky používáte, souhlasíte s uložením cookies na Vašem počítači/zařízení. více informací o cookies

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close