Letošní zima není asi podle našich představ a její netradiční průběh teplot znamená i to, že přichází poněkud dříve spousta práce, která rozhoduje o tom, v jaké kondici a s jakými startovacími podmínkami vstupují ovocné stromy do nové vegetační sezony.
Ještě než se začneme zabývat ochranou ovocných stromů před škodlivými činiteli, která je nyní aktuální, měli bychom vědět, že choroba nebo působení škůdce jsou až druhotným jevem, kterému jsme sami připravili existenční podmínky nesprávným zacházením se stromem jako takovým. Základem úspěchu pěstování je totiž prevence spolu se znalostí nároků jednotlivých ovocných dřevin a právě zimní a časně jarní ošetření stromů je pro budoucí úrodu nejdůležitější.
Tu můžeme ovlivnit jak mechanickými zásahy, tak i pomocí chemie. Nástup jara je také doba, kdy se rozhodujeme vysadit nové odrůdy, jimž pak musíme v budoucnu přizpůsobit způsob pěstování a ošetřování stromů na domácí zahradě. V následujících odstavcích si povíme, co všechno můžeme během vegetačního klidu v ovocné zahradě u jednotlivých skupin ovocných dřevin dělat.
Z mechanických zásahů provádíme u jádrovin zimní řez, při kterém odstraňujeme konkurenční výhony, suché větve a případně i mumifikované plody napadené moniliovou hnilobou. U silně vzrůstných odrůd by měl být řez spíš kosmetický a případně doplněn ještě letním řezem, jinak stromy silně zmladí na úkor plodnosti. Platí to hlavně u některých starších odrůd (Boskopské, Průsvitné letní, Malinové holovouské, Gráfštýnské atd., z hrušní u Solanky, Hardyho aj.) roubovaných na pláněti, případně u jabloní na silně vzrůstné typové podnoži A2. Takové stromy se hodí především pro extenzivní vysokokmenné sady, přičemž jejich výhodou je bezúdržbovost, nenáročnost a dlouhověkost. K nevýhodám pak patří pozdní nástup do plodnosti a značná potřeba prostoru. U většiny moderních odrůd roubovaných na středně a slabě vzrůstné podnože (M 106, M 9, M 26 a podnože řady JTE) je výchovný řez nezbytný.
Podobné je to i u hrušní, silněji zmlazujeme především velmi plodné odrůdy roubované na kdouloni (Konference, Williamsova, Karina apod.). Dále musíme mít při řezu na paměti, že některé odrůdy jabloní plodí na konci větví (Bohemia, Malinové Holovouské aj.) nebo na dlouhém dřevě (Čistecké aj.). Největší potřebu řezu mají i u jabloní slaběji vzrůstné a velmi plodné odrůdy (Lord Lambourne, Zlatá reneta, apod.).
Řez bychom měli provádět pouze tehdy, jsou-li teploty nad nulou. Větší řezné plochy je vhodné stejně jako vyčištěná místa napadená nectriovou rakovinou ošetřit stromovým balzámem nebo 1% kyselinou octovou. U starších stromů je dobré lehce odstranit z kmene starou odlupující se kůru, za kterou přezimuje celá řada škůdců. U peckovin v době vegetačního klidu raději řez neprovádíme a necháme ho na vegetační období, kdy proudí ve stromech míza, protože hojení ran probíhá rychleji.
Pokud jsme to nestačili udělat již na podzim, odstraníme z peckovin v zimním období jen mumifikované moniliové plody včetně drobných suchých větví. U broskvoní můžeme v bezmrazých dnech již od listopadu ošetřovat proti kadeřavosti broskvoně a několik postřiků měďnatými přípravky je dobré provést i během zimního období. Průběžně tím tak tlumíme původce kadeřavosti – houbu Taphrina deformans.
Pokud jsme nestačili pohrabat listí na podzim, můžeme to udělat i v zimě. Omezíme tak šíření některých chorob, hlavně strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitosti hrušně (Venturia pirina).
Jabloňové a hrušňové listí je výborným materiálem do kompostu, snadno se při tlení zahřívá, a zničí se tak všechny zárodky chorob. V době vegetačního klidu (únor až březen), před rozpukem stromů, je dobré provést předjarní postřik proti přezimujícím škůdcům. Zničíme tak celou plejádu nejen dospělců, ale i jejich vajíček. Tímto zásahem eliminujeme hlavně vajíčka mšicí, svilušek a štítenky, případně i píďalku. Postřikovou jíchou bychom neměli šetřit, protože škůdci přezimují většinou za starší kůrou a je třeba, aby i tam postřik zatekl. Většina přípravků (např. Futapon nebo Oleoekol) obsahuje olejovou složku a insekticid, proto je nejlepší doba pro aplikaci při teplotách vyšších než 5 stupňů, kdy jsou škůdci aktivnější a intenzivněji dýchají. Olejová složka zabraňuje přístupu vzduchu k přezimujícím škůdcům a v kombinaci s insekticidem pak postřik působí velmi účinně.
V zimě je též vhodná doba k aplikaci některých hnojiv. Zvlášť vhodné jsou komposty s vyrovnaným poměrem živin, popřípadě můžeme aplikovat vápenatá hnojiva k doplnění vápníku a úpravě kyselosti půdy. Dobré je použití pomaleji působících granulovaných nebo hrubě mletých vápenatých hnojiv, nejlépe dolomitického vápence. Ten kromě vápníku obsahuje i velmi potřebný hořčík. Velkou potřebu vápna mají zejména peckoviny, méně jádroviny a drobné ovoce. Meruňky kromě toho potřebují ještě hodně draslíku.Vyrovnaná výživa je nejen zárukou vysoké úrody, ale i prevencí proti některým chorobám a vadám ovocných stromů. Hnojení dusíkem je lépe ponechat na jaro, aby nedošlo k jeho vyplavení do spodních vod.
Doba vegetačního klidu je také časem, kdy vysazujeme nové stromy, a to buď již na podzim po opadu listů, nebo následně na jaře před nástupem vegetace. Peckoviny je lépe sázet až na jaře, týká se to především broskvoní, které jsou náchylnější k namrzání. Samozřejmostí je použití kvalitní sadby, nejlépe přímo nakoupené v ovocné školce, kde nám při výběru stromku i dobře poradí. Nedůvěru vzbuzují překupníci, kde je zacházení se sadbou často katastrofální, stejně tak jako jejich znalosti o prodávaném zboží. Než přistoupíme k výsadbě, měli bychom znát místní půdní a klimatické podmínky na zahradě. Nejnáročnější jsou meruňky a broskve, potom jabloně, hrušně a slivoně. Nejméně náročné jsou třešně, drobné ovoce, červený a černý jeřáb. Podnože a odrůdy volíme podle klimatických podmínek tak, že čím jsou horší půdní podmínky, tím vzrůstnější podnož by měla být, a naopak. Výběr odrůd máme dnes opravdu obrovský – od nových, často rezistentních, až po staré pěstované už za časů našich babiček. Je tedy jen na nás, podle čeho se budeme při výběru řídit…
A jak správně vysazovat?
Pochopitelně hlavně na správnou vzdálenost. Ta se mění nejen podle druhu a tvaru stromu, povahy sadu a odrůdy, ale i dle polohy a vlastností půdy. V lepších půdách a nižších polohách tvoří stromy větší koruny, ve vyšších polohách je tomu naopak. Ve vyšších polohách volíme při výsadbě hustší spon i z toho důvodu, že si pak stromy vytváří vlastní mikroklima. Vysokokmeny jabloní a hrušní vysazujeme na vzdálenost 8 – 10 m, vřetena jabloní a hrušní do sponu 3 x 1,5-2 m a svislé kordony jabloní a hrušní do sponu 2 x 1-1,5 m. Pro vysokokmeny a polokmeny slivoní volíme spon 6 x 8 metrů, pro zákrsky pak 5 x 5 m. Vlašské ořešáky sázíme do sponu 12 x 12 m, angrešt a rybíz nejčastěji do sponu 2 x 1,5 m a maliník a ostružiník do sponu 1 x 1 m. Jámy pro výsadbu přizpůsobujeme velikosti sazenic, všeobecně platí čím širší, tím lepší. Pro většinu ovocných dřevin by měly být alespoň 70 cm hluboké a 100 cm široké a z důvodu lepšího provzdušnění půdy je lepší vykopat jámy několik týdnů před výsadbou. U prostokořenných sazenic zakracujeme kořeny kolmým řezem (nejlépe zahradnickým nožem) až na délku 30 cm, přičemž cílem je, aby byl kořenový bal polokulovitý.
Než zasadíme vlastní strom, měl by být v jámě zaražen opěrný kůl, který ale následně nesmí zasahovat až do koruny. A samozřejmostí je také důkladná zálivka po výsadbě a zakrácení výhonů vysazeného stromku asi o 1/3. Většina moderních odrůd ovocných dřevin plodí již velmi brzy po výsadbě, jádroviny a peckoviny zpravidla 2. až 3. rokem a drobné ovoce již v roce výsadby. Správně ošetřené plodící ovocné stromy přináší nejen užitek v podobě zdravého ovoce pro celou rodinu, ale působí v zahradě také jako zajímavý dekorativní prvek. A pamatujme na to, že o kvalitě sklizně se rozhoduje již v předjaří…
Rašelina a.s. Soběslav
TIP RAŠELINA a.s.
Dolomitický vápenec s používá jako hnojivo na pozvolnější úpravu půdní reakce, k zlepšení fyzikálně chemických vlastností půdy. Upravuje zejména pH půdy, stabilizuje půdní strukturu, posiluje biologickou aktivitu půdy, umožňuje lepší hospodaření s půdní vláhou, podporuje lepší využití hnojiv a zlepšuje kvalitu sklizně. Obsah hořčíku příznivě ovlivňuje tvorbu chlorofylu. Je vhodný zejména k aplikaci na středních a lehčích půdách a travnatých porostech. Slouží jako neutralizační materiál proti účinkům kyselých průmyslových exhalátů. Vápenec si můžete zakoupit v e-shopu, 5 kg za 112 Kč.
Všechny potřeby nejen pro aktuální práce v zahradě na konci zimy z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav, najdete v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže a pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
