Sezonní květiny a okrasné rostliny na podzim likvidujeme a jejich rostlinné zbytky dáváme do kompostu. O trvalky, které na zahradě pokvetou i v příštím roce, se ale musíme postarat a správně je zazimovat. A myslet na ně musíme i v případě, že to na zahrádce zatím vypadá spíše zase na jaro!
Trvalky jako takové můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: ty, které zatahují, a ty, které toto neumí. Mezi trvalky, které na zimu zatahují do země, patří např. srdcovky, se kterými teď na podzim nemusíme dělat skoro nic. Více práce budeme mít naopak s těmi rostlinami, na kterých zůstává přes zimu zdřevnatělá nadzemní část, zbytky květenství a částečně proschlé olistění. Jako první nadzemní hmotu zakrátíme. Zbytky lodyh stříháme u trvalek několik centimetrů nad zemí a takto ošetřené rostliny zakrýváme chvojím. Pokud bydlíme ve městě a chvojí k dispozici není, můžeme jako ochranu proti mrazu použít klidně hmotu, kterou jsme ostříhali.
Trvalky, které jsou stálezelené, v podstatě nekrátíme, odstraníme jen odkvetlá květenství a poškozené, osychající nebo deformované listy. Mezi trvalé porosty v zahradě patří i okrasné trávy. Ty také nekrátíme, jejich trsy svážeme k sobě provázkem, aby se nepolámaly větrem, a ponecháme do jara. Pokud toto neuděláme a trávy několik centimetrů nad zemí ostříháme, dostane se dovnitř trsu a ke kořenům sníh a voda a kořeny mohou zahnívat. Jestliže jsme v zahradě vysazovali koncem léta trvalky nové a nebo dělili trsy těch starších, přihrneme k nim listí z okrasných stromů, nikoliv ovocných, a navrch dáme pár větviček chvojí. Ale ještě předtím, než trvalky zakryjeme, lehce dřevěným kolíkem prokypříme zem uvnitř trsu a rostliny zasypeme několikacentimetrovou vrstvou kvalitního kompostu. Ten chrání vrch kořenového balu nejen před zimou a mrazem, ale pro jarní nastartování růstu obsahuje i první dávku potřebných živin.
Srdcovka nádherná na podzim zatahuje do země, nemusí se tedy stříhat. Kopretiny se naopak musí před zimou ostříhat!
Hodně druhů trvalek v naší zahradě můžeme označit jako letité rostliny, které pěstujeme bez problémů během několika let jdoucích za sebou. Patří mezi ně např. čemeřice, bohyšky nebo pivoňky. Tyto rostliny jsou většinou odolné proti mrazu, což ale neznamená, že je na zimní období nepřipravíme. Rostlinám stačí, když k nim přihodíte trochu kompostu a použijete jednoduchý kryt z chvojí. U těchto starších rostlin se už nejedná ani tak o ochranu proti mrazu, spíše jde o to, uchránit vegetaci před zimním sluníčkem nebo dlouhotrvajícím ledovým větrem.
Dělení trsů: trsy některých trvalek jako třeba kopretiny a jejich kultivary musíme každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přezimují. To platí i pro astry, které rostou poměrně rychle a často se stává, že veškeré živiny putují do partií na krajích trsů. Vnitřní části pak nemají dostatek živin, nekvetou a mnohdy i nerostou. Rozdělení jako jednoduchou pomoc provádíme také každý druhý rok, přičemž zkušení pěstitelé aster doporučují každým 3.-4. rokem všechny trsy vyrýt a přesadit na jiné místo.
Astry stejně jako kopretiny potřebují čas od času rozdělit trsy. Čemeřice kavkazská patří mezi hodně odolné trvalky. Bergémie je stálezelená trvalka.
Kryt z chvojí neuškodí žádnému druhu trvalky, doporučujeme ho tedy dávat ke všem rostlinám této kategorie, zvláště pak sasankám, střevičníkům a drobně rostoucím kosatcům. Při přípravě trvalek na zimu nesmíme zapomenout ani na skalničky. I když to vypadá, že se jedná o úplně jinou kategorii rostlin, ve skutečnosti jsou to jenom trvalky, které potřebují podobnou péči jako ty v zahradě. Ideální je pro ně samozřejmě sněhová pokrývka, je ale otázkou, zda se jí letos v zimě dočkáme. Jako její náhradu proto používáme, zvláště u partií s nově vysazenými rostlinami, krytí chvojím. A i zde platí, že zelené části větviček smrku, jedle a nebo douglasky nepoužíváme tolik jako ochranu před mrazy, ale hlavně pro dobu předjaří. To se totiž slunko začíná opírat do kamenů a teplo z nich sálající může rostliny probouzet. A pokud ještě v noci přijde mráz, pro skalničky to může být fatální. Těmito problémy trpí i jinak celkem odolné druhy, mezi které řadíme devaterníky nebo floxy. Drobnější rostliny může slunce zlikvidovat celé, u větších exponátů třeba jen popálí listy. Rostlina přežije, ale na jaře není hezká. Zimní kryt trvalek odstraňujeme na jaře až tehdy, kdy máme jistotu, že se znovu neobjeví silnější noční mrazíky. A stejně jako v zahradě i na skalce odzimováváme ve dnech, kdy je pod mrakem. Z hlediska vyrovnání teplot a eliminace síly slunečních paprsků je to jistější.
Autor příspěvku: Jan Stropnický
Může se vám hodit…
Pro zimování trvalek můžeme na dosypávání zeminy kolem trsů použít např. klasický Zahradnický substrát B. Ten je vhodný nejen pro pěstování zeleniny, stromů, keřů nebo zahradních květin včetně trvalek (s výjimkou kyselomilných druhů), ale používá se také na podzim pro přihnojování a krytí nejrůznějších druhů ostříhaných rostlin. V e-shopu společnosti Rašelina a.s. k dostání za 61 Kč, balení 20 litrů.
Nejen při pěstování česneku vám pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
