Každý rok se na trhu objevuje spoustu nových kultivarů růží, které chceme mít a na své záhony zasadit. A právě teď, na konci října, je ten správný čas k jejich nákupu a výsadbě do zahrady…
Růže můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim. Pokud je to jen trochu možné, volíme říjnový až listopadový termín, protože podle odborníků jsou v tento čas sázené rostliny vitálnější, odolnější a v příštím roce lépe pokvetou. Důvod je jednoduchý: protože jsou v půdě již od podzimu, mají na jaře k dispozici mohutnější síť jemného kořenového vlášení, které se vytvoří ještě před příchodem mrazů. Tyto kořínky růže lépe zásobí vodou a živinami, což vede k jejich vyšší odolnosti z hlediska nepřízně jarního počasí (výkyvy teplot, přísušky a přemokření, vysoušivé východní větry).
1. Nákupu věnujme velkou pozornost: stejně jako všichni producenti okrasné zeleně, bojují i růžové školky o zákazníky, a tak mohou růže k prodeji vyorávat z produkčních ploch dříve, než je to vhodné. Takto „podtržené“ rostliny poznáme poměrně snadno, mají totiž varhánkovitou kůru na výhonech. Ty jsou samozřejmě nevyzrálé, částečně zaschlé a při podzimní výsadbě snadno namrzají. Na kvalitní sadbový materiál si tedy počkejme skutečně až na druhou polovinu října či začátek listopadu, kdy jsou růže nabízené k prodeji vyzrálé, dobře vyvinuté a tudíž i odolné proti případným mrazům.
2. Mezi prostokořenými a balenými rostlinami je třeba dělat rozdíl: sadbu růží bez kořenového balu nakupujeme většinou jen u školkařů v jejich provozovně, u obchodníků můžeme narazit na rostliny částečně nebo i více zaschlé. Růže nabízené v plastových obalech, jsou na tom z hlediska úbytku vláhy podstatně lépe, na výhonech nebo kořenech se ale může objevit bílý povlak. Tato plíseň se dá lehce omýt vodou a sadbu lze také vydesinfikovat postřikem nebo namočením do slabšího roztoku přípravku používaného proti houbovým chorobám.
3. Posouzení kvality sadby je základ: i když asi nepatříme mezi odborníky v pěstování růží, vitální rostlinu přece jen poznáme. Kupovaná růže by měla mít několik na první pohled zdravých výhonů s lesklou a napjatou kůrou, neolámané trny a zelenavou barvu bez černých ploch. Kořeny nesmí být polámané a jemné vlášení „zapečené“ nebo suché.
4. Správné ošetření kořenového balu i nadzemní části je důležité: mezi první úkony, které po získání sadby uděláme, je zakrácení hlavního kořene, postranních kořenů a lehké zastřižení oschlých konců vlášení, vše asi o ¼ – 1/3 původní délky. Ostrými nůžkami také odstřihneme kořeny polámané a nebo odřené z kůry. Zároveň redukujeme mladé zelené výhony, které by nepřežily první mráz a větévky, které rostou v těsné blízkosti místa roubování. Na růži určené k výsadbě necháváme většinou 3 až 5 silných výhonů, jejich pokrácení na pár oček necháme až na jaro.
5. Před výsadbou necháme růže natáhnout vodu: protože nevíme, jak dlouho byla sadba bez přísunu životodárné tekutiny, ponoříme ji asi na 8 – 10 hodin, ideálně přes noc, do vody. Během této doby rostlina vláhový deficit doplní a její svrasklá kůra se vypne. Pro lepší zakořenění můžeme do vody přidat Lignohumin.
6. Přípravě výsadbové jámy věnujme náležitou pozornost: před samotnou výsadbou zkypříme pozemek asi na 40 cm hluboko a vybereme větší kameny. Následně můžeme po celé ploše rozházet speciální zeminu pro pěstování růží a zapravit jí do povrchové vrstvy. Pak vykopeme jámy hluboké asi 30 – 40 cm, hloubka závisí na druhu a odrůdě růží (info získáme při nákupu). Na dno výsadbové jámy nasypeme zásobní hnojení (hlavně P a K, ne dusík).
7. Také spon má svůj význam: spon volíme taktéž v závislosti na tom, jaké růže na záhon sázíme. Slaběji rostoucí růže se mohou vysazovat na vzdálenost zhruba 30 cm, vzrůstnější kultivary s většími květy na 40 – 50 cm. Máme-li k dispozici dostatečně velký pozemek, sázíme raději do sponu většího, asi tak, aby se rostliny po nárůstu zelené hmoty lehce dotýkaly svými listy. Malý spon = se hustá výsadba = problémy s chorobami, hlavně houbovými.
8. Správnou hloubku výsadby se podcenit nevyplácí: růže nesmíme zasadit ani moc hluboko, ani moc mělce. Správná hloubka je taková, kdy se místo roubování nachází asi 4 – 5 cm nad povrchem půdy. Rovněž kořeny je potřeba rozprostřít na všechny strany a teprve pak zasypávat zeminou (ideální je speciální substrát pro pěstování růží, popř. dobře uleželý kompost smíchaný s původní zemí). Pokud budou kořeny silně zalomené, reaguje na tento stav růže silnou tvorbou rovných výhonů – vlků.
9. Pozornost je třeba věnovat také zálivce: po výsadbě musíme i přes předchozí namáčení sadby do vody růže hojně zalít a vodu nechat vsáknout do hloubky. Za tímto účelem kolem sazenice vytvoříme v zemi „misku“ a tu plníme vodou do té doby, dokud se vsakuje.
10. Vysazené růže je třeba dobře zazimovat: aby nově zasazené rostliny přečkaly dobře zimu, přihrneme je asi týden po výsadbě kvalitní zeminou (kompost, speciální substrát pro růže) tak, že z ní vyčnívají jen vrcholové partie výhonů. Takto vytvořený hrůbek ještě pro jistotu zakryjeme chvojím a růže necháme v klidu do jara.
Pokud jsme vše udělali správně, po vstupu do nové vegetace začnou na podzim vysazené rostliny rašit a my se můžeme těšit na silné, bohatě kvetoucí dřeviny.
TIP RAŠELINA a.s.
Při výsadbě růží doporučujeme použít Zeminu pro růže , která svou strukturou i složením zajistí ideální prostředí pro dobré zakořenění a následné bohaté kvetení. Je vyrobena ze směsi kvalitních přechodových a slatinných rašelin, kompotu získaného z drcené jemně tříděné borové a smrkové kůry, minerálního vícesložkového hnojiva se stopovými prvky a jemně mletého dolomitického vápence.
Nejen při pěstování růží vám pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže, stále je otevřeno! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
Autor příspěvku: Ing. Jan Stropnický