Kdo by neznal šípkový čaj, oblíbený jako prevenci i jako „první pomoc“ zejména při zánětech horních cest dýchacích či dolních močových cest? Ale víte, že šípek lze také zpracovat, uchovat a následně si ho vychutnat i jiným způsobem?
Šípek je plod šípkové růže, jež na podzim nádherně červeně zdobí množství keřů v naší přírodě i zahradách. Je bohatý na vitamín C a obsahuje také velké množství polyfenolů s antioxidační aktivitou, protizánětlivé glykosidy, flavonoidy, saponiny, těkavé oleje a řadu dalších zdraví prospěšných látek. Šípky jsou účinné při zánětech horních cest dýchacích a dolních močových cest, jelikož působí močopudně, potopudně, velký obsah pektinů pomáhá i proti zácpě. Má také protizánětlivé a antioxidační účinky, posiluje imunitu organismu. Zpracováváme čerstvě natrhané, tvrdé, vybarvené a zralé plody. Pokud ještě nepřešly mrazem, můžeme z nich udělat kompot, zavařit je, usušit nebo uvařit šípkový čaj. Změklé šípky, které již prošly mrazem, jsou sladší a jsou vhodné k přípravě marmelády, vína či šípkového likéru.
Sušené šípky používáme především k přípravě šípkového čaje, výborné je smíchat sušené šípky ve stejném poměru s lipovým květem, lze z nich však vyrobit i šípkové víno.
Při sušení se snažíme uchovat v šípcích maximální obsah vitamínu C, proto je sušíme pokud možno rychle a při nízkých teplotách do 60 stupňů. Šípky zbavíme stopek a zbytků okvětí. Sušíme je na dobře větraném místě v tenké vrstvě, v troubě nebo sušárně, až jsou zcela tvrdé. Uchováváme je na suchém a tmavém místě.
Šípková marmeláda je sice pracná, ale výborná na namazání na pečivo, přidání do bílého jogurtu nebo do lineckého cukroví.
Šípky zbavíme nožem stopek a okvětí, rozkrájíme na půlky, odstraníme chloupky a pecičky a opereme. Takto připravené šípky vaříme v hrnci s vodou, dokud nezměknou a poté je prolisujeme (můžeme také použít zjednodušenou variantu, kdy použijeme celé nebo rozpůlené šípky zbavené jen stopek a okvětí, po změknutí je rozmixujeme, propasírujeme, znovu povaříme s trochou vody a propasírujeme, dále se postupuje jako u klasické varianty). Protlak zvážíme, přivedeme ho opět k varu a přidáme cukr, na 1 kg šípkového protlaku potřebujeme 500-600 g cukru. Vaříme, až je marmeláda dostatečně hustá, nemusíme přidávat žádné želírovací prostředky, protože šípky mají dostatek pektinu. Ještě horkou marmeládu plníme do skleniček, ty obrátíme dnem vzhůru a necháme vystydnout.
Šípkové víno dobře zkvašuje, má krásnou barvu a výbornou chuť. Můžeme ho servírovat chlazené s ledem a kouskem limetky, je vhodné jako aperitiv nebo k decentnímu popíjení.
Budeme potřebovat 0,5 kg čistých a omytých šípků, 0,5 cukr krupice, 2 litry vody. Do čistého demižonu vložíme očištěné a omyté šípky, zalijeme je vychladlým sirupem z cukru a vody a pořádně utěsníme kvasnou zátkou. Demižon uložíme do suché, teplé místnosti se stálou teplotou a necháme kvasit jeden měsíce. Po měsíci nádobu přemístíme do chladnější místnosti a opět necháme kvasit. Asi po třech měsících všechny šípky spadnou ke dnu, přestanou unikat bublinky a víno je čisté, poté ho hadičkou opatrně stáčíme do níže položených lahví.
Šípková omáčka podávaná ke kančímu masu je kultovním jídlem z filmu Slavnosti sněženek. Už jste ji také vyzkoušeli?
150 g šípků zbavíme stopek a okvětí, rozpůlíme je, odstraníme jádřince i s chloupky a důkladně promyjeme studenou vodou. Potom je uvaříme ve vodě doměkka a rozmixujeme na protlak. Místo protlaku lze použít i šípkovou zavařeninu. Z másla a hladké mouky uděláme jíšku, zředíme ji 2 dl vývaru a vmícháme šípkový protlak, 1 dl červeného víny, hřebíček, citronovou šťávu a nastrouhanou kůru, dle chuti osolíme a osladíme. Za stálého míchání ji přivedeme k varu a necháme ji už jen probublávat. Získáme sametovou omáčku. Šípkovou omáčku podáváme k vysoké, pernaté a černé zvěřině.
Autor příspěvku: Eva Stropnická
RUBRIKY
