Tradice vánočního pečení velí asi 3 týdny před Štědrým dnem zadělat těsto na medové perníčky, napéct je a pak nechat do čtyřiadvacátého rozležet, jinak totiž budou tvrdé a nedají se jíst. Co ale dělat v okamžiku, že jsou Vánoce “za dveřmi” a my v předsvátečním shonu na perníčky zapomněli?
Pomoc je jednoduchá! Kromě tradičních existují i jiné recepty, které poradí, jak toto cukroví zhotovit třeba jen pár dnů před Štědrým dnem a přesto je budete mít měkké, vláčné a k okamžité konzumaci vhodné. Chcete vědět jak na to? Poradíme vám…
Co budeme potřebovat: 400 g hladké mouky, 140 g moučkového cukru, 50 g másla, 2 celá vejce, 2 lžíce kvalitního tekutého medu nejlépe přímo od včelaře, 1 lžičku jedlé sody, 1 lžičku perníkového koření, 1 žloutek na potření perníčků po upečení a bílkovou polevu na ozdobení
Pracovní postup: všechny uvedené suché ingredience smícháme v misce, přidáme další tekuté suroviny a ručně zpracujeme na měkké těsto. Pokud máme k dispozici kuchyňského robota, jednoduše do něj vše nasypeme a otočíme knoflíkem. Vytvořené těsto zabalíme do mikrotenové fólie a necháme přes noc odležet v lednici, v její spodní části.
Před samotným pečením předehřejeme troubu na 160 °C a plechy na pečení vyložíme pečícím papírem. V připravené nádobě rozmícháme žloutek s jednou lžící vlažné vody, tato směs poslouží na následné pomazání perníčků. Odleželé těsto vyválíme na pomoučněném vále na tloušťku asi půl centimetrua pomocí formiček vyrábíme perníčky. Ty naskládáme jen kousek od sebe na plech a dáme do předehřáté trouby. Pečeme asi 10 minut a po vytažení z trouby perníčky okamžitě potíráme připraveným žloutkem. Je to proto, aby se pěkně leskly! Následně je necháme třeba na válu vychladnout a můžeme zdobit…
Jak vidíte, Vánoce se dají zachránit i na poslední chvíli. Krásné svátky přeje Magdalena, čtenářka z Bíliny.
Na závěr trocha historie a symboliky
Výroba perníku jako takového má nejen v našich, ale i sousedních zemích poměrně bohatou tradici. Perník v nejrůznějších podobách se pekl například v Holandsku, Německu a nebo i v Polsku. Jako potravina byl také velmi oblíbeným obchodním artiklem, protože díky poměrně dlouhé době skladování (vydrží bez problémů i několik měsíců) se mohl dopravovat na velké vzdálenosti naprosto bez rizika. A to, že je perník pochutinou hodně starou, dokládají i nálezy historických předchůdců našich perníčků v egyptských hrobkách. Během dlouhých staletí se složení a recepty na výrobu perníků samozřejmě vyvíjely a upravovaly, popřípadě vznikaly nejrůznější krajové variace a modifikace. Perníků včetně oblíbených medovníčků je ke dnešnímu datu známo několik stovek. Vyrábějí se a pečou v klasických i kreativních tvarech a mají díky nejrůznějším (často i tajným) ingrediencím nepřeberné množství chutí a vůní
První zmínky o českých perníkářích můžeme vyčíst z kronik kolem roku 1330 – 1350, kdy se toto řemeslo objevuje na Trutnovsku. Perníky měly nejdříve tvar jednoduché ploché placičky, případně se vykrajovaly pomocí různých formiček (dřevěných, keramických, jednoduchých i zdobených). Ale tak, jak se začalo i perníkářství přizpůsobovat výrobě ve velkém, mizí krajové podoby a výroba se unifikuje. V současné době jsou ale na trhu vidět výrobky znovu oživených malých rodinných firem, které rozdávají hlavně na vánočních trzích nejen „sladké pokušení“, ale i radost z oku lahodícímu zdobení.
Perníčky jsou součástí naší historie a s tou ruku v ruce jde i nejrůznější symbolika. Jedna se skrývá ve tvarech, jinou můžeme objevit ve zdobení. Růže znamená vroucí city, třeba i ty neopětované. Košík je symbolem ženství a ženy, zatímco tulipán naopak symbolem muže. Věnec se objevoval na větších pernících, které si dávaly rodiny navzájem a symbolizoval štěstí, zdraví, sílu anebo plodnost. Klasický věneček, podobný tomu pletenému z květin nebo proutí, zas patřil ještě cudné slečně. Ryba jako symbol křesťanství se na perníčcích objevuje hlavně o Vánocích a holoubky zase dostávali od své milé při koledě mladí chlapci jako důkaz opětované lásky. Dalšími tvary a symboly hojně používanými hlavně o Vánocích jsou nejrůznější chaloupky, svícny, podkovy, hvězdy, andělé, prasátka, svíčky, sněhuláci, větvičky anebo vločky. Naopak květiny symbolizující příchod jara se objevují až na pernících velikonočních.
Autor příspěvku: Ing. Jan Stropnický
RUBRIKY
