Že moderní „průmyslový chléb“ obsahuje několik desítek technologických chyb, o tom již dnes mnoho lidí nepochybuje. Ale co ti, kteří se s nezdravými chleby neradi smiřují?
Pro ně je zde široký výběr domácích pekárniček – bohužel však zase jen pro nezdravé pečení. Proto jsem se zaměřil na nedořešené programy různých pekárniček a vzal je jako velkou výzvu pro nové pekárny budoucnosti. Neuvědomoval jsem si, kolik vědních oborů budu muset prostudovat, než si poprvé budu moci pochutnat na zdravém kváskovém chlebu. Nejedná se jen o konstrukční, programové a jiné matematicko-fyzikální obory, ale i o pekařské umění nebo biochemii. Protože pekaři pamětníci zásadně tajemství svého řemesla a kvásku nesdělovali (a mladí se to zřejmě ještě nenaučili), pochyboval jsem, zda je vůbec možné tradicím věřit. Z tisíců pokusů stále nebylo zřejmé, zda vůbec lze podle základní receptury, tedy pouze z mouky a vody, tradiční chléb a kvásek připravit. Nebyl jsem si jist, zda receptury neskrývají nějakou zásadní informaci nebo záhadnou ingredienci, která marnou snahu promění ve vytoužený zázrak zvaný „obyčejný chléb“.
A jaké zjištění naše desetileté experimenty přinesly?
Spoustu nových poznatků o vlastnostech kvásku i jeho projevech, které se následně promítají na našich tělech. A to byl další krok k našemu novému oboru „programování těla výživou“. Často si totiž vyhlídneme nějaký druh sportu, ale nemůžeme ho provádět, protože mu neodpovídají proporce našeho těla. Proto se učíme tvořit chleby na míru. „Chléb na míru“ je pojem, podle kterého již nemusíme volit rozdílnou přípravu jen pro sportující nebo pohodlné, ale také pro děti nebo dospělé, nebo třeba pro zdravé a nemocné. Sprinteři, skokani, vytrvalci i zápasníci, chtějí-li vynikat, musí mít na talíři potraviny kopírující jejich činnost. Dnešní realita lidí celého průmyslového světa je ale žalostná. Rozhlédneme-li se kolem sebe, můžeme mít pocit, že si zde spíše zakládáme na nemocech nebo sportech sumo, soudě podle snědených vuřtů nebo vypitých půllitrů piv. Tak jako je potřeba znát vlastnosti těla a potravin, je nutné umět připravit i chléb „na míru“ – samozřejmě na tu svoji!
Realita spočívá v rychlosti, aneb zdravý chléb za 7 minut!
V dnešní uspěchané a pohodlné době není velká šance prosadit výrobní postupy delší než několik minut. Tím spíše, nejsme-li na vlastním chlebu životně závislí jako za dávných časů. V dnešní pohodlné době hojnosti se cítíme příliš jistě a bezstarostně. Kdo ale zná praktiky průmyslu a chemizace potravin, může mít pocit žíznivého námořníka, obklopeného spoustou nepitné slané vody. Obstarat si tedy dnes zdravé potraviny znamená zároveň přesunout výrobu základních potravin do vlastní domácnosti. Začínáme sice u chleba, ale jakmile se nám jeho výroba dostane do krve a jsme schopni ji zvládnout do 10 minut, je reálné, že se navždy zbavíme závislosti na nejdůležitější průmyslové potravině. A protože považujeme tradiční sýry a slady jako tempeh, koji či natto za „druhý chléb“, bylo už jen otázkou času, kdy naše pekárnička dostane nové programy pro rychlou přípravu i na tyto produkty – a to se právě stalo. Závěrem již mohu říci, že v nové bio-pekárničce lze připravit chléb rychleji, zdravěji a levněji, než bychom jej stihli zakoupit v našem nejbližším obchodě.
A jaké funkce bychom si pro takového každodenního domácího pomocníka představovali a zároveň je u standardních pekáren postrádáme?
Pečení bez potřeby jakékoliv chemie nepřirozených náhražek i kypřidel, možnost výrobu přírodního kvásku, ruční řízení rychlohnětení, možnost hnětení čistých žitných těst, nastavitelné teploty pro kvasné procesy jako tradiční kvásek, jogurty, sýry a slady, novinkou je i automatické řízení kvasných teplot, dvoufázové kvašení pro tradiční kváskové pečivo, dvojfázové pečení, možnost ohřevu potravin, možnost přidávání semínek, a také výběr nerezového příslušenství, pečení bez hnětačů – i to je u nás novinka, nízká spotřeba – na velký 1,5 kg chleba je zde potřeba energie asi za 2 Kč, a pozor – jemné pečení v páře v naší pekárničce už také nesmí chybět!