Střídání tepla a zimy, popř. slunečných dnů a sněhových přeháněk, to je pro toto období bohužel typické. A navíc přichází jaro, astronomicky zhruba již za týden. Naše tělo je unavené, my ztrácíme pozornost a navyhýbají se nám ani nejrůznější nemoci. Tento stav řešíme tou nejjednodušší cestou, sáhneme po snadno dostupných lécích nebo potravinových doplňcích. Je to ale to jediné řešení? Není! Částečně nám mohou pomoci i byliny, je ale třeba vědět, jak na ně…
Síla rostlin deroucích se za sluncem ze zaschlé loňské trávy je mocná. Jindy zatracovaný plevel pomůže při naší očistě. Po zimních měsících už jen pohled na schoulené, sotva rozbalené první lístečky rostlin vykukujících mezi starými stonky nám dodá optimistickou náladu. Příroda ožívá. Po dlouhých měsících si můžeme venku utrhnout něco zeleného. Tyhle kopřivy jsou ale jiné než ty letní metr vysoké, které rostou tam, kde si je v tu chvíli nepřejeme a navíc všechno cenné pro naše zdraví dávno ztratily.
Už slavný renesanční lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli ve svém objemném herbáři velebil kopřivu. „Pití odvaru listí kopřivového žene moč a vyčišťuje ledviny,“ píše v kapitole věnované této rostlině a zmiňuje svého francouzského kolegu Honorata Castellana, který doporučuje „píti na ochranu před pískem a kamenem z jara až do měsíce května odvar z malých výstřelků kopřivových.“
Zdravá zeleň leží u nohou
Dnešní fytoterapeuti, kteří vycházejí i z poznatků slavného středověkého lékaře a jeho následovníků, velebí žahavou kopřivu také. Podle nich prospívá nejen jako čaj. Mnoho vitamínů a prospěšných látek nám dají i šetrně spařené výhonky, které můžeme přidávat do polévek, salátů, na chleba s pomazánkami. Nahradí i špenát.
Sbírat kopřivu doporučují maximálně do poloviny května. Zatímco jarní výhonky obsahují blahodárně vitaminy A, B, C, železo, chlorofyl, vápník, betakaroten a další látky, v pozdější fázi svého růstu je rostlina už plná dusičnanů. Proto se vyplatí mladé výhonky nasušit. Aby si kopřiva zachovala svou zelenou barvu, teplota sušení by neměla přesáhnout 60 stupňů Celsia. Kopřivu podobně jako další bylinky k jarnímu pročištění organismu nebudeme trhat nahodile, ale tam, kde víme, jak se v daném místě hospodaří. Spolehlivá kvalita je na zahrádkách a v kontrolované zemědělské výrobě. Okraje intenzivně využívaných polí čisté bylinky neslibují. Rostlinky sbíráme raději do košíku a před přípravou je vždy hodně propláchneme vodou.
V košíku si uděláme místo i na výhonky pampelišky a řebříčku. Obě bylinky nám pomohou podobně jako kopřiva. Čerstvé listy pampelišky mají močopudné účinky. Aktivují činnost ledvin a jater. Podporují tvorbu slin a žaludečních žláz. Obsahují inulín, vitamíny C, D a skupiny B. Řebříček doporučoval ve svém středověkém bylináři i Mattioli proti zažívacím potížím a při ženských zánětech.
Na kopřivu s mixérem
Z bylinek nemusíme připravovat jen čajový výluh. Zajímavým protipólem tepelné úpravy se nabízí využití mixéru nebo odšťavňovače. Kopřivové špičky a lístky pampelišky můžeme rozmixovat v nějaké zeleninové šťávě anebo v zákysu či kefírovém mléku. Lze je mixovat i ve vodě, a pak přes sítko přecedit a po doušcích vypít. Výbornou službu udělá i odšťavňovač. Stačí jen natrhané a oprané bylinky svěřit tomuto modernímu kuchyňskému pomocníkovi.
Vitaminovou bombu přelijeme do sklenice se šroubovacím uzávěrem a konzumujeme po lžičkách. Dávkování a dobu konzumace těchto šťáv raději zkonzultujeme s odborníky. Bylinky představují levný zdroj potřebných vitamínů a minerálů. Nemusíme už kupovat hrnkové oregáno, majoránku nebo bazalku, dovezené k nám přes půl Evropy. Zdravá zeleň nám leží u nohou.
Toxiny ohrožují naši imunitu
Proč je pro naše tělo nutná jarní očista? S potravou a dalšími vlivy kolem nás do sebe dostáváme různé škodlivé látky, toxiny. Nezdravé stravování nepřináší poměrně dlouho žádné viditelné potíže. Že se uvnitř nás děje něco nepatřičného, ale časem poznáme. Mnohé potraviny obsahují toxiny, zpomalují náš metabolismus, a podporují nárůst naší hmotnosti.
Právě přírůstek váhy, zácpa, poruchy trávení, nadýmání signalizují, že naše tělo je plné toxinů. Tím, že si v sobě tak trochu „uklidíme“, zbavíme se těchto toxinů a zároveň i tukových zásob tím, že rozproudíme metabolismus. Posílíme svou imunitu a budeme mít více energie. Tělo se odpadních látek dokáže poměrně zbavit samo, musíme mu ale pomoci. Jarnímu úklidu domácnosti sice dominuje chemie, při očistě zdraví ale vsaďme raději na bylinky, změnu jídelníčku a na pohyb.
I naši předci věděli, co je pro tělo dobré. Po zimních zabijačkách drželi každoročně tradiční čtyřicetidenní půst, který začal na Popeleční středu a končil před Velikonocemi. My se postit až tak nemusíme. Ostatně děti, těhotné a kojící ženy, senioři a nemocní lidé by se měli půstu bezesporu vyhnout. Nám postačí nejíst nezdravá jídla. Zapomeňme na teplé vydatné zimní masové vývary, nastal čas trochu jídelníčku odlehčit.
A jak poznáme, že se „úklid“ našeho těla i duše podařil? Upraví se zažívání, zvýší se obranyschopnost organismu, vyčistí se pleť. Budeme mít více energie a pohodovou náladu. Proto přemýšlejme o tom, co jíme. A vyplatí se tuto očistu provést několikrát za rok, nejen teď na jaře, vaše tělo si to dozajista zaslouží, starejte se o něj…
Text: Stanislava Neradová, foto: archiv magazínu
RUBRIKY
