O jedlém lese se hodně hovoří v souvislosti s přírodními zahradami. Ve velmi zkráceném pojmu se jedná o pěstování velkého množství rostlinných druhů, které mezi sebou vytváří přirozené prostředí se všemi vzájemnými vztahy jak rostlin, tak se vztahy škůdců a predátorů. Samozřejmostí je pěstování bez chemie a bez použití jiných materiálů, jako je například kyselá rašelina.
Jak by měl jedlý les vypadat?
Na začátku si musíme uvědomit, že pro tuto formu výsadby je nutný značný prostor, proto bych lidem s malými zahradami doporučovala vyhnout se velkým výsadbám a zvolit jen pár menších rostlin. Při výsadbě by měla být pokryta všechna vegetační patra, tedy stromové patro, větší a menší keře a podrostové keříky i bylinné patro. A co je potřeba vysadit? Jmenujme alespoň některé rostlinné druhy, které by v jedlém lese rozhodně chybět neměly!
Jeřáby – krásné stromy s typickými oranžovými plody. Jeřáb ptačí má svůj sladkoplodý kultivar ‘Edulis‘ (‘Moravica‘), který má listy na rozdíl od toho nejedlého, pilovité až v horní polovině (původní druh má listy ostře pilovité po celém obvodu). Z těchto malviček, které lákají nejenom ptáky, ale i nás, se dá po přemrznutí udělat vynikající likér či povidla. Jeřáby jsou krátkověké stromy, tedy s životností kolem 80 let. Jsou celkem nenáročné, dobře snáší sucho, slunce i polostín. Pokud hodláte u jeřábu provádět řez, měli byste se vyhnout zkracování terminálu. Po tomto řezu vznikne tzv. apikální dominance, kdy se postranní výhony budou snažit nahradit terminál a stromu to spíše uškodí. Hrozí totiž vylamování větví a tedy i nebezpečí infekce či chorob.
Muchovníky – tyto menší stromy nebo keře mají jedlé červené až černé plody, které připomínají větší borůvky. Pro svůj tvar se jim někdy říká indiánské borůvky. Na podzim se dočkáme u oválných listů krásné oranžové až červené barvy. Pro svůj zajímavý vzhled a nenáročnost v pěstování, se často používají i v okrasných výsadbách v parcích. Dobře snesou sucho, slunce i polostín.
Mišpule obecná neboli německá – jediný zástupce svého rodu se ideálně hodí do výsadby s muchovníky. Jedná se o menší strom nebo rozložitý keř s malými plody, malvicemi, které jsou jedlé po prvních mrazících. Tak jako u většiny dalších plodů se i z nich dají dělat různé likéry, džemy či povidla. Nejlíp se mišpuli daří na sluníčku, v teplejší poloze s propustnou živnou půdou.
Rakytník řešetlákový – o tomto keři se v poslední době hovoří s určitou nadsázkou jako o pramenu života. Jeho oranžové plody obsahují velké množství vitaminu C, takže stačí sníst dvě bobulky a máme pokrytou denní dávku tohoto důležitého vitamínu. Bobulky se dají sušit i mrazit a neztrácí potřebné množství vitamínů. Rakytník je velmi nenáročný, daří se mu téměř všude, proto ho můžeme často vídat i u silnic, dálnic nebo ve vytížených parcích (u škol, u úřadů a podobně). Rakytník je dvoudomá větrosnubná dřevina, to znamená, že musíme mít samičí a samčí rostlinu. K jednomu samci je vhodné mít alespoň dvě samice. Užívání 100% oleje z těchto plodů působí velmi pozitivně na ženské problémy, jako jsou myomy.
Arónie černoplodá – černé plody jsou velmi podobné jeřabinám. Obsahují také velké množství vitaminů a jejich využití je v podobě sirupů, marmelád, likérů, kompotů atd. Malvičky vydrží dlouho na stromě, takže si je můžeme sbírat postupně, ale pozor na nálety ptactva. Ochránit je můžeme třeba síťovinou. U nás se často pěstuje na kmínku, ale vytváří i zajímavé keře.
Zimolez kamčatský – také nazýván jako kamčatská borůvka. Je to jeden z nejraněji plodících keřů. Fialkové podlouhlé plody opravdu chutnají jako borůvky. Pozor na nálety ptactva, kterým plody také velmi chutnají. Zimolez špatně snáší sucho, ale vyhovují mu téměř všechny půdy. Je velmi mrazuvzdorný, takže naše zimní podmínky snáší bez problémů. Při výsadbě opět nesmíme zapomenout na dvě rostliny, protože květy jsou cizosprašné.
Klanopraška čínská – jde o opadavou liánu, kterou můžeme vysadit u pergol, altánů či různých besídek. Je nenáročná na půdu, ale nemá ráda přílišné sucho. Kvete po několika letech květy samčími, které mají bílou až narůžovělou barvu, a po dalších letech se u nich objeví i květy samičí, které jsou nenápadné. Plodem jsou červené bobule. Klanopraška dokáže nabudit organismus a dokáže i oddálit pocit hladu. Bobulky by se neměly používat při vysokém krevním tlaku.
Kustovnice čínská – plody mohou nahradit brusinky. Nejsou tak sladké, ale o to víc jsou bohaté na vitaminy (hlavně A, B, C, betakaroten a ostatní stopové prvky). Kustovnice je podobná keřům, její plody, ale i ostatní části rostliny, se po staletí využívají v čínské medicíně. Je považována za rostlinu dlouhověkosti, díky svým antioxidačním účinkům prý dokáže oddálit stárnutí. Dokonce se udává, že působí i jako afrodiziakum.
Brusinky, borůvky – tyto dvě rostliny velmi dobře známe. Brusinky mají blahodárný vliv na ledviny a močový měchýř, slouží také jako prevence před záněty právě těchto orgánů. Borůvky mají velké antioxidační účinky a působí proti rakovině. Podmínkou jejich úspěšného pěstování je kyselá půda s dostatečnou vlhkostí a polostín.
Ve výčtu rostlin nejsou samozřejmě zahrnuty všechny druhy. Jmenujme tedy ty velmi známé: bez černý, šípková růže, rybíz, ostružinomalina, ostružiny, maliny, angrešt, jahody, ovocné stromy a keře.
Něco málo o účincích tmavě červených až fialově zbarvených plodů: obecně se u těchto plodů vyskytují velké antioxidační a protirakovinné účinky. Rutin, který je v nich obsažen, napomáhá předcházet problémům s lámavostí cév. Tyto plody jsou velmi bohaté na vitaminy a stopové prvky.
NÁŠ TIP: pár receptů ze surovin, které vám v lese mohou vyrůst. Vyzkoušejte je!
Likér z jeřabin
Co je potřeba: 1,5 kg jeřabin, 1 kg pískového cukru, asi 5 hřebíčků, 0,5 l slivovice nebo vodky, 0,6 l vody, zavařovací sklenice.
Postup: jeřabiny dáme do zavařovacích sklenic a podrtíme je. Svaříme si vodu s cukrem a hřebíčky. Nalijeme na jeřabiny a po vychladnutí doplníme alkoholem. Sklenice zavřeme a dáme na čtrnáct dní do světlé chladnější místnosti. Občas můžeme dojít náplň promíchat. Po 14 dnech obsah sklenic slijeme, přecedíme a můžeme podávat výsledný likér.
Bezinkový likér
Co je potřeba: 2 l zralých bezinek, 1 l kávy, 1 kg pískového cukru, 2 vanilkové cukry, asi 5 hřebíčků, 1 celá skořice, badyán podle chuti, 0,5 l rumu, slivovice nebo vodky (jak komu chutná), zavařovací sklenice či jiné láhve a nádoby.
Postup: bezinky dáme do hrnce, rozmačkáme nebo rozmixujeme a zalijeme kávou. Svaříme, poté přecedíme a do výsledné „šťávy“ přidáme cukr, vanilkový cukr, hřebíček, skořici a badyán a vše ještě 10 minut povaříme. Po vychladnutí přidáme alkohol, promícháme a naplníme do láhví. Likér umístíme do chladna. Můžeme podávat ihned.
Rakytník jako náhrada brusinek
Co je potřeba: množství plodů se odvíjí od počtu sklenic, 0,5 l vody, 0,5 kg pískového cukru, pepř – celé kuličky, hřebíček, skořice, vinný ocet, zavařovací sklenice.
Postup: vodu s cukrem a kořením svaříme. Po vychladnutí přidáme podle chuti vinný ocet. Předem naplněné zavařovací sklenice zalijeme a zavřeme. Podáváme k masům či k omáčkám.
Doufám, že se vám některý z těchto receptů osvědčí. Z bobulovin se dají obecně dělat nejenom šťávy, džemy a marmelády. Dají se zavařovat na sladko jako kompoty, na slano jako doplněk k masům, dají se sušit a jíst místo bramborových lupínků, dají se z nich dělat různé dřeně, směsi pro pečené čaje a mnohé další možnosti ke konzumaci. Určitě se vyplatí zpracovávat zahradní výpěstky nejenom pro naše zdraví, ale i pro naši kapsu.
Máte-li i vy nějaké zajímavé nápady či zkušenosti jak jedlý les vysadit, ošetřovat a využívat, podělte se s námi! Nápady, náměty i recepty odměníme malým dárkem.
Autor: Ing. Petra Dvořáková
RUBRIKY
