Dýní se letos opět bohatě urodilo a vy si láme hlavu s tím, jak je v krátké době zužitkovat? Receptů na jejich přípravu je k dispozici sice dost, ale jíst každý den se přece jen nedají. A tak přichází na řadu skladování, se kterým vám rádi poradíme…
CO JE VLASTNĚ DÝNĚ
Rostlina, o které mluvíme se v základu správně jmenuje tykev a patří do čeledi tykvovité (Cucurbitaceae). Její druhy či variety se pěstují např. jako dýně, cuketa nebo patizon. Botanicky se jedná o jednoletou popínavou rostlinu původem z Latinské Ameriky, která se do Evropy dostala koncem 15. století v souvislosti s kolumbovskými výpravami.
Dýně je lidový název pro tykev obecnou (latinsky Cucurbita pepo) nebo tykev velkoplodou (Cucurbita maxima). Obě pak patří do stejné čeledi jako již zmiňovaná cuketa nebo patizón, oproti nim však mají větší chuťovou rozmanitost. Lze je zařadit mezi základní potraviny, podobně jako např. všem dobře známé brambory. Z hlediska uplatnění v kuchyni je můžeme používat jako přílohu k masům, výrobě noků, pyré, polévek, omáček, k pečení koláčů, výrobě kompotů aj.
ROZDĚLENÍ DÝNÍ
Dýně dělíme v základu na nejedlé (okrasné) a jedlé (konzumní). Ty se pak podle vzhledu plodů a následného využití rozdělují na špagetové dýně (krémově žlutá, plody cca 2 kg, vhodná k pečení), dýně Hokkaido (oranžová nebo zelená, plod o váze cca 1,5 kg, před úpravou se neloupe, vynikající na polévky), máslové dýně (velké množství kvalitní dužniny, málo semínek), muškátové dýně (nahnědlá barva plodu, náročná na pěstování) a velkoplodé dýně (oranžová barva plodu, hladká slupka, velké rozměry, až 40 kg váha plodu, hodí se na zavařování, džemy aj.)
KDY A JAK SKLÍZET
Správná doba sklizně a správný postup při oddělování od lodyhy jsou základem toho, aby nám jakákoliv dýně dlouho vydržela. Plody určené na uskladnění je potřeba již na rostlině dobře vybírat a následně s nimi opatrně manipulovat. Základem úspěchu je pak stopka ponechaná na plodu. Ta by měla být dlouhá asi 5 cm a pozor musíme dávat i na to, aby se při následné manipulaci nevylomila. Jizva po ní se totiž stává vstupní branou pro houbové choroby, které nekompromisně měkkou dužinu rychle napadají a následně rozkládají!
Dýně sklízíme zásadně za slunného, suchého a teplého dne, ještě před příchodem prvních mrazíků, které plod nenávratně poškozují. Také musíme dbát na to, aby byly naprosto zralé! Další důležitou podmínkou je to, aby byla slupka plodů tvrdá a matná (lesklou mají plody ještě nezralé). A dobrým rozpoznávacím znakem je i to, že se na stonku tvoří malé suché praskliny. Sklizené plody je dobré po dobu několika dnů ještě dosušovat na vzdušném a chráněném místě. Pokud pěstujete dýně na chalupě, rozložte je poblíž kamen, tam doschnou nejlépe. Jsou-li malé, můžete je dát i do trouby a teplotu nastavte na cca 30°C.
ZÁSADY SPRÁVNÉHO USKLADNĚNÍ
Aby nám dýně dlouho vydržela a neshnila, potřebuje hlavně sucho. Pokud tuto základní podmínku splníme, vydrží plody bez větších problémů až do jara. Dýně vlhko nesnáší a tak často doporučované skladování ve sklepě nemusí být vzhledem k neupřesněné vlhkosti jako doporučení správné! Nejlepší je suché a dobře větrané místo (např. sklep v paneláku), kde na dřevěném roštu nebo policích plody rozložíme tak, aby se navzájem nedotýkaly. Ideální je teplota kolem 10 – 15 oC, při které následně slupka dýně ztvrdne, čímž dužinu spolehlivě ochrání. Vzdušná vlhkost by se podle doporučení měla pohybovat v rozmezí i 50-65%.
Na takto vybraném a upraveném stanovišti mohou dýně vydržet čerstvé a zdravé až po dobu 4 měsíců. Nevěříte? Vyzkoušejte to!
Autor příspěvku: ing. Jan Stropnický
Nejen dýněmi živ je člověk, na podzim se musíte postarat o spoustu dalších věcí v zahradě. A s tím vám velmi dobře pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. S celou jejich škálou se můžete seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
