Myslíte si, že se vaše domácí hřiště hodí jen pro ty nejmenší, popř. pro děti věku šesti až osmi let maximálně? Jste na omylu! Pokud tento prostor správně upravíte a doplníte posilovacími prvky, ho budou rádi využívat i větší kluci a holky. Jim se zlepší jejich fyzická kondice a hřišti jako takovému prodloužíte životnost…
Většinou se říká, že dětské hřiště stavíme pro ratolesti od 2 do 8 let, které budou mít radost, že se mohou vydovádět na pískovišti, klouzat se po skluzavce, vylézt po jednoduché stěně nebo síti do domečku a tam si hrát na tatínka a maminku, školu či na piráty. Není ale nic smutnějšího, než když vám větší dítě řekne, že už ho hřiště nebaví, že tam nepůjde a celá investice je vlastně k ničemu.
Tomu, aby si ho znovu oblíbilo, se dá dopomoci poměrně jednoduchým způsobem, a sice přidáním sportovních či posilovací prvků. A které to mohou být?
Většinou vycházíme z toho, že zahrada není prostorově „nafukovací“, takže nějaké dlouhé lanovky, popř. jiné rozměrné sestavy, na kterých by si děti mohly procvičovat sportovní dovednosti, se do ní umístit nedají. To ale neznamená, že je „všem dnům konec“. Na konstrukce stávajícího hřiště totiž můžeme připevnit prvky, které nám sportování umožní.
Posilovací prvky jako takové zlepšují motoriku dětí, upevňují jejich zdraví, zvyšují jejich sílu, procvičují různé dovednosti a vedou k tomu, že se naše ratolesti na hřišti nenudí.
Kdy a co přidat?
S tím, že k rozšíření hřiště tímto směrem časem dojde, je možné počítat už v momentě, kdy ho pořizujeme pro malé děti. A až přijde ten správný čas, přidáme prvky, které umožní dětské posilování (hrazdy, kladiny, otočné houpačky, šplhací lana, kruhy) či zajímavé sportovní aktivity (koš na basketbal, boxovací pytel). Kromě těchto doplňků můžeme mít na hřišti třeba i modul mající v sobě obsaženy dvě nebo tři šplhací tyče. To je místo nejen pro zlepšení motoriky, nácvik síly a přitahování, ale děti zde mohou třeba i soutěžit v tom, kdo vyleze rychleji, výš anebo kdo se udrží na daném místě co nejdelší dobu. Takže je to vlastně i otázka jakéhosi zdravého a ctižádostivého soutěžního ducha.
Stejně tak se dá přidat i tzv. opičí dráha, kterou známe třeba z vojenských výcvikových center. Tady je samozřejmě v trošku jiném provedení (kratší, menší, jednodušší, níže nad zemí), ale i tak mohou mezi sebou děti soutěžit, kdo přeručkuje dál, rychleji, popř. se na hrazdě udrží nejdéle ze všech.
Motoriku, rovnováhu a třeba i stabilitu umožňují rozvíjet nad zemí nízko umístěné kladiny, které se dají do herního systému rovněž jednoduše zamontovat. Děti se na nich učí pohybovat v prostoru, který pro ně není tak úplně běžný, snaží se udržet rovnováhu, skákat třeba po jedné noze nebo chodit jako čáp, možností je zcela logicky mnoho.
Kromě pevných kladin můžeme instalovat i varianty visuté nebo pohyblivé, což jsou hranoly, které bývají přivázány na silných lanech anebo na řetězech. Pokud po nich jdete, houpou se s vámi, což znamená, že dítě musí udržovat rovnováhu a motoricky se soustředit na to, aby nespadlo. A mimo těchto prvků můžeme najít v nabídkách prodejců třeba i klasické tělocvičné kruhy.
Výhodou těchto sportovních a posilujících doplňků je fakt, že se dají začlenit i do hřiště pro menší děti. Máme-li doma ratolesti, které jsou od sebe věkově o několik let, mohou si na hřišti hrát dohromady a nebudou si navzájem konkurovat nebo překážet. A pokud to situace vyžaduje, dá se díky upevňovacím prvkům velice rychle vyměnit houpačka pro dvou až tříleté dítě třeba za visutou kladinu nebo kruhy.
Jak řešit nebezpečí pádu?
Dopadová plocha u hřišť s posilovacími prvky pro větší děti se většinou neřeší podle jejich charakteru, ale z hlediska toho, z jak velké výšky může dítě při hře spadnout. V praxi to znamená, že na kvalitu tohoto místa musí být kladeny poměrně velké nároky, jelikož jde o zdraví našich nejmenších. Dopadová plocha se tak buduje kvalitní, hodně často se používají gumové dlaždice, protože jsou měkké, pružné a výborně tlumí nárazy.
Pár rad závěrem
Budeme-li logicky uvažovat a zakoupíme pro dorůstající děti správně zaměřené posilovací nebo tělocvičné prvky, dokážeme životnost našeho domácího zahradního hřiště prodloužit o několik let. Investice se tak vyplatí a co hlavní, i větší děti ho budou rády využívat.
Vše samozřejmě jednou doslouží a po dosažení určitého věku už děti o hřiště mít zájem nebudou. Pak je možné sportovní a tělocvičné prvky odebrat a je-li nosná konstrukce v pořádku, vytvořit z něj opět prostor pro hry těch nejmenších. Prostě provést takový restart!
Často se stává i to, že se hřiště mezi rodinami různě vyměňují nebo darují, prostě se snažíme o to, aby sloužila co nejdéle. Kromě snahy o to udělat našim dětem radost, se jedná také o ekonomiku, protože hřiště stojí v dražších sestavách i několik desítek tisíc korun. A tak by bylo smutné a neekonomické abychom ho po dvou, třech nebo pěti letech jen tak zlikvidovali…
Pokračování příště…
Autor příspěvku: Vladeko – https://www.detskahriste.cz/
RUBRIKY
