Silné bouřky a přívalové deště jsou v poslední době stále častější. Ničí domy, byty, dvorky, sklepy nebo garáže, a nevyhnou se ani po léta pečlivě udržovaným zahradám, kde dokáží napáchat velké škody. A jak se o záhony, stromy, keře, stavby a užitkové plodiny postarat poté, co voda opadla, si povíme v tomto příspěvku.
Čím začít?
Není voda jako voda, a tak je po jejím „zmizení“ třeba počítat i s variantou, že byla kontaminována. Abychom zjistili pravdu, musíme sledovat povodňová zpravodajství, popř. se ptát vodohospodářů, kteří by měli vědět, zda se na náš pozemek dostaly nečistoty z čistírny odpadních vod, průmyslového odkaliště nebo z jímky nedaleké zemědělské společnosti. Pokud tomu tak je, musíme dbát rady odborníků a při asanaci se řídit jejich pokyny, které vycházejí z asanačních plánů. A podobně se chováme i v případě, že na zahradě najdeme uhynulá, nebo i živá, zvířata nebo ryby. Je-li zamoření většího rozsahu, musíme se smířit s tím, že drobná zeleň včetně rostlin na záhonech bude zlikvidována a pozemek se musí do hloubky zorat, následně urovnat a znovu osít. Jako první plodinu použijeme druhy určené k zelenému hnojení. Až vyrostou, posekáme je a ještě před zimou zapravíme do půdy. Mezi rostliny, které dají vyčerpané půdě novou sílu, patří např. řepka, hořčice, hrachor, jetel, lupina, bob, vikev, oves nebo žito. Na jaře příštího roku pak můžeme zahradu znovu rozčlenit na užitkové a odpočinkové plochy a vysít kvalitní travní semeno. Tato pravidla péče o zatopené plochy platí i v případě, že na nich máme velké nánosy jinak nezávadného bahna, které se nedají odstranit.
Péče o trávník
Není-li vrstva sedimentů velká, stačí bahno nechat vyschnout a následně rozhrnout železnými hráběmi, čímž ho zapravíme do travního drnu. Tímto úkonem půdu zároveň provzdušníme. Máme-li k dispozici vertikutátor, můžeme ho rovněž použít, ale až na skutečně vyschlý terén! Samozřejmě, že nejdříve celý pozemek uklidíme, odvezeme naplaveniny, popř. posekáme vyšší trávu, na kterou budeme muset použít křovinořez s odpovídajícím nástavcem nebo bubnovou sekačku. Máme-li na zahradě dobře zapěstovaný trávník, není třeba ho znovu vysévat, travní drn obrazí během krátké doby sám. V případě odnosu vrchní vrstvy zeminy tuto doplníme a travní semena vysejeme.
Co bude s úrodou?
Užitkové plodiny, které při povodni na delší dobu zaplavila voda a kontaminovalo bahno, je třeba považovat za zdravotně závadné. V žádném případě je tedy nekonzumujeme a to, zda je jako krmení nabídneme domácím zvířatům, bychom si měli dobře rozmyslet. I když je na první pohled vše v pořádku, nikdy nikdo neví, jaká voda zahradou protekla a co obsahovala. Zkrmování povodněmi zasažených zemědělský plodin (týká se i trávy pro králíky) je možné doporučit až po konzultaci s veterinářem nebo po rozboru referenčního vzorku ve specializované laboratoři. Je-li zelenina na zahrádce poškozena jen „krátkou a rychlou“ vodou a nachází se v počátečním stavu růstu, doporučují hygienici její vývoj sledovat a konzumovat ji až po čtyřech nebo pěti týdnech. Jistější ale je zasažené plodiny úplně zlikvidovat, nikoliv kompostovat.
Stromy a keře
Každé delší zaplavení se na ovocných nebo okrasných rostlinách může negativně projevit. Je ale pravdou, že dobře zakořeněné stromy a keře na trvalém stanovišti si s povodněmi poradí lépe než trávník či křehká zelenina. Je to dáno tím, že dřeviny mají do hloubky rostoucí kořenový systém, který výkyvy v přísunu vody pomáhá zvládat. Jakmile voda ze zahrady odteče, odstraníme hadicí nánosy bahna z koruny, větví i kmene. A poté, co terén částečně vyschne, zlikvidujeme naplavený sediment také v oblasti kořenových náběhů. Následně okolí stromů po obvodu koruny prokypříme motyčkou, rýčem nebo rotavátorem. Pustíme tak ke kořenům vzduch a stromy se ze záplavy lépe vzpamatují. Pozor ale na přihnojování kompostem, který mohl být kontaminován, nebo vysokými dávkami hnojiva. Již tak poškozené a oslabené kořeny bychom mohli popálit.
Fóliovník a skleníky
Jednoduché fóliové stavby už na svém pozemku po povodni asi nenajdeme. S dříve zakrytým prostorem, který nemá pevné dno a bočnice, tedy pracujeme stejně jako se záhony na volném prostranství. Horší situace může nastat u klasických skleníků. Je-li poškozena konstrukce, bude ji potřeba vyrovnat a skleník přesklít. Nejvíce práce nás ale čeká s výměnou zeminy, což je dáno tím, že většina skleníků má vybetonované dno a vyzděné boční stěny. Voda tak nemůže odtékat a míra kontaminace zeminy je obrovská. Tady nezbývá nic jiného než počkat, až půda vyschne, z uzavřeného prostoru ji vybrat, „vany“ vymýt proudem vody z hadice nebo wapky, celý prostor vydesinfikovat a navézt novou, nezávadnou zem, nejlépe kvalitní kompost dobré struktury a zrnitosti.
Okrasná jezírka a koupací bazény
Na popovodňovou údržbu jsou tato místa relaxace a odpočinku v zahradě asi nejnáročnější, protože k nim patří i technologie čištění a oběhu vody. Samotné nádrže (koupací i okrasné, zděné, plastové, fóliové) je třeba vypustit, popř. z nich vodu odčerpat, následně odbahnit, omýt tlakovou vodou stěny i dno a patřičně vydesinfikovat. Zároveň je nutné povolat odbornou firmu, která prověří poškození čerpadel, rozvodů, míst sání vody, UV lamp, skimmerů nebo filtrů a navrhne odpovídající řešení k jejich zprovoznění. To samé platí i pro regenerační zóny přírodních koupacích biotopů, jejichž nákladné rekonstrukci (odstranění rostlin, výměna kačíku nebo zeolitu) se bohužel asi nevyhneme. Samostatnou kapitolou likvidace následků povodní u zahradních jezírek je péče o ryby. Zejména kapry Koi je třeba umístit po dobu opravy jezírka do karanténní nádrže s čistou vodu, zajistit dobré vzduchování, nepřetržitou filtraci a prohlídku zkušeným chovatelem nebo veterinárním lékařem. A to platí hlavně pro ryby, které jsme našli třeba v nějaké laguně, kde delší dobu pobývaly.
Zahradní stavby
Při řešení následků povodňových vln musíme u zaplavených chatek, pergol, letních kuchyní, dětských hřišť a nebo stínovišť posoudit v prvé řadě jejich statiku. U jednoduchých dřevěných staveb si poradíme sami, v případě většího poškození zděných budov je lepší povolat statika. Dřevěné stavby z hranolů očistíme od nánosů bahna, necháme vyschnout a následně ošetříme odpovídajícím nátěrem. Ze zděných staveb odstraníme po opadu či vyčerpání vody všechny sedimenty, a pak i promáčené omítky. Podlahové krytiny zlikvidujeme až na beton, dřevěné podlahy vytrháme a podkladovou vrstvu vysušíme. Následně je na řadě intenzivní větrání, a teprve později zhotovení nových povrchů zdí. Oplocení zahrady buď většinou vzala voda, a nebo je silně poničené, ploty proto budujeme nové.
Invaze chorob a škůdců
Po každé povodni je třeba počítat s vyšším výskytem chorob a škůdců. Je to dáno nejen vlhkým a následně teplým počasím, ale i oslabením rostlin. Pravidelně tedy kontrolujeme zdravotní stav jak užitkových plodin, tak i okrasných dřevin a v případě zjištění patogenu používáme odpovídající chemické přípravky. Biologická ochrana je v tomto případě méně vhodná, protože na nápravu vyžaduje nejen delší čas, ale i vyváženější stav ekosystému. Připravit bychom se měli také na masivní výskyt plevelů, jejichž semena voda na naši zahradu v hojné míře přinesla. Některá vyklíčí hned, jiná až v příštím roce. Součástí boje proti těm, kteří napadají naši zdecimovanou zahradu, by měla být i snaha o přilákání drobných živočichů, kteří ji před velkou vodou museli opustit a nebo uhynuli. Přidejme tedy na stromy další ptačí budky a pro žáby, ježky, hlodavce a ještěrky zbudujme pár nenápadných úkrytů. Je to sice práce navíc, ale jistě se vyplatí.
Nebyla to povodeň, ale jen přívalový déšť
I když průtrže mračen mohou napáchat podobné škody jako povodně, přece jen mají jednu výhodu. Voda, která se prohnala naší zahradou, poměrně rychle zmizí a ve většině případů nebývá ani kontaminovaná. Až tedy opadne, uklidíme, co je potřeba, přičemž se nemusíme vyhýbat kompostování rostlinných zbytků. Byla-li malá, jen srovnáme záhony a s dalšími pracemi počkáme, až půda oschne. A pokud záhony poničila ve větší míře, založíme je znova a následně vyséváme letní plodiny. U mírně poškozených porostů se snažíme okopáváním narušit půdní škraloup, čímž zajistíme přístup vzduchu ke kořenům. Protože silný déšť vyplavil z půdy i živiny, je třeba rostliny následně dohnojit. A protože jsou oslabené, doporučují zahradníci použít také hnojení na list a pro rychlou regeneraci Algahumin
Autor příspěvku: ing. Jan Stropnický
I v této ne příliš radostné době vám mohou pomoci výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav (substráty, hnojiva, kondicionéry aj.) Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
