Sponzor rubriky

Slivovice, koláče, knedlíky a kompoty na zimu. To vše vám poskytnou plody švestky, na jejíž výsadbu v zahradě je právě teď ten správný čas!

Vložil | 17 10, 2018 | Žádné komentáře | UŽITKOVÁ ZAHRADA

Kromě jabloní, hrušní, meruněk, angreštu, rybízu a nebo josty pěstuje řada zahrádkářů také klasické švestky nebo jim příbuzné slivoně. Pokud jste se rozhodli pro výsadbu nových stromků, právě teď je ta správná doba.

podzimni-uroda-svestek_oŠvestka patří mezi původní dřeviny, které se u nás od nepaměti nacházely a dodnes se pěstují. Z hlediska jejich využití v kuchyni se dají použít buď jako náplň tvarohových knedlíků, nebo jako povidla do kynutých buchet, popř. je naše babičky sušily a mužská část populace určitě nezapomene na tradiční slivovici. Švestka jako dřevina patří mezi naprosto nenáročné druhy, které rostou v nejrůznějších klimatických podmínkách po celém území naší republiky. Z hlediska nadmořské výšky se s nimi setkáváme až do 650 m n.m.

Při volbě odrůdy bychom měli prioritně vycházet z toho, na co chceme modrofialové plody použít. Jiné švestky budeme vysazovat v případě, že se hodláme věnovat výhradně pálení slivovice, a jiné v okamžiku, kdy je chceme použít na sušení, na přímou konzumaci nebo k plnění knedlíků, v takovém případě volíme odrůdy menší. Z hlediska základního členění rozeznáváme tzv. pološvestky a švestky klasické. Pološvestky jsou velké a bezpečně je poznáme podle toho, že se při rozloupnutí zcela neoddělí pecka od dužiny. To je naopak základní vlastností klasických švestek. Z hlediska odrůd pak rozeznáváme stovky položek, které dozrávají v různém časovém období. Tady můžeme mluvit o švestkách raných, poloraných a pozdních, ty dozrávají počátkem října až do listopadu.

prostokorenne-sazenice-musi-byt-zdrave zakladem-vysadby-je-vhodne-stanoviste-a-dostatecne-hluboka-vysadbova-jama rovinu-vysadby-kontrolujeme-lati
Prostokořenné sazenice musí být zdravé, důležité je správné stanoviště a dost hluboká výsadbová jáma, rovinu výsadby kontrolujeme latí

Zásady správné výsadby

V podzimním období vysazujeme švestky prostokořenné, které jsme nakoupili v zahradnictví nebo přímo u pěstitelů. Švestku jako takovou vysazujeme ideálně v druhé polovině října, to z toho důvodu, že teprve v této době mohou pěstitelé dřeviny z produkčních ploch vytěžit a nabídnout obchodníkům. Pokud bychom kupovali švestku na konci září, letošní letorosty ještě nebudou vyzrálé.

Z hlediska výsadby se postup neliší od jiných ovocných stromků, např. jabloní nebo hrušní. Nejprve vybereme vhodné stanoviště a vykopeme jámu o rozměrech zhruba 50 x 50 x 50 cm. Vybranou zeminu dáváme stranou. Těsně před výsadbou mírně zakrátíme kořeny, které mohou být po dobývání a transportu poškozené. Na škodu rovněž není, dáme-li stromek na několik hodin do vědra s vodou (max. však jeden den, jinak hrozí poškození).

misto-roubovani-nesmi-byt-pod-zemiNa dno jámy dáme vrstvu kvalitní zeminy a na ni usadíme stromek. Vždy musíme dbát, aby místo roubování bylo nad zemí a kořeny směřovaly volně dolů. Před sázením ještě umístíme do jámy dřevěný kůl, ke kterému pak stromek nakonec přivážeme.

Při výsadbě je dobré, pokud máme k dispozici pomocníka, který stromek drží, a my přihazujeme do jámy mezi kořeny zeminu. Během této činnosti stromek lehce povytahujeme a následně znovu spouštíme dolů, to proto, aby se zemina dostala rovnoměrně ke všem kořenům a do všech mezer mezi nimi. Po výsadbě můžeme zeminu kolem lehce ušlápnout a stromek zalijeme. Poslední prací pak je přivázání stromu ke kůlu. Tady používáme např. jutové úvazky nebo provázek, dráty, které na našich zahrádkách bohužel často vidíme, jsou nevhodné.

Řez po výsadbě

Podobně jako u jabloní nebo hrušní musíme také korunu švestek usměrňovat v růstu správně voleným řezem. Protože ale švestka neroste tak mohutně, můžeme ponechat více kosterních větví (např. 4), které by měly být rozmístěny pokud možno po obvodu kmene do všech světových stran. Je-li to potřeba, můžeme hned na začátku použít různé rozpěry nebo větve stáhnout pomocí provázků tak, aby se koruna vyvíjela do šířky a dovnitř se dostalo velké množství světla. Vzpřímené výhony, tzv. vlky, odstříháváme všechny. Ve formování koruny pokračujeme i v příštím roce tzv. výchovným řezem, který aplikujeme do té doby, dokud koruna není úplně založená. Při zakracování stříháme výhony vždy tak, aby poslední pupen směřoval ven. Nejlepší forma podoby koruny u švestek nebo pološvestek je tzv. pyramidální tvar.

Doporučené odrůdy

Na našich zahrádkách bychom měli pěstovat hlavně odrůdy, které jsou odolné k šárce, což je choroba virového původu způsobující vážné hospodářské choroby. Léčit se v podstatě nedá a pokud je touto nemocí strom napaden, postupně chřadne až uhyne. Mezi odrůdy vůči šárce odolné patří např. Carpatin (dozrává v polovině srpna), Gabrovská (dozrává koncem srpna), Haganta (švestka, která nemá tak intenzivní růst, a proto se hodí i do malých zahrádek, dozrává v polovině září), President (dozrává v polovině září) nebo Presenta (nese plody výborné kvality ve 3. dekádě měsíce září).

Švestky jako takové z našich zahrádek mnohdy mizí, je to ale škoda, protože se jedná nejen o klasické, ale i velice chutné a zdravé podzimní ovoce. Zkuste si tedy i vy svou švestku vysadit.

Autor příspěvku: Jan Stropnický

Komentáře

Tyto stránky využívají cookies. Tím, že stránky používáte, souhlasíte s uložením cookies na Vašem počítači/zařízení. více informací o cookies

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close