Živé ploty patří mezi nejcennější prvky každé zahrady. Nejenže vytvářejí přirozenou hranici pozemku, poskytují soukromí a chrání před větrem i prachem, ale zároveň tvoří důležité útočiště pro mnoho druhů živočichů. Uprostřed léta však musí čelit náročným podmínkám – vysokým teplotám, nedostatku vláhy, intenzivnímu slunečnímu záření a často i vysychající půdě. Právě v tomto období se rozhoduje o tom, zda zůstane živý plot hustý, vitální a krásně zelený i v dalších letech.
Správná letní péče spočívá především v pravidelné kontrole zdravotního stavu rostlin, dostatečné zálivce, ochraně půdy a vhodně načasovaném řezu. Každý typ živého plotu má ale své specifické požadavky. Jinak se staráme o stěnu z tújí nebo cypřišků a jinak o plot z habrů, buků či ptačího zobu.
Živý listnatý plot u rekreačního objektu v létě před potřebnou úpravou řezem
ZÁKLADNÍ ZÁSADY LETNÍ PÉČE O ŽIVÉ PLOTY
Největším problémem během horkých letních měsíců bývá nedostatek vody. Starší živé ploty sice často zvládnou krátkodobé sucho lépe než mladé výsadby, ale při dlouhodobém nedostatku vláhy začnou rostliny zpomalovat růst, ztrácet barvu a mohou se stát náchylnější k chorobám i škůdcům. Zálivka by proto měla být v létě vydatná, ale méně častá. Lepší je zalévat jednou až dvakrát týdně větším množstvím vody než každý den jen povrchově.
Ideální je zalévat brzy ráno nebo večer, kdy se voda méně odpařuje a rostliny ji lépe využijí. Voda by měla proniknout hluboko ke kořenům, přibližně do hloubky 20 až 30 centimetrů. U mladých živých plotů je pravidelná zálivka naprosto zásadní, protože jejich kořenový systém ještě není dostatečně rozvinutý. Velmi důležitou roli hraje také mulčování půdy. Vrstva kůry, kompostu, štěpky nebo jiného organického materiálu pomáhá udržet vláhu, omezuje růst plevelů a zároveň chrání půdu před přehříváním. Mulč by měl být rozprostřen po celé ploše kořenového prostoru, nikoliv pouze těsně kolem kmínků. Vrstva vysoká přibližně pět až deset centimetrů poskytne dostatečnou ochranu i během nejteplejších dnů.
V létě není vhodné živé ploty přehnojovat dusíkatými hnojivy. Nadměrný přísun dusíku podporuje rychlý růst mladých výhonů, které nestihnou před zimou dostatečně vyzrát a mohou později namrzat. Pokud je nutné doplnit živiny, vhodnější jsou pomalu působící hnojiva s vyváženým obsahem živin nebo kompost. Pravidelně je také nutné kontrolovat zdravotní stav rostlin. Zasychající větve, žloutnutí jehlic nebo skvrny na listech mohou být známkou problémů, které je třeba řešit včas.
Letní zálivka je pro živé ploty důležitá, zvláště při současné vlně extrémních veder!
PÉČE O ŽIVÉ PLOTY Z JEHLIČNANŮ
Jehličnaté živé ploty patří mezi nejoblíbenější zejména díky tomu, že si většina druhů udržuje zelenou barvu po celý rok. Nejčastěji se vysazují túje, cypřišky, smrky nebo tisy. Přestože působí odolně, právě v létě mohou trpět nedostatkem vody, zejména na lehkých písčitých půdách nebo na slunných stanovištích. Mezi nejvitálnější a nejspolehlivější druhy patří především tis červený (Taxus baccata), který snáší řez, zastínění i městské prostředí. Je pomaleji rostoucí, ale mimořádně dlouhověký a velmi dobře regeneruje. Hodí se pro tvarované i volně rostoucí ploty. Další velmi odolnou volbou je zerav západní neboli túje (Thuja occidentalis), zejména odrůdy jako ‚Smaragd‘ nebo ‚Brabant‘. Túje rychle vytvářejí hustou zelenou stěnu, ale vyžadují dostatek vláhy. Při dlouhodobém suchu mohou jejich vnitřní části hnědnout a poškození se někdy obtížně napravuje. Dobrou volbou pro teplejší oblasti je také cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), který vytváří elegantní, hustý plot a nabízí mnoho barevných variant. Potřebuje však chráněné stanoviště a pravidelnou péči v prvních letech po výsadbě.
U jehličnanů je důležité vědět, že staré dřevo většiny druhů špatně obráží. Při řezu proto nelze odstranit příliš velkou část zelené hmoty najednou. Pokud například túje silně zarostou a uvnitř již nemají zelené větvičky, hluboký řez do holých větví nemusí vést k obnovení hustoty.
Řez jehličnatých plotů se obvykle provádí koncem jara nebo během léta, kdy už hlavní růstová vlna skončila. Ideální období bývá červen až srpen. U tvarovaných plotů je vhodné provádět lehký udržovací řez několikrát ročně podle potřeby. Nejlepší je odstraňovat pouze mladé zelené výhony a zachovávat pravidelný tvar.
Při tvarování je vhodné dodržovat mírně lichoběžníkový profil – spodní část plotu by měla být o něco širší než horní. Díky tomu se ke spodním větvím dostane více světla a plot nebude odspodu řídnout.
Klasické živé ploty z tůjí nebo cypřišků jsou stále populární
PÉČE O ŽIVÉ PLOTY Z LISTNÁČŮ
Listnaté živé ploty mají oproti jehličnanům jednu velkou výhodu – většina druhů velmi dobře snáší řez a dokáže obnovovat růst i ze staršího dřeva. Patří sem například habr, buk, ptačí zob, bobkovišeň, tavolník nebo dřišťál.
Za jeden z nejodolnějších druhů pro živé ploty je považován habr obecný (Carpinus betulus). Je mimořádně přizpůsobivý, dobře snáší sucho, mráz i městské podmínky. Jeho listy zůstávají často suché na větvích až do jara, takže poskytuje částečné soukromí i v zimě. Velmi kvalitní živé ploty vytváří také buk lesní (Fagus sylvatica). Má husté olistění, dobře reaguje na řez a hodí se zejména pro reprezentativní zahrady. Vyžaduje však hlubší, živnější půdu a na extrémně suchých místech může trpět. Mezi rychle rostoucí a nenáročné druhy patří ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Snáší znečištěné prostředí, pravidelný řez i kratší období sucha. Díky rychlému růstu je vhodný tam, kde potřebujeme vytvořit hustou zelenou bariéru během několika let. V teplejších oblastech se stále častěji vysazuje také bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus). Její velké stálezelené listy vytvářejí atraktivní clonu po celý rok, ale vyžaduje dostatek vláhy a chráněné stanoviště, protože silné zimní mrazy ji mohou poškodit.
Letní péče o listnaté ploty spočívá především v udržování vláhy a pravidelném tvarování. Díky rychlému růstu mohou některé druhy během několika týdnů výrazně přerůst požadovanou výšku. Řez listnatých živých plotů se provádí nejčastěji v období od června do srpna. Po jarním růstu lze odstranit nové výhony a podpořit větvení. Silnější zmlazovací řez je vhodnější provádět mimo největší horka, ideálně na jaře nebo na konci vegetačního období podle konkrétního druhu. U listnatých plotů platí, že pravidelný mírný řez je lepší než jednorázové radikální zásahy. Častější tvarování podporuje tvorbu hustých postranních větví a udržuje kompaktní vzhled.
Běžná údržba živého plotu z listnatých keřů v létě, odpad je možné po rozdrcení kompostovat
LETNÍ PÉČE ROZHODUJE O BUDOUCÍ KONDICI PLOTU
Živý plot není pouze dekorativní prvek zahrady, ale dlouhodobá investice, která vyžaduje pravidelnou péči. Uprostřed léta je nejdůležitější zajistit rostlinám dostatek vody, chránit půdu před vysycháním a včas odstranit přerostlé nebo poškozené části. Jehličnany ocení šetrné tvarování a stabilní podmínky, zatímco listnáče odmění pravidelný řez rychlým zahuštěním.
Živé ploty najdeme skoro v každé ulici, ve městě i na venkově…
ZÁVĚR
Dobře udržovaný živý plot vydrží desítky let a po celou dobu zůstává hustý, zdravý a reprezentativní. Pravidelná letní péče pomáhá rostlinám lépe zvládnout nejen současná období vysokých teplot a nedostatku vláhy, ale také snižuje jejich stres a posiluje odolnost vůči chorobám, škůdcům i zimním mrazům v následujících letech. Investovaný čas se proto vrací v podobě vitálních rostlin, které vyžadují méně náročných zásahů a každoročně vytvářejí spolehlivou zelenou stěnu zajišťující soukromí, ochranu před větrem i příjemné mikroklima na zahradě.
RAŠELINA a.s. pomáhá…
Pokud zvládnete v létě správně zalévat a provádět řez, Rašelina a.s. Soběslav se postará o ostatní. V nabídce máme substráty, hnojiva i kondicionéry, které se dají při pěstování živých plotů využít. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, využijte eshop.raselina.cz
RUBRIKY
