Zadání pro vytvoření díla bylo poměrně jednoduché. Do vymezeného prostoru zasadit plovací zónu ve tvaru obdélníku a kolem ní vytvořit kruhové okrasné jezero.
Vzhledem k tomu, že se stavba nachází na rovinatém pozemku a kolem je celá řada parcel s původní nebo i nově vznikající zástavbou, bylo třeba nádrže také odclonit. Svah, který má jezírka oddělit od zvědavých pohledů sousedů, byl navršen z hlíny, kterou by bylo jinak nutné po výkopech někde deponovat, a kromě funkce oddělovací slouží i jako zajímavý okrasný prvek. Na jinak rovinatém terénu se totiž díky němu podařilo vytvořit kopcovitý reliéf, který může být zajímavě osázen a propojen s vodopády. Ze zadní strany je zajištěn proti posunu opěrnou zdí, která stojí na kvalitních betonových základech. Samotný val je vysoký zhruba 3 metry a jsou v něm i betonové fundamenty, na nichž stojí největší kameny. Abychom zajistili dokonalé oddělení sousedního prostoru, byly na něm vysazeny následně ještě vzrostlejší stromy, konkrétně javory a sloupovité cedry.
První věc, kterou jsme v rámci realizace provedli, bylo vyzdění plovacího bazénu. Jeho obvodový plášť má dvojitou stěnu s asi půlmetrovou mezerou. Ta slouží jednak jako izolace, dále coby revizní chodba a místo pro instalace kabelů, potrubí, světel, přelivných žlábků a další technologie. Od jara do podzimu je místo pro koupání temperováno tepelným čerpadlem, na zimu se tato technologie vypíná. Hloubka bazénu je na vzdálené straně 2 metry a v přední části hlavně kvůli dětem asi 1,5 metru. Šířka koupací zóny není veliká, vychází zhruba na 2 metry. Stavebně je tato část řešena standardním způsobem. Obsahuje vybetonovanou základovou desku, dvojitou stěnu a samozřejmě izolaci z polystyrénu. Vnitřek bazénu je obložen kachlíkovou mozaikou a neliší se od běžných zahradních koupacích bazénů. Vrchní část pochozí plochy pak pokrývá speciální keramická dlažba, na které jsou přišroubovány pojezdy nesoucí konstrukci, jež bazén zakrývá. Plovací část je vytápěna na teplotu cca 25 °C, a to od poloviny dubna do konce října. Z hlediska koloběhu vody je tento bazén napojen na tlakový pískový filtr, do něhož se voda dostává pomocí čerpadla díky přelivnému žlábku, skimmeru a gulám, které jsou osazeny v jeho podlahové části. Součástí technologie je i automatické dávkování chemikálií, které udržují vodu v patřičné čistotě i kvalitě, a důležitá je také vyrovnávací nádrž schovaná pod dřevěným molem u malého srubu. V něm je kromě prostor pro rekreaci umístěn i tlakový filtr a další nezbytné díly technologie. Zastřešení je polykarbonátové a délka plovací dráhy cca 20 metrů.
Druhou vodní plochou sdružených nádrží je okrasné jezero. To má obsah cca 400 m3 vody a jeho hloubka se pohybuje od 1,5 do 2 metrů. Z těchto parametrů pak můžeme následně odvodit i plochu hladiny. Z hlediska profilu jsou zde tři základní hloubkové zóny, jedna 150 cm, druhá zhruba 180 cm a třetí kvůli zimování ryb něco málo přes 2 metry. Hladina vody se kromě vlastní nádrže ještě rozlévá ve stejné výši do okolních ploch, kde je vybudována kořenová čistírna.
Tvar jezírka jak ho můžete vidět, je dán situací na pozemku. Větší rozměry již mít nemohlo, i když z hlediska stability vodního systému by to bylo samozřejmě lepší. A to, že je „do kulata“, souvisí s tím, jak jsme se snažili z hlediska jeho velikosti vytěžit čtvercový půdorys daného místa. Stěny nádrže mají sklon zhruba 30° s tím, že všechno je hloubeno v rostlém terénu. Jediná vyzděná část je okraj za kořenovou čistírnou, který slouží k pevnému uchycení fólie.
Z hlediska stavebního a technologického zde není nic, co by milovníci okrasných nebo koupacích biotopů neznali. Na stěnách a na dně je geotextilie a na ní fólie Aquafol o síle 1,5 mm. Co se týče koloběhu vody, je v souladu s tím, jak firma Azaro svá jezírka buduje, striktně oddělen okruh skimmeru a okruh vycházející ze spodního sání gul. Ty jsou v místě největší hloubky tři a voda z nich jde do odkalovací šachty s předfiltrem, odkud je dále vedena do kořenových čistíren po stranách jezírka. Z nich pak následně mezerami mezi kameny vtéká zpět do jezera. Druhý okruh čištění vody je tzv. skimmerový, obsahující dva skimmery stěnové a jeden plovoucí. Z nich jde voda na síta s velikostí ok 200 mikronů a dále je tlačena přes tzv. Ultrabed filtr, což je obdoba pískového filtru, ale s jinou náplní. Tu tvoří malé plastové čočky s obrovským povrchem, který je důležitý pro usídlení a činnost bakterií. Pak voda putuje do mechanicko-biologické čističky o objemu 3 m3, jejíž náplní jsou japonské matrace a kaldnes. Z ní je nasávána čerpadlem a přichází do vodopádů. Ty jsou v systému dva, jeden velký s možností vypínání a další menší, mající dvě větve, tekoucí neustále. Specialitou tohoto technologického systému je fakt, že vodu z filtrace čerpáme do malé úzké nádrže (obr. na straně 27, uprostřed), odkud se cestou do vodopádů ještě dále dočišťuje, protože prochází přes štěrková pole.
Pozorného čtenáře jistě zaujme i množství kamene, který je v nejrůznějších velikostech a tvarech v této realizaci použit. Pochází z lomů Českého krasu a jedná se o odstřely tzv. povrchových vrstev. Ty se skládají sice z kompaktního, ale navětraného kamene, který na první pohled působí starším a zvětralejším dojmem. Protože se jedná o vápenec, jsou jednotlivé kusy různobarevné. Kromě kamenů je v budovaném valu a jeho okolí dostatek místa i pro rostliny, kterým byl při výsadbě na jejich stanoviště přidán kompost, aby měly kvalitní startovací pozici. Aby rostliny na valu nepřerostly, byly použity hlavně pomalu rostoucí konifery. Jejich výsadba je doplněna nejrůznějšími druhy skalniček, plazivými skalníky a pokryvnými jalovci tak, aby se postupně vytvořila zajímavá a přirozeně vypadající plocha. Kolem jezírka za hranicemi mokřadních regeneračních zón jsou vytvořena suchá kačírková pole, do nichž jsou vysazeny trvalky, které ale nesmí výrazným způsobem znečišťovat vodní hladinu. Z tohoto důvodu jsme rovněž do oblasti kolem jezírka neumístili žádné plochy, kde by se použila mulčovací kůra, protože ta bývá silným zdrojem znečištění vody. V jezírku a regeneračních zónách jsou z hlediska skladby vegetace namíchány základní druhy bahenních rostlin tak, aby pokud možno po celý rok kolem vody něco kvetlo. Na jaře začínáme vachtou trojlistou, následuje kala, pak nakvétají nejrůznější druhy kosatců, dále je zde vysazena Pontederia cordata, na ozvláštnění byly přidány tři druhy kal, které jsou ale choulostivé a před nástupem zimy musí opustit své stanoviště podobně jako zakrslý Papyrus. Z hlediska rybí obsádky plavou v jezeře dva metroví jeseteři, pstruzi a asi 6 kaprů Koi. Součástí jezírka je i automatické hlídání hladiny, které zajistí to, že v momentě, kdy poklesne množství vody pod stanovenou úroveň, se zařízení zapne a vodu dopustí.
I když to na první pohled vypadá, že rozlehlé jezírko dá spoustu práce, není údržba náročná. Zhruba třikrát do roka se vysávají jemné nečistoty z jeho dna, na jaře je potřeba ostříhat listy vodních rostlin či trvalek a poté, co voda dosáhne teploty 15 °C, přidat startovací množství bakterií. Pokud se znovu pozorně podíváme na obrázky této reportáže, vidíme, že tato neobvykle propojená jezírka nejsou zasazena do malého prostoru, ale že mají kolem sebe dostatek místa na to, aby vynikla. Parcela, na které se nacházejí, je totiž veliká cca 4500 m2.
Text a foto: Ing. Jiří Řehoř, www.azaro.cz
RUBRIKY
