Chcete mít ve své zahradní nádrži atraktivního a nenáročného obyvatele, jehož historie sahá čtvrt miliardy let zpátky? Pozorně si pročtěte následující reportáž a zjistíte, že to není nic nemožného…
Mezi u nás nové a méně známé druhy ryb, které můžeme chovat v okrasných zahradních nádržích, patří veslonosi. V podstatě známe dva druhy – Veslonose amerického a Veslonose čínského, který je ale z pohledu chovatele okrasných ryb naprosto bezpředmětný, protože se na celém světě v žádné komerční nabídce ryb neobjevuje. Veslonos americký (Polyodon spathula) pochází ze Severní Ameriky, z povodí světoznámé Mississippi a jejích přítokových řek. Je to ryba, která se řadí mezi jeseterovité, a tudíž má i stejné vývojové stáří jako samotní jeseteři (zhruba 250 mil. let). Od nich se ale odlišuje tím, že žije trvale ve sladké vodě a není to ryba dna, ale planktonofág. To znamená, že přijímá potravu z vodního sloupce. Ve volné přírodě dorůstá velikosti až 50 – 100 kg, v zahradním jezírku se ale můžeme dočkat jedinců o váze jen 5 – 10 kg. Tato ryba byla v polovině 50. let minulého století v podstatě na vyhynutí a zachránilo ji pouze to, že se o ní začali intenzivně zajímat američtí rybáři a výzkumníci, kteří ji uměle vytírají. Stejně jako všechny jeseterovité ryby, je i Veslonos americký chráněn mezinárodní úmluvou o ochraně zvířat CITES, z čehož vyplývá, že ryby tohoto druhu lze obchodovat a chovat pouze s patřičným povolením.
Veslonos se představuje
Veslonos americký je velice atraktivní ryba, která již na první pohled zaujme nejen každého profesionálního chovatele, ale i běžného milovníka okrasných ryb svým neobvyklým až kuriózním zjevem. Z tohoto důvodu je jako určitá rarita veslonos samozřejmě velice oblíben, a to i proto, že se dá v mladém věku chovat bez problému také v akváriích. Tady nás může potkat pouze jeden drobný problém, a sice, že stejně jako ryby z rodu jeseterů, patří i veslonos mezi chladnomilnější druhy. To znamená, že při chovu ve skleněné nádrži může mít z hlediska vyšší teploty vody problémy s nedostatkem kyslíku. To se dá ale technicky poměrně jednoduše vyřešit.
Životní nároky veslonosů (dostatek kyslíku ve vodě, pH ideální kolem 7, s určitými problémy snáší i nižší pH) jsou velice podobné jeseterům, o kterých jsme přinesli podrobnou reportáž v čísle 1 tohoto magazínu. Z biologického hlediska jsou pak ale veslonosi spojeni s jednou zajímavou zvláštností! Patří sice také mezi chrupavčité ryby, ale na rozdíl od jeseterů, kteří mají několik kostí na hlavě a pak po těle kostnaté destičky tvořící jakousi vnější kostru, toto veslonos nemá. Je to hladkokožec a jediné kosti, které na jeho těle najdete, jsou veslo (rostrum) a část skeletu hlavy. Samotná ryba nemá ani chrupavčitou páteř, obratle nebo žebra, má jen vazivovou strunu, která obaluje míchu a svalovinu obepnutou kůží.
Krmivo
Protože je Veslonos americký rybou „vodního sloupce“, je jeho krmení trochu náročnější než u kaprů koi nebo jeseterů. Ve volné přírodě se živí nejen pouze planktonem a tím, co se vznáší ve vodním sloupci, ale je ochoten přijímat i rostlinnou potravu. Neznamená to však, že by ji cíleně vyhledával, spíše ji konzumuje spolu s planktonem. Pro chovy v zahradních nádržích však s tímto přirozeným způsobem potravy vystačit nemůžeme, a tak je nutné chovat veslonose, kteří umí přijímat suchou potravu.
Ideálním krmením pro tyto druhy ryb jsou vznášivé granule, které se však běžně na trhu neobjevují, protože se ve velkém produkují pouze pro velkochovy lososů. Pokud tedy chceme veslonose nasytit, předkládáme jim běžné granule plovoucí, a nebo potápivé, které jsou určeny pro pstruhy. Veslonos přijímá také velice dobře krmivo, které se používá pro výživu japonských kaprů koi. Ideálním okamžikem pro příjem potravy je u veslonose doba, kdy granule pomalu klesají ve vodním sloupci ke dnu. Na rozdíl od ostatních druhů okrasných ryb má veslonos potřebu přijímat určité malé množství potravy také v zimě, protože i pod ledem je neustále aktivní. V tomto období bez problémů zkonzumuje veškerý jemný plankton, který se v zahradních nádržích vyskytuje, ale protože to nestačí, je nutné dokrmovat.
Proč mít veslonose v jezírku
I když tato ryba není tak pestře zbarvena jako ostatní druhy chované v zahradní nádrži, jako doplněk sem určitě patří, protože jinou rybu s tak atraktivním a zajímavým vzhledem (zároveň i nenáročnou na chov) v sortimentu nenajdete. Další vlastností, kterou vidíme hned na první pohled, a která hovoří „jasně pro“, je to, že veslonos neustále aktivně plave. To je dáno tím (podobně jako u žraloků), že má velmi omezené pohyby skřelí a nedokáže přes ně „profiltrovat“ tolik vody, aby získal potřebné množství kyslíku. Na to je nutné pamatovat i při transportu.
Nákup a transport ve veslonosů
Podobně jako jesetery kupujeme i veslonose od chovatelů, kteří je mají převedeny na suchou potravu a mohou se prokázat patřičnými doklady o nabytí těchto ryb. Pokud koupíme veslonose, který je zvyklý pouze na živou potravu, s největší pravděpodobností se stane, že ho sami na suché granule převést nedokážeme a on následně uhyne. Na rozdíl od kaprů koi, které můžeme nakupovat současně, musíme dát do transportní nádoby pouze tolik veslonosů určité velikosti, aby bylo zajištěno, že se i během přepravy ve svém dočasném prostředí otočí a budou moci aktivně plavat do všech směrů.
Pokud budou mít prostoru málo a nedokáží se otočit, velice brzy „lehnou na bok“ a během poměrně krátké doby se udusí. Příklad: do pytle o délce 150 cm se dává pouze 5-10 jedinců o velikosti zhruba 20 cm. Pokud bychom v takto velkém obalu přepravovali kapry koi, můžeme jich tam umístit bez obavy 20-30 stejné velikosti. Pytel, který je samozřejmě dosycen kyslíkem a pevně zavázán, položíme „naplacato“ nebo ho (hlavně v létě) umístíme do polystyrenového přepravního obalu.
Začlenění do jezírka
Veslonose amerického můžeme jako dalšího rybího obyvatele jezírka vysadit mezi chované kapry koi, popřípadě mezi jesetery vcelku bez problému. Je to dáno tím že tato ryba je v neustálém v pohybu a dokáže si tak sama vyhledat potravu. Nicméně při velkém počtu kaprů koi by se mohlo stát, že tyto ryby, které sbírají potravu převážně u hladiny, všechno zkonzumují a vodním sloupcem, kterým veslonos neustále brázdí, žádné krmení dolů nepropadává.
A do jaké kombinace ryb v okrasné jezírku lze netradičního veslonose začlenit?
a) obsádku ze samotných veslonosů nelze v zahradní nádrži doporučit, protože okrasná hodnota při pohledu seshora je naprosto minimální. Pokud se někdo chce těšit neobvyklou krásou stavby těla Veslonose amerického zblízka, je možné doporučit pouze chov ve větším akváriu.
b) obsádka různých druhů jeseterů a veslonose. Tuto kombinaci nebude většinou ve své nádrži chovat laik, hodí se spíše pro „zapálenější“ chovatele okrasných druhů ryb. Z hlediska nároků jak jesetera, tak i veslonose je tato kombinace velice dobrá, protože oba dva druhy patří mezi chladnomilnější ryby. Také odlišný způsob pohybu a aktivity vytváří neobvyklé a zajímavé pohledy na život pod hladinou.
c) obsádka kaprů koi, jeseterů a veslonose. Tato kombinace vytváří v jezírku maximální okrasnou hodnotu. Je třeba dát pozor pouze na počty jednotlivých druhů ryb. Zhruba se dá říci, že při počtu cca 10-15 kaprů koi o velikosti cca 30 cm (tato velikost koi je nejlepším kompromisem mezi rozměrem a cenou ryb) můžeme mít v patřičně velkém jezírku např. 3-4 jesetery a 1-2 veslonose. Není zas až tak důležité, v jakém přesném poměru bychom měli tyto ryby kombinovat, daleko důležitější je zajistit potravní vyváženost. Pokud totiž v jezírku chováme větší množství kaprů koi, kteří sbírají potravu z hladiny, může se stát, že jeseteři a veslonos budou mít s příjmem potravy určité problémy…
Zimování veslonosů
I když je veslonos aktivní také během vegetačního klidu, zimování společně s kapry koi, popř. s jesetery, je zcela bezproblémové. Vycházíme totiž z toho, že kaprovité ryby včetně jeseterů jsou během zimy shromážděny v nejhlubší vodě u dna, zatímco veslonos se pohybuje hlavně v horním sloupci vody pod ledem. Na jeho pohyb kapři koi ani jeseteři nereagují. Jak již bylo zmíněno výše, potřebuje veslonos ke svému životu dostatek kyslíku ve vodě, což je aktuální zejména v tomto období. Jeho obsah tedy musíme pravidelně kontrolovat! Správnou koncentraci kyslíku ve vodě můžeme zabezpečit i opatrným vzduchováním, které však provádíme pouze v okrajových částech nádrže tak, aby přívodem vzduchu nedocházelo k míchání studené a teplé vody v nejhlubších místech, kde zimují kapři koi. Pomoci si můžeme také např. rozpařováním ledu elektrickými topítky.
V zimě je důležité i občasné přikrmování, kdy by energie z příjmu potravy měla sloužit v podstatě pouze k tomu, aby vyrovnala ztrátu energie, o kterou veslonos přichází tím, že je v neustálém pohybu. Stejně jako všechny ostatní okrasné ryby můžeme i veslonose zimovat v teplejší vodě v zimovišti ve skleníku. Pokud bude voda teplá přes 20oC, je to pro tyto ryby naprosto ideální, protože nevyžadují z hlediska biologie druhu žádnou zimní klidovou pauzu.
Text: Luděk Štěch, foto: Jan Stropnický
RUBRIKY
