Lány fialových koberců s typickou omamnou vůní uvidíme nejspíše jen ve Středomoří. Nemusíme však smutnit. Levadnule se bude vyjímat u nás na zahradě či v květníku stejně dobře jako na francouzských polích. A navíc – sušená pomáhá v této hektické době zahánět stres a deprese!
Levandule lékařská patří mezi nejznámější byliny na světě. Do podvědomí se nám dostala hlavně díky svým blahodárným uklidňujícím a uvolňujícím účinkům. Kosmetické výrobky, které jsou z ní vyráběny, nalezneme v každé lékárně, drogerii či obchodě s dárky. Nejvíce se levandule využívá ve formě vonných olejů. Vtírání tohoto oleje do pokožky spánků ulevuje od bolestí hlavy a kápnutí pár kapek do ucha uleví od bolesti i tam. Levandule, kromě olejů a mastí, se přidává i do koupele nebo se přímo inhaluje. Při pravidelném užívání tiší deprese, úzkost a pomáhá při nervovém vyčerpání. A málo kdo ví, že tuto rostlinu můžeme používat také při přípravě pokrmů jako koření.
Levandule jako dekorace
Květy ustřihneme společně s dlouhými stonky a svážeme. Efektní je stonky skládat do jakého si vějířku nebo spirály (jeden překládat přes druhý a snažit se udržet místo jejich překřížení v jednom bodě, takto se svazují i ostatní řezané květiny “do kulata”). Usušíme je zavěšené květy směrem k zemi. Tento svazek můžeme ovázat pentlí nebo lýkem a položit ho volně či dát do vázy nebo džbánku. Fantazii se meze nekladou. Usušené květy použijeme při tvorbě vonných polštářků nebo sáčků.
Nejjednodušší způsob, jak levanduli začít pěstovat, je zakoupit si její sazenice (mladé rostliny) v zahradnictví. Zdravé a silné sazenice vysazujeme na záhony a trvalé stanoviště až v době, kdy nehrozí noční mrazíky. Zde je třeba upozornit také na to, že některé levandule naši zimu snášejí, jiné ne!
Nejznámější druh levandule lékařská (Lavandula angustifolia) je i v našich podmínkáchzimovzdorná a přezimuje bez problémů. Naopak např. levandule korunkatá (Lavandula stocheas) u nás však v zahradě nepřezimuje, i když ji s ohledem na ktrásnější květy v sezoně řada pěstitelů preferuje.
Levandule je rostlina zvyklá na běžnou půdu a hlavně jen mírnou zálivku. To znamená, že když má vody méně, nic se neděje a hned neusychá. Keříky rostou do větších rozměrů, a tak je na stanoviště sázíme alespoň do rozestupů 50 – 60 cm. Tato rostlina preferuje suchou a dobře propustnou půdu, na pH náročná není. Aby levandule dobře kvetla, musíme ji pravidelně stříhat. První redukci keře provádíme na jaře, další pak na podzim. Při vstupu do vegetace stříháme levanduli hlavně proto, aby se zahustila. Na podzim ji pak seřezáváme hlouběji, ideálně před posledními lístky. Levanduli můžeme stříhat ale také po odkvětu, většinou potom vykvete ještě jednou v daném roce.
Z hlediska využití je levandule vhodná do zapojenějších porostů, např. při vytváření relaxačního koutu pro odpočinek.
Autor příspěvku: Ing. Petra Máslová – Dvořáková