Sponzor rubriky

Léto je doba mravenců. Víte jak před nimi chránit sami sebe a své potraviny?

Vložil | 23.7.2018 | Žádné komentáře | OCHRANA ROSTLIN

Mravenci náleží mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) a jsou tudíž blízkými příbuznými včel, vos či čmeláků. Jejich domov (mraveniště) je jedna z nejdokonaleji organizovaných pospolitostí v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka. Mravenci jsou velmi výkonnými staviteli, chovateli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území.

mravenci 2020863_XSNejznámějšími zástupci mravenců jsou lesní mravenci, vytvářející největší stavby. Některá jejich mraveniště mohou mít průměr základny až 5 m a dosahovat výšky 160 cm. Mnozí z nás už ohromné kupy lesních mravenců spatřili na vlastní oči, ne vždy si ale uvědomujeme, jak zajímavými a významnými tvory lesní mravenci jsou. Lesních mravenců si velmi váží včelaři, neboť lesy s výskytem lesních mravenců produkují větší množství cenného tmavého lesního medu. Je to umožněno tím, že mravenci pečují o stromové mšice vylučující ze svých těl sladkou šťávu – medovici, která je vyhledávanou potravou nejen mravenců, ale i včel. Pozor ale při stavbě úlů u lesa. Pokud je v blízkosti mraveniště, stávají mravenci nebezpečnými škůdci úlů.

Obvykle se mravenci do lidského obydlí zatoulají z hnízda na zahradě, při svých výpravách za potravou. Když zjistí, že za vaším oknem je nejen teplo (nejčastěji brzy zjara), ale i dostatek potravy, nedělá jim žádný problém přestěhovat se k vám s celým hnízdem. Většinou při lezení po fasádě či parapetu nejprve zjistí, že máte za okny pohodlný květináč. To je vynikající bydlení a nastěhovat se do něj je pro mravence dílem okamžiku. Svým vynikajícím čichem posléze zjistí, že se u vás najde i něco dobrého. Pak není důvod váš příbytek opouštět. A naopak. Pokud jim pobyt u vás pořádně znepříjemníte, pak si své hnízdo opět lehce přestěhují jinam. Prevence je základ, proto základní rada zní: Hlídejte si utěsnění oken a nelákejte mravence dovnitř. Utěsnění oken je zrovna v jarních a letních dnech trošku problém, protože se naopak snažíme co nejvíce větrat.

Takže zbývá prevence v podobě permanentního úklidu všeho, co by mravence mohlo lákat jako potrava. Osvědčilo se i správné skladování potravin. Cukr, mouku, med a podobné pochutiny, které jsou vděčným cílem mravenců, uchovávejte v uzavíratelných dózách. Mravenci nemají šanci dostat se do uzavřených skleněných dóz, zatímco papírové pytlíky snadno prokoušou. Šťávy a sladké pití mějte raději v uzavřených PET lahvích. Mravenec se ale dobře nažere i na kuchyňské lince, kde zůstávají drobečky od pečiva či rozsypaný cukr.

banner_substral

Nadzemní část mraveniště je možné přirovnat k největším lidským stavbám, přičemž podzemní části bývají zpravidla ještě větší. Chovem mšic produkujících medovici a péčí o jiné živočichy připomínají mravenci i naši hospodářskou činnost. To je ovšem z našeho hlediska nežádoucí, neboť mšice patří mezi přední škůdce celé škály zahradních plodin. Tím pádem se však pro nás stává i škůdcem mravenec a současně se mšicemi je nutné začít i s likvidací mravenců. Na druhé straně však sběrem a přenášením různých semen pomáhají při obnově a zachování druhové rozmanitosti lesa a jeho vegetačního podrostu. Proto je nutné likvidaci mravenců provádět pouze lokálně, tedy v místech kulturních rostlin jako jsou skleníky, pařeniště, zahradní sklady nebo kůlny.

Likvidace mravenců je poměrně složitá. Většina přípravků je pouze pro použití v domácnosti a navíc je silně toxická pro psy, kočky a jiné domácí živočichy. Je proto potěšitelné, že se na trhu objevil přípravek Substral proti mravencům. Zde je důmyslně využit cukr jako vnadidlo pro mravence, ale kromě toxické látky je zde obsaženo hořké činidlo, které zabrání požití domácími mazlíčky. Přípravek se aplikuje posypem do míst nejsilnějšího výskytu a mravenci je následovně roznesen do hnízd. Možné je i aplikace v podobě roztoku, kdy přípravek rozpustíme ve vodě a rozlijeme do napadených lokalit. Účinnost přípravku je minimálně po dobu 6 týdnu, což zaručí dokonalou likvidaci mravenců.

Autor příspěvku: Jan Kopřiva

Komentáře