Borůvky se v naší kuchyni na pevno zabydlely a od dětství si na nich rádi pochutnáváme. Dělají lívance a knedlíky svátečnějšími, ale zůstat jen u marmelád, klevely nebo sirupů by byla škoda. Tyto nenápadné nízké rostlinky, které patří do čeledi vřesovcovitých, totiž v sobě ukrývají daleko více síly. Obsahují neobvyklou koncentraci vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek.
Extrakty z těchto lesních plodů fyzioterapeuti nejčastěji doporučují proti zánětu močových cest. Proč jsou účinné, není sice zcela jasné. Jisté ale je, že obsahují velké množství antioxidantů. Posilují imunitu a pomáhají zvládnout infekci a záněty.
Plody brusnice borůvky (Vaccilium myrtillus) sbírali lidé jistě od nepaměti. Chutnaly jim, a aniž si to uvěd omovali, byly pro ně zdrojem především vitamínu C. Jejich léčivé účinky poznávali postupně. Podle prvních písemných zmínek modročerné plody borůvky začala ve 12. století doporučovat na řadu onemocnění abatyše a bylinkářka Hildegarda z Bingenu.
Také autor renesančního herbáře, lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli, který od roku 1554 působil v Praze, borůvky ve svém díle popsal. Nazýval černými jahodami. „Tyto jahody pojídají rádi rolníci, pastevci, děti a lesní ptáci. V některých místech dělají z černých jahod sirup, který prý má dobře činiti a prospívati žaludku, obdobně jako sirup angreštový.”
A významný středověký lékař ve své objemné knize radí, jak borůvky užívat. „Proti shnilosti jest dobře držeti v ústech šťávu z listí borůvkového. Proti oteklině v tajných místech je užitečná náplast z listí borůvkového s růžovým olejem.“
Proč jsou borůvky modré?
Až o mnoho let později vědci zjistili, že modrou barvu borůvek způsobuje právě vysoký obsah antioxidantů. Další výzkumy potvrdily, že největší výskyt těchto látek je v tmavě zbarveném ovoci. A mezi třešněmi, fialovým hroznovým vínem, malinami, švestkami a dalšími plody nejvyšší místo patří právě borůvkám. Vysoký podíl antioxidantů výrazně ovlivňuje kvalitu našeho vidění, ale nejtradičnějším a nejstarším využitím borůvek je k léčbě aftů a průjmů. Výzkumy také naznačily, že borůvky snižují u lidí s cukrovkou hladinu cukru v krvi. A to včetně listů, které se ale musejí sbírat ještě před rozkvětem. Užívají se sušené plody. Může se z nich vařit čaj, anebo se přidávají do pokrmů. Nejzdravější jsou sice čerstvé plody, konzervací se účinnost prospěšných látek snižuje. Čerstvé borůvky ale mohou vyvolat průjem. Zatímco sušené plody průjem zastavují.
Na šeroslepost některé příručky o bylinách doporučují užívat studenou borůvkovou šťávu. Obsahuje nejen velké množství vitamínu C, ale má i antiseptické účinky. Bobule se rozmačkají a smíchají s vodou. Může se přidat kyselina citronová. Nechá se stát. Dřevěnou vařečkou se obsah nádoby promíchá. Po 24 hodinách se šťáva přefiltruje a na každý litr se přidá 750 gramů cukru, který se musí dobře rozpustit. Šťáva se přes pláténko procedí do vymytých láhví a zazátkuje.
Střevní sliznici chrání zkvašená borůvková šťáva. Rozmačkané čerstvé borůvky se nechají stát pět dnů. Pak se přes látku šťáva přecedí a na každý litr tekutiny se přidá jeden kilogram cukru. Šťávu přivedeme k varu, krátce povaříme a ještě horkou ji přelijeme do lahví, které jsme předtím vypláchli horkou vodou.
Kromě plodu borůvky se používá i list, a sice ve formě odvaru. Nálev ze sušených listů slouží jako podpůrný prostředek při zánětech močového ústrojí, při cukrovce a při zažívacích potížích. Na nálev ze sušených plodů jednu lžičku plodů stačí přelít čtvrt litrem horké vody. Čaj ze sušených listů získáme přelitím dvou lžiček listů čtvrt litrem vody.
Brusinky nejen v kompotu
Podobně jako borůvky, jsou i brusinky (Vaccilium vitis) bohaté na organické kyseliny. V posledních letech vzrostl zájem o mastný olej v semenech. Ta obsahují mastné kyseliny Omega 3, 6 a 9.
Užívá se list i plod. Macerát ze sušených listů pomáhá při zánětech močového ústrojí. Odvar zase při léčbě průjmu. Stačí čtyři lžičky listů přelít jedním litrem studené vody. Vše pak přivést k varu. Povařit zhruba deset minut, pak odstavit a nechat stejně dlouhou dobu louhovat. Scedit a pít třikrát denně.
Obě rostliny, borůvka i brusinka, mají i své lidové názvy, mnohdy zajímavé i půvabné. Borůvka byla též borovčí, černice, čičeretka, číčová rozinka, druidská bobule, jeřábí rostlina nebo rostlinný inzulín. Brusinku nazývali červenou jahodou, kalinkou nebo jahodničkou. Hrozny červených bobulek na stonku připomínal srdíčka sedmi lesních trpaslíčků.
Návod na pěstování borůvek v zahradě nebo na balkoně či terase najdete na této stránce.
Autor příspěvku: Stanislava Neradová
Výrobky, které by se vám mohli hodit…
A až bude natrháno, můžete se zase vrátit na zahrádku, práce je stále dost! S péčí o rostliny vám ráda pomůže společnost Rašelina a.s. Soběslav. S její ucelenou produkcí se můžete seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz…
RUBRIKY
