V těchto dnech možná poprvé kontrolujete zeleninu, kterou jste si na podzim přivezli z chaty či chalupy a rozhodli jste se ji uskladnit. Možná vám přijde vhod pár rad, jak s ní mělo být naloženo, aby dlouho vydržela a i v zimě byla zdrojem potřebných vitamínů.
To, co vypěstujeme na zahrádce, slouží většinou k přímé konzumaci. Pokud ale máme kořenovou zeleninu ve větším množství, budeme muset řešit i způsob, jak ji po delší dobu uchovat čerstvou. Někteří zahrádkáři s tím počítají a již s předstihem si vytvářejí místo v mrazáku, kam omytou, očištěnou a na drobné kousky pokrájenou mrkev nebo petržel ukládají. Při vaření pak stačí sáček s potřebnou dávkou kořenové zeleniny na polévku nebo omáčku vyjmout a v kuchyni použít.
Máme-li k dispozici elektrickou sušárnu, je možné kořenovou zeleninu také sušit a následně, např. v zavařovacích sklenicích, uchovat ve spižírně. Jsou ale i jiné způsoby, které mrkev, petržel, celer, černý kořen, pastiňák nebo ředkev či červenou řepu uchovají přes zimu v čerstvém stavu. Již naše babičky dávaly sklizenou kořenovou zeleninu do bedýnek s pískem, ve kterých vydržela podle potřeby skoro až do jara.
Za tímto účelem vybíráme kořeny a bulvy nepoškozené, což můžeme ovlivnit i způsobem sklizně. V žádném případě nepoužíváme klasický rýč, protože hrozí nebezpečí přepůlení nebo naříznutí zeleniny. Ideálním pomocníkem jsou tak rycí vidle, jež lze charakterizovat jako nástroj šetrný. Velmi choulostivá je na sklizeň mrkev a černý kořen, celer je naopak díky své robustnosti a velikosti bulvy na vyrývání ze země poměrně odolný. Pokud některé kusy kořenové zeleniny poškodíme, raději je ihned spotřebujeme nebo očištěné a pokrájené zamrazíme. Rány na kořenech nebo bulvách by totiž mohly po čase zahnívat, a nakazit tak i zbylou, zatím neporušenou zeleninu.
Nať u mrkve, celeru a nebo petržele nekroutíme (hrozí nebezpečí poškození části kořene či bulvy, ze které vyrůstá), ale opatrně, asi jeden centimetr „nad“ uřezáváme ostrým nožem. Sklizenou kořenovou zeleninu po odstranění zelené hmoty necháváme na sluníčku po jemném omytí a odstranění ulpívající zeminy oschnout (ne vysušit)! Následně si připravíme příslušně vysokou bedničku (plastovou nebo dřevěnou), kterou naplníme středně hrubým říčním pískem asi do jedné třetiny až poloviny. Do této vrstvy uložíme „na výšku“ kořenovou zeleninu a obsypeme pískem. Horní část kořene nebo bulvy se srdíčkem nezasypáváme, musí zůstat volná, jinak začne zelenina zahnívat. Bedničku s mrkví, petrželí nebo celerem umístíme do chladného sklepa či nevytápěné garáže, přičemž teplota v prostoru by neměla překročit 5oC. Vzdušnou vlhkost bychom měli udržovat na vyšší úrovni, a místo, kde je zelenina uskladněna, pravidelně větráme.
Nemáme-li k dispozici sklep, dá se pro uskladnění kořenové zeleniny použít i menší pařeniště. Tady postupujeme tak, že kořeny a bulvy naskládáme s malými rozestupy na povrch země, kterou jsme zbavili plevele a přikryjeme do doby než přijdou první mrazíky netkanou textilií. Klesnou-li teploty trvaleji pod bod mrazu, přidáváme postupně další izolační vrstvy (slámu, bublinkovou folii, rašelinu nebo zeminu z přilehlého záhonu, popř. jen chvojí).
Kořenovou zeleninu skladovanou v bedničkách s pískem pravidelně lehce kropíme vodou, protože písek i ve vlhčím prostředí sklepa vysychá. Také je nutné alespoň jedenkrát týdně uskladněné kusy zeleniny prohlédnout (bez vytahování z písku) a ty, které vykazují počínající hnilobu, okamžitě odstranit.
Rada na závěr: nemáme-li k dispozici bedničky s pískem, je možné mrkev, celer i petržel skladovat na chladném místě v nějakém regále jen v mikrotenových sáčcích. Ty musí být uzavřené (gumička, domácí svařovačka PE folií), ale s několika drobnými otvory (pro jejich zhotovení se dá použít vidlička), aby zelenina dýchala. Tento způsob je sice z hlediska doby uchování krátkodobější než skladování v písku, při malém množství kořenové zeleniny, kterou zkonzumujeme v kratším časovém horizontu, však plně dostačující.
Autor příspěvku: Ing. Jan Stropnický
Co se nám pro uskladnění hodí?
Pro zakrytí uskladněná zeleniny v pařeništi doporučujeme použít netkanou textilii. Ta chrání před mrazem, krupobitím a nárazům větru, dále také před před před teplotními výkyvy. Je též vodopropustná, lehká a je s ní snadná manipulace. V e-shopu si ji můžete objednat za 94 Kč, rozměr 3,2 x 5 metrů. Při zakrývání je ji možné i přeložit a použít ve dvojité vrstvě.
Nejen při podzimní sklizni brambor vám pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. S celou nabídkou se můžete seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
