To, v jakém stavu najdeme naše jezírko po extra silné, ladovské zimě, se dá rozdělit do dvou částí. Na jedné straně bychom se měli zabývat samotnou stavbou, na straně druhé pak stojí otázka, v jakém stavu se probouzí do nové sezony voda.
Co se týče stavebního stavu nádrže, musím zdůraznit, že hlavně majitelé relativně nových vodních ploch (3–4 roky zpátky) neměli možnost nechat si svůj biotop prověřit mrazem. Silná krusta ledu mnohdy o mocnosti 15-20 cm umí udělat své a může na jezírku, které nebylo správně postaveno, napáchat velké škody. A co se mohlo během této tuhé zimy s naším jezírkem stát? Vycházejme z toho, že nejdůležitějším činitelem, který rozhoduje o poškození stavby, je led. Pár centimetrů většinou s jezírkem nic neudělá, ale 15 či 20 cm už dokáže z hlediska toho, že led je voda, která zvětšuje po zmrznutí svůj objem, napáchat velké škody. To se týká hlavně nádrží, které mají stěny doslova kolmé, popř. jen s velice malým sklonem. Vytvářející se led se roztahuje a protože nemůže „klouzat“ po šikmé stěně směrem vzhůru, doslova trhá stěny jezírka. V době, kdy zima ustupuje a led taje, je tedy naprosto nutné stavbu obejít a podívat se, zda neuvidíme nějaké praskliny.
Poškozené opěrné zdi bychom možná poznali. Horší jsou ale skryté vady, které na první pohled vidět nejsou a únikem vody se projeví třeba až za několik týdnů. I na ty je třeba pamatovat a při prohlídce po takto tuhé a mrazivé zimě nic nepodcenit. Důležité je zkontrolovat hlavně okraje jezírka a zakončení folie. Ta je do břehu zapuštěna nejrůznějšími způsoby, někde jsou to kapsy, do kterých se ohýbá, jinde ji drží ploché kameny, popř. plastové kolíky. To všechno může být silným mrazem poškozeno a pečlivá prohlídka je tedy na místě. Fólie totiž může na první pohled vypadat dobře, ale až při bližším ohledání zjistíme, že je třeba natrhlá, popř. obsahuje jemné praskliny, kterými může po čase prosakovat voda.
Dalším, velice problematickým místem, které je třeba pečlivě zkontrolovat a věnovat mu hodně času i pozornosti, je filtrace. Tady se naše kontrola liší v tom, zda máme u jezírka filtraci nadzemní, nebo gravitační. Pokud se jedná o filtry, které byly přes zimu umístěny nad hladinou jezírka a stály zamaskovány třeba bambusy v zahradě, je třeba prozkoumat nejen vnitřní prostor, ale též věnovat pozornost hadicím. Tady bych rád zdůraznil, že už při stavbě jezírka jsme na ně měli pamatovat a použít raději dražší, ale kvalitní než ty nejlevnější. Těm lepším totiž nevadí, že z nich v zimě nedokážeme vypustit úplně všechnu vodu a nějaká uvnitř zmrzne. Kvalita stěn a opláštění toto vše hravě zvládne a jezírkové hadice zůstávají nepoškozeny. Ty, které ale stály pár korun a nakoupili jsme je třeba v levném e-shopu, samozřejmě tak kvalitní být nemusí a mohou popraskat. U levných hadic bychom tak neměli vizuálně kontrolovat jenom ty části, které jsou nad zemí, ale měli bychom se soustředit také na trasy, kudy pod zemí vedou. Pokud byly v zimě poškozeny, poznáme to spolehlivě na zamokřených místech nad linií jejich vedení.
Po takto silné zimě nemůžeme zapomenout ani na skimmery, které je třeba rovněž velice důkladně zkontrolovat. Jsou totiž většinou plastové a díky tomu, že se do nich dostane voda a led, velice snadno praskají a přestávají plnit svou funkci. U filtrace, která je umístěna v šachtě pod zemí, je třeba zkontrolovat nejen viditelné části potrubí nebo hadic, ale podívat bychom se měli také na svorky, šroubení a nebo šoupata. A i tady platí pravidlo, že to co je pod zemí nevidíme, a proto je třeba kolem jezírka po určitou dobu pečlivě chodit a pozorovat, zda voda někde neprosakuje. Naše péče musí být věnována také všem ventilům a kohoutům.
I když všichni servisní pracovníci údržby jezírek na podzim doporučují vyndávat UV lampy, a také to tak dělají, řada z nás je v systému nechává. Při mírných zimách to nevadí, při tuhých je ale velice pravděpodobné, že voda, která v lampě zůstala a nebyla vypuštěna, díky tlaku tvořícího se ledu lampu doslova roztrhá. Podobně jako UV lampám je třeba věnovat velikou pozornost i čerpadlům, která jsou hnacím motorem celého koloběhu vody v jezírku. Zde je důležité si uvědomit, kde je zámrzná hloubka, protože na základě ní se čerpadla do šachet osazují. Je ale pravdou, že letošní zima mohla její hranici posunout! Proto je lepší čerpadlo vyjmout a podívat se, zda není něco poškozeno (např. rotor nebo jednotlivé lopatky). Stejně tak jako filtry, potrubí, čerpadla, skimmery nebo hadice je nutné zkontrolovat i osvětlení, přívodní kabely, okrajové plastové hrany, které vymezují jezírka od okolního terénu včetně vedení kabelů a rozvodných skříní. Prostě po této zimě je třeba jezírku z hlediska stavebního věnovat skutečně důkladnou pozornost!
Druhá část naší kontroly by se měla zabývat tím, v jakém stavu se probudila do nové sezony voda. Názory na to, zdali je tato ladovská zima pro ni dobrá, a nebo špatná, se mnohdy liší a možná vychází z vyloženě praktických zkušeností. Pokud bylo jezírko převážnou dobu vegetačního klidu pod ledem s patřičným otvorem na odvětrávání plynů a led byl pokryt souvislou vrstvou sněhu, která zabraňovala přístupu světla, pak se dá paradoxně říci, že voda jako taková se do nové sezony probouzí v daleko lepším stavu, než tomu bylo v předcházejících zimách. Zmiňovaný otvor v ledu je věc, kterou musíme vyžadovat automaticky, protože slouží k odvětrávání toxických bahenních plynů, které by jinak škodily přezimujícím rybám nebo i vegetaci. O tom, zda dělat otvory v ledu i u jezírka okrasného, se občas vedou zbytečné polemiky, protože pravda je jenom jedna. Ano! I přes to, že nemáme v jezírku ryby, které chápeme jako živé organismy, musíme si uvědomit, že život pod hladinou existuje také v podobě planktonu a biofilmů s bakteriemi, které slouží k odbourávání dusíku. A všechny tyto mikroorganismy mohou neovětrávané bahenní plyny spolehlivě zahubit. Že bylo něco špatně, to poznáme až v okamžiku, kdy led roztaje a voda v jezírku zapáchá, jako by byla ze septiku. Naopak máme-li odvětrávací otvor udržovaný funkční a na hladině je led se sněhem, nemůže do vody světlo, které by jinak i v zimě podporovalo růst řas.
Probudí-li se zahradní nádrž do nové sezony s vodou v čistém stavu bez zápachu, dá se říci, že máme vyhráno, protože není potřeba dělat nic nadstandardního. Jen spustíme filtraci a jezírko přirozeně nabíhá do procesu čištění, který je závislý na teplotě vody. Máme-li vodu v jezírku po jarním probuzení v horším stavu, je třeba se zamyslet nad tím, proč se tak stalo a určit způsob, jak dát vše do pořádku. Voda může být totiž v několika kvalitativních stádiích. Je-li slabě zapáchající a jemně zakalená, postačí její běžné přefiltrování. Ale pokud je opravdu silně znečištěná a zapáchající, musíme jezírko vypustit. Odlovíme zbylé ryby, vyndáme vodní vegetaci, opláchneme stěny, kaly ze dna vysajeme kalovým čerpadlem a jezírko napustíme znovu čerstvou vodou.
Velmi diskutovaným tématem je i použití startovacích bakterií. Pokud se jezírko probudí s relativně čistou vodou, pak možná není ani potřeba bakterie aplikovat. Nějaké ve vodě zbyly, namnoží se a systém bude fungovat dobře i bez dalších investic. Pusťme filtraci a nechme po nějaký čas systém pracovat. Je-li ale voda znečištěna, popř. máme-li v rybníčku ryby, startovací bakterie do filtrace na jaře dodáme, protože je třeba, aby se rychle namnožily.
Autor příspěvku: Ing. Martin Hrkal, www.oase-filtrace.cz
TIP RAŠELINA a.s.
Až bude vaše jezírko v pořádku, jistě se budete věnovat vodním rostlinám. K přesazování doporučujeme Substrát pro vodní rostliny, který je připraven vyroben z tříděného říčního písku, tříděných rašelin přechodových, slatinných a „bílých“, s přídavkem minerálních vícesložkových a vápenatých hnojiv. Obsahuje všechny hlavní i stopové živiny, zabraňuje tvorbě vodních řas a podporuje růst nových výhonků rostlin. Substrát používáme pro pěstování vodních a pobřežních rostlin (např. blatouch bahenní, ďáblík bahenní, leknín, šípatka vodní, zblochan vodní aj.) v sázecích koších, vědrech a nebo žlabech (korytech). V e-shopu k dostání za 34 Kč, balení 5 litrů.
RUBRIKY
