Myslíte si, že dětské hřiště tak, jak jsme si o něm doposud povídali, musí obsahovat jenom dřevěné konstrukce, na nich houpačky, domek, pískoviště, popř. stěnu, po které lezeme nahoru a dolů? Omyl, v 21. století může hřiště vypadat úplně jinak.
Digitální venkovní hřiště (I PLAY) způsobilo v zábavním průmyslu, který je určen našim ratolestem, doslova revoluci. Tento prostor totiž kombinuje interaktivní elektroniku s tradičním vybavením dětských hřišť tak, jak je známe.
Proč a pro koho?
V zásadě je toto hřiště určeno pro děti starší 8 let, přičemž v průběhu hraní se nastavení přizpůsobuje výkonu hráčů. A proč vlastně takové hřiště vzniklo a co je jeho účelem?
Jak jistě víte, děti se v současné době moc nehýbou, nejraději sedí doma v teple, v klidu, u jídla, u mobilu, což znamená, že se potýkají s obezitou a nadváhou. Se zvýšenou hmotností pak přichází i obavy o zdraví našich nejmenších, přičemž se tento problém přelévá ze života rodin do prostředí škol i kolektivů. A právě proto bylo velmi důležité najít způsob, jak děti dostat na hřiště, ven, k nějakému pohybu.
Jak řešit problémy nízké pohybové aktivity?
Odborníci si chvíli lámali hlavu, jak vše skloubit, a nakonec dospěli k závěru, že nejlepší je použít věci, co děti mají rády a zkombinovat je s pohybem na zdravém vzduchu. První interaktivní hřiště I.PLAY se objevilo v roce 2008 a bylo vytvořeno z toho důvodu, aby sedavý životní styl, který vede k obezitě a který si naše děti pomalu ale jistě oblíbily, dostal jasnou stopku! Všichni rodiče jistě chtějí, aby se jejich dítě pohybovalo, aby bylo zdravé, mrštné, je to ale třeba udělat zábavným způsobem.
Elektronické hřiště se představuje…
Součástí každého hřiště I.PLAY je devět základních her. Při nich se děti musí točit dokola, natahovat, běhat, skákat, prostě se pohybovat. Z devíti her jsou čtyři tzv. inkluzivní, tzn. pokud jsou nastaveny na nejnižší úroveň, mohou se do nich zapojit i ti nejmenší bez rozdílu věku, včetně handicapovaných. Techniky jako měření tepové frekvence, analýza herních dat, uživatelské dotazníky nebo i data, která samy děti zaznamenají a následně sdílí, pak vytváří přesně to rozhraní, na které jsou naši malí zvyklí a které se jim líbí. Zároveň však přitom sportují a pečují o své zdraví.
Samotné hřiště je zajímavé i v tom, že ho nemusí využívat dítě osamocené, ale může si zde hrát najednou až šest kamarádů, což už je pěkná komunikační skupina. A s ní pak přichází zdravé soutěžení, možnost porovnávání, prostě vše, co je pro dítě z hlediska sociálního styku důležité.
Základem digitální komunikace je monitor, jakási digitální jednotka, která hráčům říká, co mají dělat. Zda něco stlačit, zvednout, kdesi se pohybovat, prostě jim vydává příkazy, pomocí nichž děti naprogramované hry hrají. A zaznamenává se i to, za jak dlouho jsme dané úkony provedli, jestli jsme byli rychlejší, lepší, zda nás nepenalizovaly nějaké trestné body aj. Vše se prostě a jednoduše děje na bázi, kterou děti znají z počítačového prostředí.
Kde takové hřiště najdeme?
U nás zatím žádné digitální hřiště I.PLAY není, v okolních státech již ano, jedná se o mezinárodní projekt. Součástí I.PLAY jsou totiž i technologie, které uchovávají a sdílejí data o využití jednotlivých hřišť. V praxi to pak znamená, že k údajům, které nás budou zajímat, se hráči dostanou po zadání hesla na webové stránce, kde se zaregistrovali. A po přihlášení vidíme výsledky ostatních v okolí a třeba i to, jak je to které hřiště v dané lokalitě oblíbené.
Statistiky jsou různorodé a bohaté, základem bývají herní data. To znamená informace, kolik her se již na daném hřišti odehrálo včetně nejvyššího zaznamenaného skóre. Dále pak zde najdeme zdravotní údaje, k nimž patří třeba info o množství kalorií, které bylo během hraní daných her spáleno a k dispozici můžeme mít i ekologická data včetně údajů o tom, kolik hřiště spotřebovalo na svůj provoz energie.
Sdílení je důležité
Prostřednictvím správ je možné registrovaným uživatelům rozesílat informace, které slouží např. k tomu, aby se děti dokázaly na daném hřišti v určený čas sejít a předem domluveným způsobem při hrách komunikovat. Ke srovnávání a vyhodnocování přispívá i skutečnost, že jsou hřiště unifikovaná, tzn. stejně velká a stejně vybavená (lichoběžníkový prostor 2,6 x 2,9 m). Všichni mají tudíž naprosto stejné podmínky, což znamená, že soutěžit a rozebírat svoje úspěchy i nezdary může naše ratolest třeba s někým v jiné zemi či světadíle.
Pokračování příště…
Autor příspěvku: Vladeko – https://www.detskahriste.cz/
RUBRIKY
