S neživými rostlinami pracujeme v rámci výzdoby interiérů hlavně koncem roku v adventní čas, proč se jim ale nevěnovat i teď v předjaří? V únoru totiž květiny venku nenajdeme, a proto k aranžování použijeme materiál sušený. Živých rostlin se dočkáme později…
Tvorba ze suchých květin má několik předností. Materiál nemusíme kupovat, ale sami si ho usušíme. Stačí si jen v době vegetace více všímat květin, které nám rostou na zahradě. Skoro všechny se dají usušit. A kdo nemá zahrádku, rostlin k sušení najde spoustu na loukách, na krajích pole, ale i v lese. Často je to „jen“ plevel, ale možná nás překvapí, jak dokáže být dekorativní a působit zajímavě. Někdy možná víc než vyšlechtěné květy.
Dekorace ze sušiny, jak floristé suchému materiálu k aranžování říkají, zvládnou vytvořit i méně zdatné tvořivé ručičky. Převládají totiž jednodušší aranžovací techniky – většinou lepení nebo vypichování. Mějme ale na paměti, že suchý materiál je křehký a láme se. Takže s ním zacházíme opatrně.
Romantická hvězda
Aby nám nebylo líto, že jsme se museli rozloučit s hvězdou na vánočním stromku, trochu jinou hvězdu si sami vyrobíme. Především potřebujeme aranžovací hmotu na suchý materiál. Poznáme ji podle barvy – je šedá. Nožem nebo raději formou na dorty z ní vykrojíme tvar hvězdy.
Vzhledem k tomu, že částečně použijeme i živý materiál, který se potom sám seschne, aranžovací hmotu na vrchní straně – a nejen tam – raději zakryjeme. Nebude mezi květinami prosvítat a hlavně hmota se nebude drolit. Podle šablony, kterou jsme použili na vykrojení základu dekorace, si tvar hvězdy nakreslíme na tvrdší karton a vystřihneme. Drobnými špendlíky papír připevníme na dno. Horní část hvězdy zakryjeme sisalovým vláknem, které k hmotě přilepíme tavnou pistolí. Hrany hvězdy pak zakryjeme pruhem papíru z ozdobného kartonu. Jeho barva by měla ladit s barvami použitého rostlinného materiálu.
V létě jsme nezaháleli a usušili si pár rostlin ze zahrady. Použijeme poněkud zatracované slaměnky a plnokvětou zahradní variantu řebříčku (Achillea ptarmica), jehož kvítky připomínají drobné sněhové koule. U květů si necháme zhruba dvoucentimetrový stonek, abychom jednotlivé květy mohli vypichovat do aranžovací hmoty. Pokud jsou ale natolik křehké, že se při zasunutí do hmoty lámou, stonky ustříhneme a květy přilepíme tavnou pistolí. Budeme držet linii hvězdy a květy podle ní na vrchní straně budoucí dekorace rozmístíme. Okraje zakryjeme stálezeleným buxusem. Boční stěny dekorace nakonec ozdobíme stužkou. Její bordovou barvu jsme zvolili podle použitých slaměnek starorůžové barvy.
Kytice do vázy
Ze suchého materiálu kytici kvůli křehkosti neuvážeme, proto si vezmeme na pomoc konstrukci z jemného révového proutí, zakoupenou v květinářství. Zbyly nám slaměnky i řebříček. Kytici budeme tedy ladit do smetanově-bordové kombinace. O další barevný rozměr se nám postarají okrasné traviny – lesknice kanárská (Phalaris canariensis) a bér italský (Setaria italica). Semena nenáročných travin seženeme v obchodech s osivem. Stačí na jaře zasít a v čase květu rychle sklidit a usušit, aby si trávy ozdobné klasem zachovaly co nejsvěžejší barvu.
Jednotlivé rostliny budeme provlékat konstrukcí a shlukovat je podle druhů do skupinek. Jen tak lépe vyznějí v celkové harmonii kytice. Pro zjemnění použijeme i svitky sisalového vlákna a sušenou drobnokvětou růži ve stejných tónech jako mají slaměnky. Jako dominantní květ volíme uschlou pupavu, kterou dozdobíme šlahouny břečťanu.
Stonky a držák konstrukce omotáme drátem a kytici zasuneme do keramické nádoby smetanové barvy. O bordový tón se postará látková stuha, kterou ozdobíme dolní část nádoby.
Věnečky na zdi i dveře
Nejvděčnější dekorací bývají věnce a věnečky. Korpus z polystyrenu nebo ze slámy omotáme páskou z netkané textilie. Pak už se můžeme pustit do lepení, vypichování nebo drátkování. Hortenzie je úžasná rostlina, která ozdobí každou dekoraci. Na korpus ji sice z praktických důvodů připevníme po svazečcích raději v čerstvém stavu, použít můžeme i sušenou. Ta je ovšem velmi křehká a jednotlivé kvítky se rády ulamují. Až korpus hortenzií zcela zakryjeme, jednodruhový věneček by byl příliš smutný, proto ho oživíme dominantními květy. Použili jsme sušenou Janebu drsnou (Heliopsis helianthoides), která už podle názvu připomíná sluníčko.
Pustit se můžeme i do věnců materiálově bohatších. Místo pevného korpusu použijeme seno, kterým omotáme kruh z drátu. Na něj pak přilepíme materiál, který jsme si nasbírali na podzim a usušili. Použili jsme chmel, šípky, laty trav i stébel a také zahradní mochyni, známou jako lampionky. Z nich si vyrobíme i věnec větších rozměrů, které pak můžeme pověsit třeba na vchodové dveře a nebo branku u plotu. Zaplní nám skvěle prázdné místo po vánočním vítacím věnci.
Text, foto a aranžování: Stanislava Neradová
RUBRIKY
