Léčivé rostliny si sice můžeme koupit, ale zkusme si je letos nasbírat sami. A nejen utrhnout, ale i usušit. Můžeme tak ovlivnit jejich kvalitu. Budeme totiž vědět, kde a co jsme nasbírali, i jak jsme pak usušené bylinky uskladnili.
Sběr i sušení má své zásady, je dobré dbát starých osvědčených rad, protože jedině tak si můžeme vytvořit zásoby kvalitních léčivek. Že bylinky pomáhají, věděli lidé od nepaměti. Proto také zelené zdraví nenechali bez užitku růst na louce, mezi nebo zahrádce. Ze starých herbářů se dozvěděli všechny potřebné informace.
Léčivé rostlinky mají své místo i v jednadvacátém století. Pokud vyjdeme s košíkem do luk, nebudeme ostatním pro smích. I dnešní fytoterapeuti přisuzují bylinám určité léčebné účinky. Slouží jako podpůrné prostředky při různých onemocnění. Nálevy v podobě čajů patří k oblíbenému využití bylinek. Se sběrem můžeme začít už v předjaří, po té co se objeví první zelené výhonky. Protože se nesbírají jen listy a nať, ale i květy a plody, trhat a sušit léčivky můžeme celé léto i podzim, až do prvních mrazů.
Příprava na sběr
Nejprve bychom se měli rozhodnout, co si chceme nasbírat. Pokud nás trápí třeba nechutenství, porozhlédneme se po šalvěji lékařské nebo pravém pelyňku. Od nadýmání nám pomůže máta peprná, mateřídouška, nespavost zaženeme čajem z meduňky lékařské nebo z kozlíku. Lékem proti bolestem při menstruaci jsou řebříček obecný nebo hluchavka bílá.
Sbírat bychom měli jen ty rostliny, které bezpečně poznáme. Pokud si nevěříme, vezmeme si s sebou herbář rostlin, ve kterém nechybí odborný popis. Jedině tak vyloučíme záměnu například s jedovatými rostlinkami. Na sběr bylinek se vypravíme pouze za suchého počasí. Když prší, zůstaneme raději doma. Naše snaha natrhat si bylinky by byla marná.
Podobně jako chodíme do lesa na houby s košíkem, s sebou si ho vezmeme i na sběr bylinek. Houbařský nůž tentokrát necháme doma. Rostliny se nám budou lépe odstřihovat nůžkami. Při trhání rukou se totiž často může stát, že rostlinu vytrhneme i s kořeny. Nůžkami pohodlně ustřihneme nať anebo jen jednotlivé listy či květy, podle toho, kterou část bylinky sbíráme. A třeba na kopřivy si nezapomeneme vzít s sebou rukavice.
Sbírá se skoro vše
Květy odstřihneme například z řebříčku obecného, arniky, sedmikrásky, měsíčku lékařského, řimbaby, hluchavky bílé, heřmánku lékařského, vlčího máku, pivoňky, prvosenky, lípy, bezu černého a divizny. Dáváme pozor na jejich pomačkání, květy bývají poměrně choulostivé.
Pro listy se vypravíme ke kontryhelu, jahodníku obecnému, břečťanu popínavému, merlíku, řeřiše seté, mátě peprné, meduňce lékařské, jitrocele kopinatému a dalším léčivkám.
Nať nám nabízí celá řada rostlin: mimo jiné řepík lékařský, pelyněk pravý, mařinka vonná, kokoška pastuší tobolka, třezalka tečkovaná nebo vlaštovičník větší.
Plody utrhneme nebo odstřihneme vždy řádně vyzrálé. Nejznámější jsou plody šípku. Plody najdeme i na dřišťálu, jalovci, řešetláku, maliníku nebo bezu černém. Na kořen se musíme vydat s lopatkou nebo s nějakým menším rýčem. Vyrýpneme ho u omanu, hořce, koprníku, mochny, mydlice lékařské, kostivalu nebo kozlíku lékařského.
Důležité je, abychom části rostlin sbírali v pravý čas. Výhonky hlavně na jaře, plody po dozrání a květy hned v rozkvětu.
Odstřižené listy, květy nebo nať vkládáme do košíku. Nedáváme je v žádném případě do igelitové tašky, ve které se už po relativně krátké době zapaří. Pokud sbíráme více druhů, rozdělíme si je podobně jako houby v košíku do papírových sáčků. Můžeme je nadepsat, abychom se pak doma v nasbíraném sortimentu vyznali. Použít lze i látkové tašky. Prostě prodyšný materiál.
Hlavně bezprašné místo
Rostliny sbíráme nejlépe dopoledne. Ráno a navečer na nich může být rosa. Mokré bylinky nesušíme. Kromě denní doby a počasí volíme i vhodnou lokalitu. Byliny nesbíráme blízko silnice nebo vedle továren, průmyslových provozoven a také skládek. Volíme odlehlejší bezprašná místa. Ani louky ale nejsou někdy zaručeně vhodným prostředím. Na některých polích a travnatých porostech mohou být zbytky po hnojení půdy. Parky ve městech jsou sice snáze dostupné, ale bývají místem pro venčení psů.
Jestli se ale rozhodneme jet léčivky sbírat třeba na Šumavu, musíme se vyhnout chráněným oblastem, ve kterých je trhání čehokoliv zakázané. Při sběru dáme přednost slunným lokalitám, protože stín, ovlivňuje množství látek v bylince. Bereme jen zdravé části rostlin. Prohlédneme je, zda nejsou napadeny škůdci.
Nasbírané rostliny po příchodu domů ihned rozložíme, jinak by nám mohly zplesnivět. Sušit je můžeme třeba na velkých sítech. Poslouží nám třeba rám zbitý z latí a potažený sítí do oken proti mouchám. Bylinky sušíme ve slabé vrstvě na suchém místě, kde příliš nekolísá teplota. Vhodný je průvan nebo jakýkoliv pohyb vzduchu. Teplota by neměla přesáhnout 40 až 45oC. Nikdy, až na pár výjimek, nesušíme bylinky na přímém slunci. Rostliny můžeme svázat do svazečků a pověsit na vzdušném místě. Jakmile uschnou, přendáme je nejlépe do tmavých nádob, třeba do dobře těsnících dóz. Bylinky neskladujeme příliš dlouho, s postupem času se snižují léčebné účinky.
Autorka příspěvku: Stanislava Neradová
CO JEŠTĚ MŮŽEME V NÁSLEDUJÍCÍCH MĚSÍCÍCH SBÍRAT?
Září
Kořen: čekanka obecná (nemoci jater, žlučové a ledvinové kameny, záněty močových cest, zácpa, nechutenství), kostival lékařský (záněty svalů, chronické choroby kloubů a kostí, křečové žíly), křen selský (obklady na křečové žíly, na revmatismus), libeček lékařský (proti nadměrnému pocení, podporuje činnost srdce a krevního oběhu), lopuch větší (plicní choroby, na omývání hnisavých ran, koupele vlasů proti jejich vypadávání), smetanka lékařská (ledvinové kameny, nemoci jater a žlučníku, zácpa, záněty střev), pupava bezlodyžná (záněty dýchacích cest, při nechutenství, potopudný prostředek).
Plody: černý bez (onemocnění dýchacích cest, migréna, nadýmání), jalovec obecný (obklady proti revmatismu, kožní choroby), jeřáb ptačí (reguluje střevní činnost, revmatismus), jírovec maďal (zahlenění, při zevním použití na bolesti kloubů), šípková růže (zdroj vitamínu C, posílení organismu).
Oddenek: violka vonná (odkašlávání, omývání špatně se hojících ran), kozlík lékařský (redukce nervového vyčerpání, bušení srdce), puškvorec rotanovitý (podporu tráveníí), pýr plazivý (evmatismus, kožní vyrážky, záněty ledvin), toten krvavec (průjmy, nemoci dásní).
Listy: borůvka brusnice (podpůrná léčba cukrovky), jitrocel kopinatý (nemoci dýchacích cest, kašel, poruchy trávení), ostružiník křovitý (podpůrná léčba cukrovky, žaludeční potíže).
Květy: heřmánek pravý (průjmy, záněty močových cest, potopudný prostředek), hluchavka bílá (nepravidelná menstruace a výtok, nepravidelná stolice), chmel otáčivý (nespavost, předrážděnost), sedmikráska chudobka (plicní choroby, hnisavé záněty).
Nať: violka trojbarevná (plicní choroby, dýchací cesty, proti revmatismu), zlatobýl celík (proti zadržování vody v organismu, poruchy látkové výměny, průjmy).
RUBRIKY
