Za letní období v chovu kaprů Koi považujeme dobu, kdy teplota vody stoupá nad 15 oC, přičemž ideální hodnoty pro chov těchto okrasných ryb se pohybují kolem 24 až 26 oC. Na rozdíl od jiných ročních období je v létě práce s rybami nejjednodušší, v podstatě se dá říci, že se soustředíme hlavně na kvalitní a správné krmení a na kontrolu teploty a hydrochemických vlastností vody v zahradní nádrži.
Krmení ryb: má-li voda v nádrži či zahradním jezírku teplotu kolem 15 až 20 oC, krmíme naše kapry Koi malým množstvím potravy (max. 1 % váhy rybí obsádky), které jsou ryby schopny zkonzumovat zhruba do 5 minut, cca 2 – 3x denně. Lepší je krmit malá množství a častěji než naopak. Krmivo, které v těchto počátečních stádiích léta kaprům předkládáme, by nemělo být bohaté na dusíkaté látky, protože ryby v této době ještě nemohou pomocí svých enzymů dodávanou potravu plně zpracovat. Pokud je teplota vody větší než 20 oC (ideálně 22–25 oC), můžeme kapry Koi krmit téměř ad libitum. Bez omezení podáváme potravu hlavně mladým rybám, kde je potřeba, aby rychle rostly. Při těchto teplotách vody již můžeme zvýšit i obsah bílkovin v krmivu. To znamená, že krmíme granule, které mají zhruba čtyřicetiprocentní obsah dusíkatých látek. Protože v této době roste i aktivita ryb, můžeme podávat krmiva s vyšším obsahem tuku (cca 15 %). Je ale třeba dát pozor na to, abychom při krmení tímto typem krmiva nezavdali příčinu ke tloustnutí ryb. Bez omezení můžeme krmit hlavně jedno až dvouleté ryby, zde totiž tloustnutí nehrozí. U tříletých jedinců je lepší podávat potravu 3 – 5x denně v malých dávkách, kdy stále máme na mysli to, že ryba by měla za jeden den zkonzumovat zhruba 2-3 % váhy svého těla. Tímto množstvím by se dala označit i ideální krmná dávka pro kapry Koi v letních měsících.
Častá laická otázka směřuje i k tomu, jestli není dobré rybu v létě jednoduše vykrmit a vzniklé tukové zásoby využít jako jakousi zásobu energie na zimní období. Zde se musíme držet hlavně toho, jaký tvar těla ryba v určité době má. Pokud se začíná měnit k horšímu, vznikající tukové zásoby již kaprům neprospívají a stejně jako u lidí mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu. Zatučnělé ryby mají pak zdravotní problémy a může docházet i ke klasickým infarktům, které známe ze života savců.
Kromě suchého granulovaného krmiva můžeme v letních měsících přikrmovat i rostlinnou složkou, jako je hlávkový salát, krouhané zelí, pomeranče nebo různé z volně rostoucích bylin, které kapři přijmou. Při takto kombinovaném krmení zařazujeme rostlinnou složku do potravy tak, že prostě vynecháme jedno krmení suchými granulemi. Kapr je všežravec, a proto je pro něho rostlinná strava z hlediska vyvážení potravy nezbytná – získává tak tolik potřebnou vlákninu a čerstvé přírodní vitamíny.
Přikrmovat můžeme i sušenými krevetami nebo mraženými cvrčky, základem je ale vždy kvalitní suché krmivo…
Vzhledem k tomu, že kapry Koi v létě hodně pozorujeme a chceme je mít co nejkrásnější, je samozřejmě důležitá i správná vybarvenost ryb. Některá krmiva v sobě obsahují různá barviva, kterými můžeme barevnost ovlivňovat. U kaprů Koi je důležitá hlavně červená barva, přičemž její sytost můžeme zvýšit příjmem jakýchkoliv karotenů. V přírodní podobě je rybám dodáváme např.v krouhané mrkvi nebo drcených paprikách. Největším zdrojem karotenoidů obecně je pro kapry Koi ale plankton a bentos, což je přirozená zvířena vodního prostředí, kterou kapři Koi vysazení do přírodních vodních nádrží nejraději konzumují.
Kontrola vody v nádrži: v letním období je nutné sledovat i prostředí, ve kterém se kapři Koi nachází. Při vyšších teplotách vody kolem 25–28 oC dochází k tomu, že klesá hodnota ve vodě rozpuštěného kyslíku. Toho by v místě, kde voda opouští nádrž a vtéká do filtrace, nemělo být méně než 5mg/l. V zahradním jezírku, které má kvalitní filtrační jednotku, však takové nebezpečí většinou nehrozí, protože voda je dostatečně homogenizována, a obsah kyslíku je tudíž stejný většinou jak na přítoku, tak i na odtoku. Hodnoty ve vodě rozpuštěného kyslíku je třeba hlídat hlavně tam, kde je voda na vstupu do vodní nádrže kyslíkem uměle dosycována.
Další hodnotou, kterou musíme v letních měsících ve vodních nádržích pravidelně sledovat, je pH vody. To by se mělo pohybovat mezi 6,5 až 8, maximálně 8,5. Hodnoty pH se však mohou měnit v souvislosti s denním a nočním režimem. To se děje hlavně v rybnících, které jsou bohatě porostlé vláknitou řasou, nebo tam, kde je ve vodě hodně ponořených rostlin. Může nastat to, že ve dne vystoupí hodnota kyslíku vlivem vegetace a její asimilace na vyšší úroveň a zároveň klesne hodnota oxidu uhličitého. V noci pak vlivem disimilace rostlin (rostliny kyslík nevytváří, naopak ho spotřebovávají) hodnota kyslíku rozpuštěného ve vodě klesá a zvyšuje se koncentrace oxidu uhličitého, což samozřejmě ovlivňuje i pH vody.
Poblémem, který nás může v létě hlavně u jezírek s menší kubaturou (2-3m3) a bez filtrační jednotky potkat, je přehřívání vody. Pokud stoupne teplota v nádrži na 28-30 oC, bude kyslíkový režim den a noc velice rozdílný, což může v konečném důsledku vést až k nočnímu úhynu ryb z nedostatku kyslíku. Velké problémy si můžeme v takovýchto jezírcích způsobit i sami, a sice tehdy, když ryby vydatně nakrmíme ve večerních hodinách, kdy jsou velice aktivní a dobře přijímají krmivo. Protože ale v noci v nádrži obsah kyslíku samovolně klesá a ryby takto nasycené ho potřebují pro zpracování přijatého krmiva velké množství, může nastat to, že vlivem jeho nedostatku dojde k porušení žaberního aparátu kaprů Koi, a ryby pak mohou i uhynout.
Určité komplikace může způsobit také obsah plynného čpavku NH3 rozpuštěného ve vodě při pH vyšším než 8,5 nebo vyšší množství dusitanů NO2. Ty se mohou negativně projevit hlavně v nádržích, které jsou silně zatíženy organickou hmotou. Ta se rozkládá a uvolňuje do vody dusíkaté látky. Tyto potíže se mohou vyskytnout jak v nádržích, které filtraci nemají, tak i v nádržích, které ji sice mají, ale kde ji třeba z hlediska zvukových vjemů v blízkosti obytných místností na noc vypínáme. V nočním období, kdy filtrace nefunguje, nastávají v teplém počasí ve filtru rozkladné procesy a ráno při spuštění filtrace se veškeré jedovaté dusíkaté sloučeniny dostávají ve vysoké koncentraci do vody mezi chované ryby. Kromě jiného způsobují hlavně poleptání žaberní sliznice. Z toho jasně vyplývá, že u rybníčku, který je napojen na filtraci, nelze tuto během celé vegetační sezony vypínat!
Kromě výše zmiňovaných parametrů vody je dobré sledovat ještě i uhličitanovou tvrdost, která je velmi důležitá pro kolísání pH a měla by být přes 5 milimolů na litr vody (ideální stav je 8). Na tomto místě je důležité upozornit na to, jak může běžný chovatel udané parametry sledovat. Teplotu změříte bez problému pomocí teploměru. Kyslík se měří pomocí oximetru, který si však každý nemůže dovolit (cena je 20-40 tisíc Kč), a tak je nejlepším řešením povolat odborníka, který vám jistě rád pomůže. Může to být např. dodavatel vašich kaprů Koi nebo profesionální chovatel. Bez problémů si můžete změřit ale pH, např. pomocí pH-testu nebo lakmusovým papírkem a využijete-li speciálních sad, lze si snadno změřit např. i dusitany a čpavek.
Co se týče hodnot kyslíku rozpuštěného ve vodě, je dobré vědět také to, že pokud ostatní sledované parametry nevybočují z normy, dá se předpokládat, že i on bude v pořádku. Problémy s kyslíkem můžeme spolehlivě řešit také sami např. tím, že vodu v letních měsících nějakým jednoduchým způsobem prokysličujeme. Pokud chceme vědět, kolik kyslíku máme rybám přidávat, dá se vycházet z následujícího příkladu: do 20kubíkové nádrže s obsádkou asi 20 velkých kusů kaprů Koi o velikosti 50-60 cm bychom měli přidávat minimálně 50-60 litrů vzduchu za minutu. Vzduch se dodává v místech, kde nekrmíme a kde je hloubka jezírka největší.
Problémy s úpalem
V současných klimatických podmínkách se můžeme setkat i s tím, že v extrémně mělkých rybníčcích mohou dostat ryby vlivem vysokých hodnot UV záření úpal. Projevuje se to tak, že se postižené místo na kůži zanítí a vznikají vředy.
Autor textu: Luděk Štěch, www.alcedor.cz
RUBRIKY
