Chtěli byste mít svůj dům částečně pod zemí? Ať již ano a nebo ne, pojďte se podívat, jak se v něm bydlí.

Vložil REDAKCE | 19.11.2015 | 3 komentářů | OKRASNÁ ZAHRADA

V malé jihočeské vísce jsme pro vás objevili dům krytý zeminou. Majitelé mají vřelý vztah k přírodě a svým bydlením jí chtěli zatížit co nejméně. Zároveň se rozhodli zachovat vysoký komfort bydlení a co nejvíce snížit budoucí provozní náklady na rodinný dům. A to se myslím povedlo.

Pro tento typ domů se povětšinou vyhledává příkrý jižní svah. Ten ale nebyl k dispozici a tak je dům postaven na zemi a dodatečně ze severní a východní strany zavezen zeminou. Zemina rovněž v mocnosti 0,5 – 1 m je navezena i na střechu domu. Napomáhá v domě udržet stálou teplotu. Díky tomu v létě zůstává příjemně chladný a zimě je v něm teploučko, které podporují i tepelné zisky z francouzských oken na jižní straně domu.

Dům má tedy zeminu místo střechy a částečně i místo fasády. Nejenom, že odpadly pořizovací náklady na střešní konstrukci, ale také nikdy nebude potřeba čistit okapy a nebo měnit střešní krytinu. Střecha je osázena stálezelenými, půdopokryvnými rostlinami jako je jalovec polehlý, skalník, brslen, takže je takřka bezúdržbová.Pouze kopule světlovodů, které přivádějí denní světlo i do zadních částí domu, se musí čas od času vystříhat, aby je čilý skalník úplně neobrostl. Stejně tak hlohyně červená, která ze severní strany obrůstá konstrukci pro solární termické kolektory a tvoří i přirozené zábradlí v průčelí domu, se musí střihem udržovat. Hlohyně je stálezelený keř, nenáročný na pěstování, půdu a zálivku. Vlastně si tak sám roste, na jaře se ozdobí drobnými bílými kvítky a na podzim k veliké radosti veškerého ptactva spoustou oranžovo-červených kuliček. Takže je i velmi dekorativní.

Svými trny zabrání náhodnému chodci ke vstupu na okraj střechy a k jeho pádu dolů. A tak vlastně odpadla potřeba instalace zábradlí. Nehledě na lepší estetický vzhled keřů než jakékoli jiné zábrany.

Solární kolektory, rovněž umístěné na střeše domu, se starají celoročně o ohřev teplé užitkové vody a v zimě částečně i o vytápění domu. Medium, které v nich koluje, spolu s krbem a elektrickými spirálami nahřívá nádrž o objemu 1m3. V horní části nádrže je spirála pro teplou užitkovou vodu (bojler) tak, aby byla stále k dispozici, i když dolní část nádrže je studená. V případě nutnosti nahřívání nádrže elektrickými spirálami se tak nenahřívá celá nádrž.

V domě krytém zeminou je zapotřebí nucený oběh vzduchu a toho je využito zároveň i k vytápění. Odpadní vzduch je vzduchotechnikou odsáván z jednotlivých místností a po předání tepla v rekuperační jednotce vyfukován mimo dům. Čerstvý, vstupní vzduch, částečně předehřátý rekuperační jednotkou a dohřátý teplou vodou ze zásobníku, na teplotu nastavenou vnitřním termostatem, je přiváděn do všech místností. Tak je v místnostech stále čerstvý vzduch i bez otevírání oken. Každá pobytová místnost má ovšem francouzské okno pro přímý vstup do zahrady. Takže neplatí zažitá představa, že pokud máte rekuperaci jsou okna neotevíravá. Okna ve všech místnostech se dle libosti otevírají, pouze to v zimním období kvůli větrání není nutné.

Pobytové místnosti jsou uspořádány do roviny tak, aby každá místnost měla okno na jižní stranu a tím tepelný zisk sluníčka byl využit na maximum.

V zimě, když je slunce nízko na obloze, dosahují jeho paprsky až k zadní stěně domu a vyhřívají celou podlahovou plochu místností. Nahřejí dlažbu, která pak uvolňuje teplo do vzduchu a navíc je velmi příjemné chodit po vyhřáté podlaze. V létě předsazená střecha stíní vysoko postavenému slunci a tak se v letním období slunce dostane pouze k prahu oken, nenahřívá dlažbu a tím se místnosti nepřehřívají. Také je možno v létě vzduchotechnikou nasávající předchlazený vzduch ze zemního registru dům vychladit. Ze zemního registru je rovněž nasáván vzduch pokud teplota na vnějším plášti budovy klesne pod -5^oC a tak vlastně do domu vstupuje už vzduch částečně předehřátý průchodem zeminou v nezámrzné hloubce. Zemní registr je uložen v hloubce cca 3m, kde je v zimě okolo 10^oC a v létě cca 15^oC. Takže i on přispívá k zajištění tepelné pohody.

Koupelna, chodba a kuchyně má místo oken světlovody, které ze střechy přivádějí sluneční světlo rovnou do místností. Mají po celý den stejnou svítivost díky zrcadlové ploše a tudíž přinášejí do interiéru více světla než klasická okna.

Uvnitř domu byste zkrátka neřekli, že jste v nějakém zvláštním domě. Je zde spousta světla, vzduchu a tepla. Zemina slouží také jako dokonalý zvukový izolant. Kdo má trochu hlučnější sousedy ten by to jistě ocenil. Ze severní a východní strany domu zvuk dovnitř neproniká žádný a ze západní pouze omezeně, neboť ta je také částečně zavezena zeminou a nachází se na ní hlavní vchod domu s předsíní a jenom z jižní strany je to dům jako každý jiný.

Prostor před hlavním vchodem je zastřešen průhlednými dutinkovými deskami a slouží buď jako kryté posezení a v případě nepříznivých povětrnostních podmínek i jako kryté stání pro osobní automobil.

Kuchyně je spojená s obývacím pokojem a tvoří tak hlavní obytný prostor domu. O pocitovou pohodu i částečné vytápění nádrže se starají krbová kamna s výměníkem. Jsou umístěná poblíž dveří do zahrady, takže manipulace se dřevem a popelem probíhá po co nejkratší trase.

Pouze prosklené dveře oddělují pracovnu od tohoto obytného prostoru a tak člověk nucený pracovat po večerech se necítí nikterak odtržen od rodinného dění.

Ložnice naproti tomu je umístěna v klidové části domu, společně s pokojem pro dospělou dceru, koupelnou a sociálním zařízením. Tak provoz v pobytové místnosti neruší odpočívající obyvatele domu.

Velký obytný prostor je plný světla, od pracovny ho oddělují prosklené dveře…

Vlevo pokoj pro dospělou dceru, vpravo ložnice rodičů

Na ohleduplné chování k přírodě i k vlastní peněžence ukazuje i zřízení kořenové čistírny odpadních vod (KČOV). Splašková voda z domu se nejprve částečně přečistí ve tříkomorovém septiku, kde se pro zakapalňování tuhého odpadu používají suché bakterie a enzymy, a po té se dočistí v kořenové čistírně odpadních vod, která zároveň slouží i jako okrasný záhon.

Okraje KČOV jsou rovněž osázeny polehlými jalovci a skalníky a kořenové pole vyzdobily vodomilné rostliny – tužebník jilmový, sítina rozkladitá, skřípina lesní, ale i kosatec žlutý, modrý ( sibiřský) a krásný fialový kyprej vrbice.

Za KČOV je v zemi zakopána jímka na jímání přečištěné vody a její zpětný rozvod na zalévání je zakopán pod terénem zahrady i střechy. Využitím přečištěné splaškové a částečném jímání dešťové vody pro zalévání okrasného trávníku i rostlin na střeše se vlastně zamezí rozmařilému plýtvání  pitnou vodou i penězi, které by bylo nutné na zálivku vynaložit.

Největší přínos domu krytého zeminou je v tom, že minimalizuje jakýkoli vliv stavby RD na životní prostředí. Nejenom svojí sníženou energetickou náročností na vytápění a klimatizování pro dosažení komfortu bydlení, ale hlavně svým vzhledem zcela zapadá do okolní krajiny a nevytváří zbytečné zpevněné a hladké plochy, které snižují schopnost dešťové vody vsáknout se do podloží v místě kde dopadnou. Zelená střecha poskytuje útočiště drobným ptákům a hmyzu a tak se vlastně pozemek se stavbou z hlediska životního prostředí chová jako pozemek nezastavěný. A nejenom z ptačí perspektivy.

Text a foto: redakce magazínu