V současné době se hodně propaguje zdravý způsob života, sepjetí člověka s přírodou, s venkovním prostředím, tak proč nezačít třeba u dětí? Myslí na to i výrobci hřišť, kteří nabízí, hlavně pro školy a školky, tzv. venkovní učebny. A co si pod tímto pojmem máme představit?
Kam se hodí a kam ne?
Venkovní učebna je v přeneseném slova smyslu jakýsi velký dřevěný altán, který chrání jeho uživatele před deštěm i sluncem a slouží k tomu, aby se některé učební aktivity mohli vykonávat v prostředí zdravého čerstvého ovzduší. Tyto stavby umisťujeme na dětská hřiště, která jsou v uzavřených areálech, doma na zahradě je asi stavět nebudete a venku, v nechráněných prostorách, je to riskantní. To z toho důvodu, že jsou atraktivní pro lidi bez domova, kteří by si z nich zcela jistě udělali velmi rychle příbytek, čímž by se jejich funkce znehodnotila. Kam je tedy umístit a jak s nimi pracovat?
Venkovní učebny najdeme převážně v areálu škol nebo školek a slouží skutečně k tomu, aby propojili hřiště jako takové s možností vyučování na čerstvém vzduchu. Na jejich rozvoji se hodně podepsala i covidová pandemie, během níž si provozovatelé škol uvědomili, že není nutné děti vzdělávat pouze za zavřenými dveřmi učeben uvnitř klasických hůře větratelných zděných budov. Pokud to situace dovolí, je lepší vyjít i s výukou ven do zahrady nebo na hřiště, které k ní přiléhá! A protože je třeba děti někde soustředit, do popředí se dostaly tzv. venkovní učebny.
Stavební charakteristika
Z hlediska technického provedení se jedná o klasickou dřevostavbu, kterou známe z běžně budovaných altánů, zastřešených pergol nebo zahradních domků. Liší se pouze masivností a velikostí prostoru, což spolu úzce souvisí. Přece jen se tady bavíme o „přístřešku“, který musí pojmout i 20–30 osob.
Co se týče podoby, jedná se například o šesti nebo osmiboké stavby, jejichž základem jsou mohutné hranoly, překlady a střecha s větším přesahem. Ten je důležitý proto, aby při případných přeháňkách „nezaháněl“ déšť dovnitř stavby. Z hlediska uspořádání této učebny se do prostoru umisťují přenosné tabule a vyučující jako hlavní osoba této společnosti se pohybuje mezi dětmi. Ty sedávají většinou kolem dokola na nějakých lavicích, popř. před sebou mají ještě stoly. Prostor je krytý, i když se učebny využívají pouze tehdy, je-li příznivé počasí. Setkat se ale můžeme i s tím, že mají stavby světlo propustné stěny, jež chrání uživatele před nepřízní počasí.
Pokud je na rozdíl od šesti nebo osmibokého altánu přírodní učebna konstruována jako obdélníková, může mít uspořádání podobné klasické třídě. To znamená vpředu učitel s tabulí, nějaké stolky, židličky a na nich sedící žáci.
Jakou podlahu?
Podlahové plochy jsou v tomto případě velmi důležité! Buď může být podlaha , jak je vidět na některých obrázcích, z klasické venkovní dlažby, hodně často se ale dělá ze dřeva, z prken. Je to pro děti přívětivější povrch, lépe se po něm chodí i našlapuje. A zároveň také lépe izoluje od zemní vlhkosti či ranního chladu.
Co zde učit?
Z hlediska probírané látky a témat se venkovní učebny hodí např. pro hodiny přírodopisu, dějepisu, zeměpisu, výtvarnou či hudební výchovu anebo společenské vědy. Technické předměty jako fyzika, chemie a IT výchova to asi nebudou, přece jen k těmto tématům potřebujeme technické pomůcky vázané na vodu, elektrickou energii, popř. zatemnění prostoru. Ale je to velmi individuální, záleží na probírané látce a možnostech učebny jako takové, popř. i počtu dětí ve třídě.
Závěrem by se ještě jednou mělo zdůraznit, že venkovní učebny slouží zejména k tomu, abychom zbytečně v době příznivého počasí nedrželi děti ve zdech školy jako takové. Proč si i s výukou „nevyjít“ ven a nepokusit se o propojení vzdělávacího procesu s pobytem na čerstvém vzduchu? A navíc, o přestávkách se děti nemusí přezouvat, stačí jen popoběhnout a hurá na skluzavku nebo houpačku. Se zazvoněním se pak žáci rychle přesunou zpátky do lavic a hodina může pokračovat…
Autor textu: Vladeko s.r.o Tachlovice, https://www.detskahriste.cz
Pokračování příště…
RUBRIKY
