Místa pro hry našich ratolestí mohou být vybavena různě. Většinou se na nich nachází pískoviště, dřevěné věže, provazové stěny, domečky nebo i herní moduly v podobě pirátských lodí. Pokud ale nebude mít dítě k dispozici něco, na čem se pohoupe, je zklamáno a hřiště pro něj ztrácí atraktivitu. Jak to vyřešit?
Potřeba se na něčem houpat je lidstvu dána geneticky a u malých dětí bývá obzvláště silná. Lidé, kteří pro ně vymýšlejí a realizují soukromá anebo veřejně přístupná hřiště to vědí, a tak v nabídce prodejců najdeme spoustu prvků, které jejich touhy dokáží naplnit. Zároveň je dobré připomenout, že houpačky jako takové nejsou nikterak drahé, což znamená, že si jich můžeme pořídit více v různém provedení pro různě staré děti…
Unifikace je základ
Houpací prvky se vyznačují jednou naprosto zásadní výhodou. Ať již vypadají jakkoliv, všechny mají stejné úchyty, takže není problém během několika desítek vteřin připravit pohoupání pro malé batole či větší „rošťáky“. Unifikované úchyty jsou základem, takže jednu houpačku sundat a jinou na její místo upevnit, dokáže v podstatě každý. Starší sourozenec, rodič, prarodič nebo i maminka na mateřské dovolené. V žádném případě se nemusíte obávat toho, že vám bude chybět nářadí a znalosti průměrně zručného kutila, vše se dá vyřešit rychle, elegantně, bez problémů. A navíc je výměna houpaček naprosto bezpečná, protože úchyty, které pro zavěšení těchto herních prvků používáme, jsou ve tvaru karabiny. Ta naprosto přesně pasuje do ocelového oka zašroubovaného v příčném trámu dřevěné konstrukce, který bývá dlouhý 2-2,5 metru. To znamená, že klidně můžete dát i dvě houpačky vedle sebe.
Co výrobci nabízejí?
Základním typem houpačky pro malé děti je tzv. křesílko, bezpečnostní sedátko s řetízky. Do něj dítě posadíte, ono se drží a „ohrádka“ kolem něj zajistí, že nemůže vypadnout. Pro větší děti už je to ale nuda, často se stává, že do této sedačky sice vlezou, ale ven už se dostávají těžko. Na své houpání tak potřebují jiné moduly….
Jedním z nich může být např. houpačkové sedátko zavěšené na řetězech. To je plastové prkénko, na které si dítě sedne (starší a zlobivější děti na něm i stojí) a drží se řetízků, na nichž je zavěšeno. Jiné zábrany zde nejsou.
Pro větší děti je určena houpačka, která vypadá vizuálně tak trochu jako prak, z hlediska použitého materiálu se jedná o kombinaci pevné látky a plastu. Pokud si dítě na houpačku sedne, sedátko se díky měkčenému materiálu částečně prohne a pozadí houpajícího pevně obemkne. Jedná se tak o jakousi bezpečnější variantu klasické plastové nebo dřevěné desky s řetízky.
Zajímavým prvkem, který používají starší děti, jež se chtějí při houpání více vydovádět, je tzv. opičí houpačka. Tady si můžeme představit plastový disk, který nemá dvě lana, ale pouze jedno, procházející jeho středem. Výhodou je, že se můžete houpat nejen dopředu a dozadu, ale i do stran, popř. krouživými pohyby. Zde už je ale třeba dbát na zvýšenou bezpečnost, protože pokud se někdo na tomto plastovém disku komíhá do všech stran, může ohrozit ostatní kolem!
Pro děti, které mají silnější paže anebo chtějí na hřišti trochu sportovat, se instalují dřevěné hrazdy s plastovými nebo kovovými kruhy. Na ně se dítě pověsí a může se houpat nebo i přitahovat. Tyto hrazdy nejen rozvíjí motorické schopnosti našich ratolestí, ale zároveň fungují i jako klasická sportovní zařízení.
Místem pro hromadné houpání je houpačkové sedátko hnízdo. V podstatě je to velká kruhová plocha s vypletenými okraji, zavěšená na lanech. Slouží pro více dětí dohromady, které se nejen zvolna houpají, ale zároveň probírají i důležitá dětská témata. Hnízdo milují hlavně děvčátka, slouží jim totiž i jako jakési společenské místo!
Posledním typem houpačky, o kterém bychom se mohli zmínit, jsou klasické, tří nebo čtyřstranné příčkové houpací žebříky. Toto zařízení už ale někteří rodiče považují do jisté míry za rizikové, protože je možné na něm při houpání vylézt do nebezpečných výšek. Navíc se může stát, že po tomto žebříku dítě vyšplhá až nahoru k ráhnu, na kterém je tento žebřík zavěšen a bude si na trám chtít sednout. A to už je z hlediska možného pádu docela nebezpečné, protože se pohybujeme ve výškách 2-2,5 metru.
Co se týče výčtu houpacích prvků, můžeme do něj klidně přidat i šplhací lano. To slouží nejen ke šplhání směrem vzhůru, ale zároveň se na něm může dítě zastavit a v klidu se pohoupat. A uděláte-li uprostřed lana uzel, získáte nášlapnou plochu, kterou houpající se jistě ocení!
Autor textu: Vladeko s.r.o, https://www.detskahriste.cz
Pokračování příště: dětské lanovky…
RUBRIKY
