Všichni dobře známe základní druhy cibulovin, jako jsou tulipány, narcisy, hyacinty, krokusy a samozřejmě sněženky a bledule, které zdobí naše zahrady na jaře. Zahradnická praxe velí je vysazovat na podzim, ale pokud jsme to nestihli, můžeme je do zahrady umístit i teď, s příchodem jara…
Pokud si cibulky teprve kupujeme nebo nás v zahradním centru či zahradnictví uchvátila nova odrůda, dodržujme několik rad, které se při nákupu stoprocentně vyplatí.
a) vždy vybíráme větší cibulky, u kterých je předpoklad, že jejich květ bude opravdu takový, jaký má být. Dále zkontrolujeme cibulky, zda se u nich nevyskytuje plíseň, hniloba nebo větší mechanické poškozeni, které by sloužilo jako vstupní brána pro choroby a viry. Po přinesení domů je skladujeme na suchém tmavém místě až do doby samotné výsadby.
b) výsadba se u jarních cibulovin provádí nejčastěji na podzim, tedy přelom září a října. Je to hlavně z toho důvodu, aby cibulky pořádně zakořenily. Pokud je totiž vysadíme v předjaří či na jaře, hrozí, že nestačí vytvořit dostatek kořenů, budou vytáhlé a nemusí vůbec vykvést. Není však třeba propadat panice, že jsme nestihli cibuloviny na podzim zasadit. Existuje řada rychlených druhů, které můžeme umístit na záhon či do truhlíku již vzrostlé v těchto jarních dnech, a užít si tak jejich krásu i bez předešlé výsadby na podzim. Musíme si ale uvědomit, že rychlené cibuloviny jsou dražší a mohou byt v našich podmínkách choulostivé. Proto doporučuji konzultovat jejich pěstování na venkovních plochách s odborníkem v zahradním centru. A také je dobré vylepšit zem na stanovišti některým z profesionálních substrátů.
c) z hlediska způsobu výsadby jarních cibulovin existuje několik možných variant. Můžeme je vsadit volně do řídkého trávníku, nejlépe pod opadavé stromy a vyšší keře, které jim zajistí jak dostatečný přísun slunečních paprsků tak i potřebný stín. Nedoporučuji je ale vysazovat pod ořešákem. Jeho listy jsou jednak velmi těžké, takže pokud nemáme úplně vyhrabané listí, budou se cibulky „dusit“, a ty pod jejich tíhou možná ani nevyklíčí. Další problém může být v tom, že ořešák stahuje okolní vodu pro svou potřebu, takže na podzim vysazené cibulky nebudou mít dostatek vláhy k úspěšnému růstu kořenů. Další variantou je výsadba do trvalkového záhonu, kde trvalky rostou „divoce“, či je zde více soliterních druhů a záhon se nemulčuje. V neposlední řadě je to pak sesazení cibulovin do záhonů tak, jak to dobře známe ze zahrádek našich babiček a prababiček. Ty je v sortimentu pěstovaných rostlin měly vždy a na požádání se s každým nějakou tou cibulkou rády podělily…
d) cibuloviny mají rády humózní (živné), propustné půdy a polostinná až slunná stanoviště. Vyvarujme se však výsadbě do nepropustných půd, nebo naopak půd velmi štěrkovitých či suchých, kde budou rostliny od počátku trpět suchem. Před samotnou výsadbou půdu zkypříme a pokud je příliš těžká, můžeme její strukturu vylepšit pískem nebo perlitem. Zásadně ale nepřidáváme čerstvý hnůj, který podporuje náchylnost cibulí houbovým chorobám. Cibuloviny vyžadují dostatek dusíku, proto se doporučuje, je-li půda na dusík chudá, použít 3 dávky dusíkatých hnojiv (např. síran amonný). Jednu třetinu asi 4 týdny po výsadbě a zbývající dvě třetiny rozdělíme do dvou jarních dávek (první na konci zimy a druhá po plném rozvoji listů, před objevením zelených poupat).
e) obecně se dá říci, že většinu cibulovin vysazujeme do hloubky 1,5 násobku velikosti vlastní cibule, a to buď volně do záhonu, nebo do výsadbových košů, kterých je na trhu celá řada, od malých průměrů na tři cibulky až po velké koše na větší množství. Výhoda výsadby cibulovin v koších je ta, že po ukončeni vegetace, které poznáme díky odumřeni listové plochy většinou nastává v červnu), vyzvedneme ze země všechny cibulky pohromadě. Nemůže se tak stát, že na nějakou zapomeneme. Před samotnou výsadbou je vhodné podpořit celkovou vitalitu, obranyschopnost a lepší zakořenění cibulí ponořením do roztoku Algahumin na několik hodin. Rozestupy při výsadbě rostlin jsou různé. Pokud chceme mít rovnoměrně zapojený koberec modřenců, tulipánů či narcisů, sázíme je vedle sebe jen s několika centimetrovými mezerami. Po výsadbě cibulky dostatečně zalijeme. Zálivku dle potřeby provádíme i na jaře a po celou dobu vegetace. Většinu jarních cibulovin po ukončení jejich aktivního růstu vyrýváme, pokud jsou však cibulky mladé a malé, můžeme je nechat na stejném stanovišti i 2 – 3 roky, aby zesílily.
Rada na závěr: stejný rod cibulnatých rostlin se po sobě na stejném stanovišti pěstuje nejdříve za šest let, avšak mezitím můžeme na daném místě pěstovat i jiné rody. Nikdy však nesázíme tulipány po narcisech.
Autorka: Ing. Jan Stropnický
Co se vám jistě hodí!
Pro vylepšení kondice při jarní výsadbě cibulovin se používá Algahumin. Je to extrakt z přírodní rašeliny, která má vysoký obsah huminových látek a hnědé mořské řasy. Přípravek podporuje zakořeňování, růst i kvetení a zvyšuje přirozenou obranyschopnost rostlin vůči abiotickému stresu. Rovněž zlepšuje regeneraci při poškození. Opakovaná aplikace přípravku zlepšuje kondici pěstovaných rostlin a zvyšuje jejich výnos a kvalitu. Výrobek si můžete zakoupit v e-shopu za cenu 282 Kč, balení
Při výsadbě rychlených cibulovin doporučujeme vylepšit zeminu na stanovišti např. Zahradní a květinovou zeminou. Ta je vhodná pro pěstování květin (balkonových, letniček i pokojových), zahradních rostlin i zeleniny. Pro pěstování některých druhů květinových kultur zvlášť náročných na lehké až střední půdy (např. všechny druhy palem) doporučujeme smíchat s cca 10 % písku. Při použití na zahradě doporučujeme smíchat substrát s původní ornicí v poměru 3:2 na plochu 1 m2. V e-shopu ji dostanete za 153 Kč, balení 40 litrů.
Máte-li zájem o výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav (substráty, hnojiva, kondicionéry růstu aj.), které vám při práci v jarní zahradě jistě pomohou, seznamte se s nabídkou jejich zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
