Cílem tohoto příspěvku je podat základní návod na úspěšné přesazení větších dřevin, které mohou růst na zahradě třeba i celá desetiletí a najednou se nám na daném místě nehodí. Co s nimi? Porazit? Rozhodně ne! Zkuste je vykopat a přesadit, jde to. Mnohdy se ale jedná o komplikovaně kořenící stromy, k jejichž vykopání je nutná znalost nejen daného rostlinného druhu, ale i lokality, v níž se buk, borovice, tis nebo třeba i jablůňka nacházejí.
A jak na to?
Krok 1: pokud chceme nějaký zajímavý strom vyzvednout a zasadit v rámci zahrady na jiné místo, měli bychom to učinit teď na jaře, než začne rašit a následně naplno růst. Jako první můžeme z rostliny odříznout nepotřebné větve (nebo i její větší část), o kterých víme, že by stromu jen ubíraly sílu a bránili dobrému ujmutí .
Krok 2: další neméně důležitou prací před samotným kopáním je odstranění vrchní vrstvy substrátu, hrabanky nebo zetlelého listí . Toto je velice důležité, protože teprve tehdy, až se dostaneme na první silné kořeny, můžeme s jistotou říci, že víme, jak dlouhý a jak utvářený kmen včetně kořenových náběhů námi přesazovaná rostlina má. Při této práci si zároveň můžeme udělat obrázek i o tom, v jakém terénu budeme vlastně kopat…
Krok 3: při vlastním obkopávání stromu postupujeme tak, že se snažíme v kruhu velikém asi jako obvod koruny postupně odstraňovat kolem dokola do hloubky zem a při tom dávat pozor na větší kořeny. Pokud je nutné nějaké přerušit, děláme to raději než motykou či rýčem ostrými nůžkami. Ty totiž ránu netřepí! Jak hluboko budeme muset kopat, předem nikdy nevíme. Obecná poučka sice říká, že kořenový bal by měl mít po vykopání rostliny výšku asi čtyřnásobku průměru kmene, ale v tomto případě na to nelze stoprocentně spoléhat. Kopat musíme do té doby, než se při vyklání stromkem s obnažovaným kořenovým balem potvrdí, že rostlinu drží v zemi již jenom kůlový kořen. Ten můžeme spolu se silnými kořeny přerušit a rostlinu se pak pokusit z jámy dostat ven.
Při kopání je dobré také vědět, že na straně, která byla více osluněná je více kořenů a proto by tam měl být větší i bal. Kmen se také nemusí nacházet uprostřed kořenového balu a jestliže je v horní části balu velké množství vlasových kořínků, může to signalizovat dobrou zprávu – nebudeme muset kopat hluboko, kořenový bal je mělký!
Krok 4: samostatnou a velice důležitou etapou našeho snažení je fáze, kdy dostáváme rostlinu z jámy, kde jsme kopali, ven. Tady mohou nastat nejrůznější komplikace a pracně vytvořený kořenový bal se může zcela rozpadnout. Nejlepší je, použijeme-li jutovou plachtu, kterou se snažíme opatrně pod kořenový bal stromku vsunout. Metod a postupů je pro tuto činnost více, nejjednodušší je, pokud drží bal pohromadě natolik, že můžeme jamadori nadzdvihnout a plachtu pod něj zasunout. Pokud je strom velký a těžký, postupujeme tak, že ho pomalu nakláníme kývavým pohybem sem – tam a plachtu zasouváme postupně.
Krok 5: v době kdy máme strom na jutové tkanině ho znovu prohlédneme a případně můžeme ještě zkrátit nepotřebné nebo polámané větve. Další práce jsou již poměrně jednoduché, to nejtěžší máme za sebou. Zbývá jen rostlinu do plachty zavázat, k čemuž nám poslouží připravené úvazy v jejích rozích a stromek naložit na kolečko či vozík. A pak již hurá na nové stanoviště!
Názorné grafické znázornění popisovaného postupu:
Obrázek 1: č. 1 – přesazovaná rostlina, č. 2 – část stromu, kterou na místě odřízneme, č. 3 – místo radikálního řezu ihned ošetříme např. štěpařským voskem, č. 4 – hrabanka a listí, vrstva, kterou musíme odstranit, č. 5 – rovina země, č. 6 – místo, kde odřezáváme kůlový kořen, č. 7 – zbytek kůlového kořenu zůstává na stanovišti, č. 8 – kořenový bal, který spolu se stromem vyzvedneme a přeneseme na jiné stanoviště.
Obrázek 2: č. 1 – zakrácený strom, č. 2 – odstraněný vrchol rostliny, č. 3 – průměr kmene na bázi stromu, č. 4 – výška kořenového balu, který musíme mít k dispozici se má rovnat alespoň tří až čtyřnásobku průměru báze kmene (lepší je více), č. 5 – šířka kořenového balu má být alespoň stejná jako šíře koruny stromu, která je označena číslem 6.
Obrázek 3: č. 1 – vykopaný stromek s dostatečně velkým kořenovým balem, č. 2 – označení dalšího možného základního řezu větví, které nebudeme pro následné pěstování vykopané rostliny potřebovat; tento řez provádíme jen v případě, kdy jsme si 100% jisti budoucím tvarem rostliny, č. 3 – jutová plachta je lepší než igelit; v případě rozpadajícího balu se dá se stromem i zasadit, č. 4 – úvazky v rozích plachty pomohou při balení kořenového balu, plachtu zavážeme do uzlíku.
Obrázek 4: č. 1 – stromek zasazený na novém stanovišti, č. 2 – pokud sázíme do těžší půdy, nezapomeneme na dobrou drenáž, č. 3 – směs zeminy z původního stanoviště a zahradního substrátu, č. 4, 5, 6, a 7 – nové kosterní větve, které je potřeba většinou ještě přistřihnout, č. 8 – řez po odstraněné vrcholové části rostliny je třeba prohlédnou, popř. znovu ošetřit.
TIP RAŠELINA a.s.
Pro přípravu země určené k sázení na novém stanovišti můžeme použít např. Zahradnický substrát B s aktivním humusem. Ten je vhodný nejen pro klasickou výsadbu ovocných stromků a rostlin, které vyžadují velkou zásobu živin, ale i přesazování. Je vyroben ze směsi kvalitních rašelin, kůrového kompostu, minerálního hnojiva se stopovými prvky a jemně mletého dolomitického vápence. Udržuje kyprost a vzdušnost půd, zaručuje dobrý růst a bohatou tvorbu kořenů. V e-shopu k dostání za 96 Kč, obsah balení 50 litrů.
Celou nabídku sortimentu společnosti Rašelina a.s. Soběslav si můžete prohlédnout v našem internetovém obchodě.
Autor příspěvku: Jan Stropnický, kresby: Hana Říhová
RUBRIKY
