Stavíte v zahradě bambusový plot a nebo chcete ošetřit ten stávající? V následujících odstavcích vám poradíme jak na to!
Péče o bambusové ploty se odvíjí od toho, ze kterého druhu je máme postavené. Pro tyto účely se používají v podstatě dvě základní kategorie materiálu: tou lepší variantou je japonský bambus s názvem Moso, ze kterého se dělají třeba i světoznámé bambusové flétny šakuhači, tou druhou, horší, je pak bambus pěstovaný v masovém měřítku ve Vietnamu (rod Bambusa).
Japonský bambus je sice nepoměrně dražší, má ale větší užitnou hodnotu. Je tvrdý a i povrch má méně porézní. Na rozdíl od něj je vietnamský bambus levnější, tomu však odpovídá také jeho kvalita. Celkové je “řidší”, což znamená, že bez impregnace nebo nátěru lakem bude brzy praskat a z povrchu se začnou odlupovat drobné plátky. Zatímco plot z bambusu Moso možná ani chránit nemusíme, u vietnamského se bez pořádné impregnace prostě neobejdeme. A čím jeho povrch ošetřit?
Chceme-li zůstat u asijského pojetí, dá se s úspěchem použít Tung oil, což je nátěr vyrobený z oleje získaného ze semen stromu Vernicia fordii (čeleď pryžcovité). Ten má kromě jiného výhodu i v tom, že se do bambusu vpije a prostoupí daleko větší profil, než klasický akrylátový lak. Co se tohoto nátěru týče, dají se s úspěchem použít laky, kterými ošetřují dřevěné schody truhláři. A i zde platí, že jeden nátěr většinou nestačí! Pokud bychom se měli rozhodnout, co je pro naše povětrnostní podmínky lepší, asi doporučíme klasické chemické preparáty, protože lépe odolávají klimatickým změnám. Stavíme-li plot nebo altán, vždy nejprve natřeme jednotlivá stébla a teprve, až jsme s impregnací spokojeni, je využijeme pro samotnou realizaci.
Asijaté na rozdíl od nás Evropanů povrchovou úpravu plotů, altánů nebo i jiných staveb neřeší. Pokud některá část vykazuje známky poškození, prostě vezmou jiný kus bambusu a plot opraví. S trochou nadsázky se dá říci, že jim stačí ostrý nůž a nebo pilka…
Jednou z možností, jak bambusová stébla chránit před nepřízní povětrnostních podmínek, je tzv. opalování. To se ale neprovádí nad ohněm jako v případě dřevěných kůlů, nýbrž ve specialních pecích. V podstatě se jedná o to, že se dá na určitou dobu potřebný počet stébel do pece, kde se částečně vysuší. Póry v těle bambusu se zatáhnou a také na povrchu vzniká vrstva, která bambus chání podobně jako nátěry. A navíc stéblo trochu změní i barvu a je tak zajímavější.
Bambusy, jak říkají s oblibou nám Evropanům Asijaté, nevydrží na rozdíl od mnoha mýtů všechno. Jako i jinému organickému materiálu jim škodí výkyvy tepla, rozdílná vzdušná vlhkost během ročních období a zapomenout nelze ani na mechanická poškození, která jsou vstupní branou pro řadu hub, plísní a jiných patogenů. I když je patina na bambusovém stéble zajímavá, a evokuje přirozený proces přírodních změn (wabi, sabi – japonské výrazy pro změnu vzhledu stárnutím), bývá na druhé straně známkou destrukce. Aby k ní ale docházelo co nejméně, je lepší v našich podmínkách povrch bambusových tyčí chránit. Důležité je i to, abychom ploty, nebo jejich pole, umisťovali na dřevěné konstrukce (v Japonsku je oblíbené dřevo kryptomerie, cypřiše a nebo cedru, u nás raději než smrk použijeme dřevo tvrdé). Také nosné kůly musí být ze dřeva, protože bambusová stébla zapuštěná do země podléhají v přechodové části zkáze daleko rychleji než dřevěné sloupky.
Hodně diskutovaným problémem je při stavbě plotu z bambusu kromě impregace i to, zda profil stébel uzavírat. Úplně nejlepší je, pokud řežeme bambus v místech, kde je záklopka kolénka, pevná přepážka, bránící zatékání vody. Nejde-li to, použijeme ucpávku, nejčastěji z korku. Stébla ale neuzavíráme hermeticky, protože hodně problémů vzniká pnutím, jež vyvolává změna teploty, popř. vlhkosti. Proto se doporučuje dělat do přepážky malý otvor, takový, jaký vyvrtáme i do korkového špuntu. Dírka ale nesmí být velká, protože jinak se do stébla, v němž je sucho a teplo, nastěhuje hmyz, popř. i menší hlodavec. A destrukce pak probíhá nejen zvenčí, ale také zevnitř.
Poslední možností, jak povrch stébla bambusu při stavbě plotu ochránit, je nátěr elastickou latexovou barvou. Jedná se ale o řešení problematické, protože barva vytvoří souvislý povrch, který je na rozdíl od laku neprůhledný. Plot je sice chráněn, ale povrchová struktura a barevnost bambusu nenávratně mizí.
Tyto rady jsou směrovány k výstabě plotu nového. Co ale dělat, pokud již plot stojí a stábla praskají či se z povrchu odlupují různě velké části? V takovém případě je třeba tyče očistit rýžovým kartáčem, jemně osmirkovat a natřít akrylátovým lakem s tím, že nátěr pak každoročně opakujeme. U nově realizovaných staveb stačí dvouletý cyklus. Větší praskliny (viz fotgrafie) nezacelíme, ale alespoň zamezíme rychlejšímu rozkladu bambusu. Výměna části plotu nás do budoucna sice nemine, nový už ale můžeme vyrobit z impregnovaných stébel. A ta budou mít větší životnost.
Autor příspěvku: Ing. Jan Stropnický, odborný poradce: Bc. Jan Kocourek, www.bambusy.cz
Příště se mlůžete těšit na: jak správně sklízet a uchovat křen
Martin (5 roky zpět)
Jak dlouho cca vydrží takový plot ze silnějších bambusů?