Tento způsob hnojení rostlin je označován jako druh organické výživy, při kterém se do půdy zapravuje biomasa rostlin vypěstovaných za tímto účelem. Použitím zeleného hnojení obohatíme půdu o organickou hmotu i živiny, čímž zvýšíme její úrodnost v následujícím roce.
Pokud nemáme k dispozici uleželý hnůj nebo vyzrálý kompost, můžeme použít pro podzimní hnojení běžně pěstované rostliny. V takovém případě se jedná o vysetí předem správně vybraných druhů, jejich následné posečení, rozmělnění a zaorání nebo zarýpání do záhonu. Tento způsob dodání živin a organických látek do půdy patří mezi velmi efektní a navíc ekologický.
Výhody zeleného hnojení
doplňuje organickou hmotu, pro pěstované kultury pomáhá získat živiny, které jsou v půdním profilu ve větší hloubce, těsně po sklizni omezuje růst a rozmnožování plevelů na záhoně, díky hustému a kompaktnímu porostu zabraňuje vysychání povrchu půdy, produkční plochy chrání před erozí (větrnou i vodní), zlepšuje kvalitu půdy, prokypří půdní profil a působit může i fytosanitárně (např. některé odrůdy hořčice chrání zeleninu proti háďátkům).
Druhy rostlin používané pro zelené hnojení
obiloviny – jedná se o klasické obilí, které známe z produkčních ploch zemědělských společností (pšenice, oves nebo ječmen, okrajově také žito); luskoviny – patří mezi nejvíce používané rostliny pro zelené hnojení, přičemž primárně využíváme fazole, hrách, sóju, vojtěšku, lupinu nebo nejrůznější druhy vikví; ostatní rostliny – např. některé květiny (aksamitník, pohanka, lichořeřišnice).
Kdy můžeme zelené hnojení použít?
Pro nás je v současné době aktuální zelené podzimní hnojení, ale tento druh doplnění živin do půdy lze využít i na jaře nebo v létě. Při použití zeleného hnojení na podzim bychom měli výše jmenované rostliny vysévat koncem srpna, dle průběhu počasí maximálně do poloviny září.
Na podzim vyséváme na záhony např. ozimou vikev, hořčici a nebo žito. Rostliny lze zapravit do půdy buď do konce roku těsně před zimou nebo po posečení a ponechání v silné vrstvě na záhonu také až při jarních pracích na zahrádce.
V rámci jarního hnojení využíváme rostliny odolné proti chladu (hrách, bob nebo jarní vikve), kterými hnojíme např. např. na záhonech, kam budeme v květnu vysazovat rajčata nebo papriky. Při zeleném hnojení v létě vyséváme na záhony po sklizni ranné zeleniny nebo ranných odrůd brambor třeba hořčici, pohanku či řepku. A nebo můžeme zužitkovat všechny možné druhy osiva zeleniny, které nám prostě z minulých let zbylo, popř. má prošlé datum spotřeby (špenát, salát, fazole).
Jak správně zpracovat rostliny pro zelené hnojení?
Živiny se z vysetých rostlin uvolňují do půdy až při jejich rozkladu, na to je nutné pamatovat. Buď můžeme porost před zarýpáním nebo zaoráním uválet, lepší je ho ale pokosit, popř. použít travní sekačku, která zelenou hmotu rozseká na malé kousky. A využít se dá i křovinořez. Následně zelené hnojení zapravíme do půdy, nemusí to být ale ihned. Někteří staří zahradníci doporučují vrstvu zelené hmoty nechat při občasné zálivce nějakou dobu „zapařit“ a důležitá je podle jejich rad také teplota půdy pří zarýpávání. Ta by neměla být nižší než 10oC, protože jinak mohou nastat problémy s rozkladem organické hmoty. Ten je závislý nejen na teplotě půdy, ale i na jejím vzdušném a vodním režimu. Zelené hnojení nezapravujeme hlouběji než 15 cm, pouze na lehkých písčitých půdách se udává hloubka až 25 cm.
Pro zelené hnojení můžete využít jak semena ze své zásoby, tak i speciálně namíchané směsi, které najdete ve vašem zahradnictví.
Autor příspěvku: Jan Stropnický
Pokud sázíte při doplňování živin a tvorbě kvalitní struktury půdy na tradiční produkty, k dispozici jsou vám výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. S celou nabídkou se můžete seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
