V zahradě pomalu finišujeme a kromě úklidu a zazimování nás toho pěstitelsky už moc nečeká. Ještě bude potřeba nasázet česnek, to ale můžeme udělat klidně i v polovině listopadu. Teď bychom měli sklízet a mezi plodiny, které na sklizeň čekají, patří i křen.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Křen selský, který je doma skoro ve všech našich zahradách (často se rozrůstá i mimo ně), se v naší kuchyni používá od 12. století. Je zdrojem vitamínu C, kterého obsahuje až 100 mg na 100 g čerstvě nastrouhané hmoty. Dále má poměrně vysoký obsah draslíku, vápníku, železa i hořčíku a proto se jako oblíbená příloha hodí k masu, zejména tučnějšímu. Dále se v něm nacházejí také hořčičné silice a fytoncidy, které v těle omezují rozmnožování nežádoucích bakterií. Pokud to s jeho konzumací nepřeženeme, je pro naše trávení velice prospěšný. Jako obklad působí úlevu při otocích, a v malých dávkách pro čichání podporuje dýchání. Bylinkáři ho pak doporučují ve směsi s medem užívat proti zákeřné dně a revmatismu.
KDY SKLÍZET?
Křen se sklízí v čase, kdy třeba i díky přízemním mrazíkům odumírají jeho listy. Máme-li křen v záhoně, opatrně ho vyryjeme a ze silného hlavního kořene odstraníme kořeny postranní. Ty uchováváme stejně jako křen určený ke konzumaci, ale s tím rozdílem, že je nejíme, protože na jaře v dubnu poslouží pro výsadbu. Křen zbavíme zeminy, ale neomýváme vodou a necháme oschnout.
ULOŽENÍ NA ZIMU
Pokud zimujeme kořenovou zeleninu, jistě nám zbude dřevěná nebo plastová bedýnka a písek. Nádobu pro uskladnění vydesinfikujeme, na dno dáme staré noviny a nasypeme cca 10 cm písku. Ten zavlažíme postřikovačem a vodu necháme vsáknout. Na takto upravený písek položíme křen a zasypeme další zhruba stejnou deseticentimetrovou vrstvou písku. I když někteří zahradníci tvrdí, že je křen nutné zimovat v hluboké nádobě (např. staré dřevěné vědro) nastojato, pravda to není. Rozdíl mezi uskladněným křenem zasypaným pískem v bedýnce a tím, kterému z hlubokého vědra vyčnívá zhruba 1 cm vrchní část je nulový. Maximálně se může stát, že při vyšších teplotách začne křen rašit, kořen se vyčerpává, měkne a ztrácí na chuti i síle. Ve vlhkém písku a na chladném místě (teplota je doporučována kolem 8 – 10 oC), vydrží křen spolehlivě až do jara, kdy stále chutná jako čerstvý. Pro uskladnění vybíráme kořeny o délce 25 – 35 cm, s průměrem zhruba 2 – 3 cm. Sadbový kořen je kratší (asi 10 cm) a slabší (průměr kolem 1 cm). Pobyt v zemi křenu během zimy nevadí (vyrývat ho tedy na podzim bezpodmínečně nemusíme), jde spíše o to, že k němu nebudeme mít v mrazivém počasí přístup.
NÁŠ TIP
Nemáte-li možnost skladovat vzhledem k nedostatku prostoru křen v písku, můžete ho vyrýt, očistit, oloupat a nastrouhat. Následně je možné ho v malých dávkách (na jednu omáčku nebo na jednu porci ovaru) zmrazit a podle potřeby pak používat. Je ale nutné počítat s tím, že zmražený křen už nebude tak aromatický a „silný“. Křen lze skladovat i zmrazený, nemá už ale takovou sílu.
Klasicky v lednici se dlouhodobě křen uchovávat nedoporučuje, protože vysychá a ztrácí chuť i aroma. A nepomáhá ani zabalení do potravinářské folie. To ostatně můžeme pozorovat na kořenech, které zakoupíme v obchodech, kde si s jeho skladováním často hlavu moc nelámou. Křen je možné i sterilizovat, pak ale může měnit svou chuť. Oblíbené jsou i nejrůznější pasty, na které existuje spoustu receptů, popř. konzervace jen pomocí octa a soli.
Autor příspěvku: Ing. Jan Stropnický
Po celou podzimní sezonu jsou vám k dispozici výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. S celou nabídkou se můžete seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz
RUBRIKY
