Plody jako jablka, švestky nebo hrušky známe, pravidelně konzumujeme a umíme z nich vyrábět zavařeniny tradiční chuti nebo domácí šťávy. Ale co zkusit něco nového, netradičního a neznámého? A ovoce nemusíme jen nakupovat, můžeme si ho v příští vegetační sezoně doma na zahradě vysadit!
MORUŠOVNÍK
V posledních letech trochu opomíjená ovocná dřevina morušovník se pěstuje na našem území již několik století. V některých starších zahradách či v sadech se můžeme setkat s morušovníkem bílým (Morus alba), morušovníkem černým (Morus nigra) a morušovníkem červeným (Morus rubra). Díky barvě svých plodů získaly morušovníky své druhové jméno. Tyto krásné stromy dosahují průměrně výšky okolo 10 m, ale najdou se i jedinci mnohem vyšší. Kdyby vám jejich jméno připomínalo housenku z dálného východu, nemýlíte se. Bourec morušový opravdu získal pojmenování po morušovníku bílém, jehož listy housenky požírají. Tento motýl je významným producentem hedvábí a chová se hlavně v Číně. Hedvábí se získává z kokonů housenek. Kokon je tvořen jedním dlouhým vláknem, které dosahuje délky až 900 m. Vraťme se ale zpátky k morušovníku.
Plody připomínající ostružiny jsou tzv. moruše, což je v podstatě souplodí peckoviček. Nejvíce jsou u nás konzumovány černé moruše. Mají příjemnou nasládlou chuť, která však postrádá jemnou kyselinku, takže některým lidem se může zdát mdlá. Moruše jsou plné vitamínů, za zmínku stojí například vitamín C, E a skupina vitamínu B, dále pak látka zvaná resveratrol, který je obsažen i ve slupkách modrých plodů révy vinné. Resveratrol má antioxidační a antibakteriální účinky a používá se i samostatně jako doplněk stravy. Uvádí se, že tato látka má schopnost zpomalovat proces stárnutí buněk i celého organismu, a dokonce zpomaluje proces degenerace mozkových buněk při některých neurologických onemocněních jako je například Alzheimerova choroba.
Jak je to se zpracováním plodů: dříve se moruše používaly usušené a rozemleté jako náhrada cukru, jako barvivo a i v léčitelství, kde zmírňují bolesti v krku a pomáhají při odkašlávání a vyprazdňování. Kromě konzumace syrových plodů můžeme z moruší vytvořit další pochutiny, jako jsou sirupy, marmelády, šťávy, kompoty nebo je využijeme při tvorbě drobenkových koláčů.
Rychlý recept na výbornou šťávu: ve 1/4 l vody povaříme 700 – 800 g cukru, přidáme 1 l vymačkané šťávy z moruší a šťávu z 2 citrónů. Povaříme a naplníme do předem umytých či vyvařených lahví.
Jak na pěstování morušovníku: velká výhoda těchto zajímavých stromů je mrazuvzdornost. Některé kultivary mohou být i choulostivé, proto je vhodné informovat se přímo u daného zahradníka, který vám morušovník prodává. Pro menší zahrady se hodí kultivar Morus alba ´Globosa Compacta´, který má kompaktní kulovitou korunku a jehož přírůstky za rok jsou malé. Takže ji nemusíme tvarovat, bohužel neplodí příliš ochotně. Dalším zajímavým kultivarem je Morus alba ´Pendula´, který plodí naopak velice hojně a k tomu má větve převislé až k zemi. Moruše tudíž můžeme sbírat přímo ze země, a dokonce nám, kteří se ve vzpomínkách vracíme rádi do dětských let, poskytne tajemný úkryt, do něhož se můžeme utíkat schovat před okolním světem. Morušovníku vyhovuje téměř každá zahradní půda. V prvních letech roste rychle a brzy po vysazení začíná nasazovat první zelenkavé květy, jehnědy, ze kterých vzniknou ostružině podobné plody.
ARONIE ČERNOPLODÁ
Jeřáb, nebo nějaká jiná dřevina? Tato otázka nás napadne, když se díváme na arónii. Tyto dvě dřeviny jsou si opravdu velmi podobné, a dokonce jsou i příbuzné. Arónie (Aronia melanocarpa) je keř, který je často štěpovaný na kmínku jeřábu ve tvaru malého stromku. Ideální je tedy do malých zahrad nebo jako součást záhonové kompozice. Na rozdíl od jeřábu má arónie menší peckovičky, které se při dozrávání barví černě. Zkoušet jejich chuť před dozráním (tedy koncem léta) z vlastní zkušenosti nedoporučuji, jejich trpkost vás může trochu zaskočit. Ovšem po dozrání mají vynikající sladkokyselou chuť. Pokud bílé květy na jaře zaujmou vaši pozornost, co teprve až uvidíte pestré barvy listí doplněné o černé plody na podzim.
Pěstování arónie: arónie je celkem nenáročná dřevina, která však vyžaduje dostatek vláhy a slunné až polostinné stanoviště. Pro celistvost korunky je potřeba provést tvarovací řez. Nemusíme se omezovat jen na pěstování v zahradě, pokud máme dostatek prostoru, využijeme ji i jako nádobovou dřevinu. Nádoba musí být ovšem dostatečně velká a péče o dřevinu je tímto způsobem pěstování i trochu pracnější.
Zpracování plodů: díky své chuti je tento černý jeřáb, jak je lidově označovaný, vynikající při přípravě šťáv, vína nebo zavařenin, kterými můžeme nahradit brusinky třeba ke svíčkové omáčce.
KAMČATSKÁ BORŮVKA
Zajímavými a chutnými plody, připomínajícími protáhlé borůvky, jistě zaujme náš zrak a následně i chuť zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), lidově označovaný jako kamčatská borůvka. Tento keř nižší až střední výšky plodí ovoce, které dozrává mezi prvními již v květnu. Zajímavostí je, že tyto keříky poprvé dovezla před lety do Průhonického výzkumného ústavu dendrologická expedice, která jela zkoumat dřeviny do Sovětského svazu. Keře se ujaly, postupně se rozšířily mezi několika českými pěstiteli a byly z nich vyselektovány dnes nejčastěji prodávané odrůdy úzkolistých typů s výrazně podlouhlými plody.
Zpracování plodů: stejně jako běžné borůvky můžeme i tyto chutné plody používat na koláče, do marmelád, šťáv nebo je jen tak utrhnout a sníst přímo z keře.
Návod na pěstování zimolezu kamčatského: zimolez je nenáročná dřevina, které vyhovuje běžná zahradní půda. Stejně dobře snese celodenní slunce s občasným přísuškem jako polostinné, vlhčí stanoviště. Svou neobyčejnou odolností a časným zráním plně vynahrazují mírně nahořklou chuť plodů. Úzkolisté typy původních ruských odrůd i novějších českých selekcí jsou zpravidla ranější. Nově se rozšiřující širokolisté typy s kulatějšími plody jsou poněkud pozdnější, ale chutnější a výrazně výnosnější.
MUCHOVNÍK
Muchovník je další dřevinou, jejíž plody můžeme nazývat jako netradiční. Malé bobulky mají tmavě červenou až černou barvu a připomínají borůvky. Keře můžeme využít ve výsadbě jako solitéry či živé plůtky, menší stromy jsou ideálním řešením do malých zahrad. Pro svou nenáročnost jsou v posledních letech využívány i do městských stromořadí, protože snesou zasolení a smog způsobený městským prostředím a výfukovými plyny. Jejich zajímavý vzhled podtrhuje i pestré podzimní zbarvení. Krásné oválné listy dávají celkovému vzhledu vzdušný nádech.
Jak je to se zpracováním plodů: chuť bobulek je nasládlá a velmi chutná. Plody obsahují řadu vitamínů a prvky jako je vápník, draslík, hořčík či železo a slouží jako prevence před žaludečními nemocemi a pozitivně působí i na celkovou imunitu. Stejně jako předchozí plody využijeme bobulky muchovníku při přípravě koláčů, marmelád, kompotů, šťáv, a dokonce i čajů.
Jak na pěstování muchovníku? Na tuto otázku je jednoduchá odpověď: běžná zahradní půda, zálivka a občas přihnojení. Jeho nenáročnost ocení všichni milovníci rostlin, jak zkušení, tak i začínající zahradníci a zahrádkáři.
TIP RAŠELINA a.s.
Pro pěstování netradičního ovoce na našich pozemcích můžeme využít Zahradnický substrát B s aktivním humusem. Ten se hodí nejen pro sázení, přesazování či dopěstování stromů a keřů, ale i pro jarní dosypání zeminy na stanovišti. Substrát je vyroben ze směsi kvalitních přechodových a slatinných rašelin, kompostu s vyšším podílem kvalitní borové kůry, minerálního hnojiva se stopovými prvky a jemně mletého dolomitického vápence.
Nejen pro budování vřesoviště v zahradě, popř. sesazení podzimního truhlíku, jsou vám k dispozici výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz, podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
Text: Ing. Jan Stropnický
RUBRIKY
