U rajčete, papriky nebo i ostatní zeleniny se během dozrávání velmi často vyskytují na plodech menší nebo větší skvrny až propadliny připomínající houbovou chorobu. Nejedná se však o chorobu, ale o fyziologickou poruchu rostliny v příjmu vápníku.
Nedostatek přijatelného vápníku v rostlině způsobuje suchou hnilobu konců plodů především paprik a rajčat, dále uhynutí vnitřních listů hlávek zelí, poškození okrajů listů salátu a košťálovin, uhynutí vnitřních suknic cibule, tečkovitost listů pekingského zelí, propadání a hnědnutí středů růžic květáku nebo hnědnutí poupat brokolice.
Příčina poruchy relativního nedostatku vápníku spočívá hlavně v tom, že tento prvek je sám o osobě v rostlinách těžko pohyblivý. Ani pravidelné vápnění nemá na výskyt poruchy vliv i když, větší pravděpodobnost vzniku je na kyselých půdách. Přidá-li se k tomu ještě teplé a suché počasí, nadbytek dusíku nebo draslíku a nedostatečná nebo naopak nadměrná závlaha jsou vytvořeny podmínky pro blokaci příjmu vápníku. Nejvíce se nedostatek přísunu vápníku projevuje na těch částech rostlin, které jsou nejvzdálenější kořenům, tj. na vegetačních vrcholech, na plodech nebo na okrajích listů.
Řešením je použití některého speciálního listového hnojiva s vyšším obsahem vápníku, a to při prvních příznacích nebo na konci sezony při dozrávání plodů. Hnojivo aplikujeme výhradně postřikem na listy, protože se jedná o nejúčinnější a nejrychlejší příjem vápníku v rostlině. Vápník musí být pro rostliny v přijatelné a dostupné formě. Většinou totiž platí, že čím více hnojíme dusíkem, draslíkem a hořčíkem, tím menší množství vápníku je pro rostliny přístupné.
Vhodným hnojivem je Harmonie Vápník, bezchlórový koncentrát vápníku (13,9 %) s dusíkem (8 %), hořčíkem (2,5 %) a mikroelementy. Kromě dodání potřebného vápníku rostlině postřik také zlepšuje skladovací podmínky, svěžest, odolnost rostlin a vybarvení plodin. Má preventivní účinky proti fyziologickým chorobám a poškození ovoce, způsobeným deficitem vápníku jako: hořká skvrnitost (pihovitost), propadnutí, suchá hniloba konců, hnědnutí slupky, hnědnutí okrajů listů, moučnatění, rozpad a další.
Dávkování a použití:
Rajčata, papriky: 10-30 ml/4 litry/100 m2, postřikem: 3-5x, aplikace cca 2-3 týdny po vysázení nebo od vývinu plodů, každých 5-10 dnů.
Zelenina: 20-40 ml/4 litry/100 m2; kořenová a cibulová zelenina, postřikem: 2-3x, aplikace cca 2-3 týdny od vzklíčení, každých 10-14 dnů.
Použití vápenného hnojiva je širší, lze aplikovat i na ovocné stromy a keře, jahody a další drobné ovoce nebo okrasné rostliny. Aplikace hnojiva se provádí ráno nebo večer, při max. teplotě 25 °C, aby nedošlo k popálení rostlin. Možnost použití také na hnojení zálivkou. Do postřiku můžete bez obav přidat fungicidní prostředky, nemusíte tedy stříkat vícekrát. Ošetřené rostliny a plody můžeme po aplikaci konzumovat, přípravek nemá ochrannou lhůtu.
Dalším speciálním hnojivem je Wuxal SUS Kalcium, obsahující 10 % dusíku, 15 % vápníku, 2 % hořčíku a ostatní stopové prvky. Opět se jedná o zahradní hnojivo určené pro postřik na list.
Dávkování a použití:
Rajčata, papriky: 10-40 ml/10 l vody, poprvé krátce po nasazení plodů, opakovat po 14 dnech, naposled 2 týdny před poslední sklizní.
Okurky: 30-50 ml/10 l vody
Kapusta: 30-50 ml/10 l vody; růžičková kapusta – jedna aplikace 5-7 týdnů před sklizní. Postřik musí zasáhnout “srdéčko”.
Květák: 30-50 ml/10 l vody, poprvé krátce po počátku tvoření hlávky, opakovat 1× týdně
Připravil: Agromanualshop.cz
RUBRIKY
