Sponzor rubriky

Jak správně nachystat pařeniště pro jarní pěstování?

Vložil | 31.1.2024 | Žádné komentáře | UŽITKOVÁ ZAHRADA

Pařeniště je jednoduchá zahradní stavba, kterou používáme pro předpěstování sadby, pěstování některých druhů zeleniny, nebo řízkování choulostivějších rostlin.

V minulém století byla pařeniště hodně používána, protože jejich náklady na zhotovení, provozování a následnou údržbu jsou proti klasickým skleníkům daleko nižší. Jejich nevýhodou je naopak často komplikovaná manipulace s okny a fakt, že se v nich nedají „pod sklem“ pěstovat dlouhodobě vyšší rostliny.

Z ČEHO PAŘENIŠTĚ POSTAVIT?

Pařeniště jako takové se dá s úspěchem postavit a provozovat na velmi malém prostoru, což je určitě jeho velikou předností. Základem celé stavby je dřevěný nebo betonový rám s nestejně vysokými bočními stěnami. Ty jsou částečně zapuštěné do země a z vnitřní strany by měly být izolované tak, abychom zabránili úniku tepla do okolního profilu zeminy. Také zvenku je dobré v případě mrazivého počasí boky izolovat, velmi dobře se hodí např. balíky slámy nebo silnější polystyrén. Základní rám je shora zakrytý světlo propustným materiálem, dají se využít i stará okna nebo nepotřebné polykarbonátové desky. A pokud nemáme jinou možnost, např. ze starých střešních latí si vyrobíme rámy, které „zasklíme“ obyčejnou průsvitnou folií. Pařeniště budujeme převážně na jižní straně poblíže domu, a to tak, aby bylo chráněno před převládajícími směry zimních větrů a jarní sluníčko se mohlo do jeho skel pořádně „opřít“.

JAK ZAJISTIT VYHŘÍVÁNÍ?

pareniste_2Teplo v pařeništi může být zajištěno dvěma způsoby – sluncem a nebo výhřevným hnojem. Ten umisťujeme pod vrstvu země pro pěstování. Takto založená pařeniště ale musíme pravidelně větrat, protože kvalitní a správně vybraný hnůj generuje poměrně hodně tepla, které při neodvětrávání může způsobit přehřátí a v konečném důsledku i zahubení předpěstovávané sadby. I z tohoto důvodu se pařeniště „vystlaná“ hnojem nehodí na chaty a chalupy, kam jezdíme jen občas a nebo na víkend.

Druhým způsobem zajištění potřebného tepla je spolehnutí se na sluneční svit. Ten ale může být nepravidelný a většinou se používá pro pařeniště, která zprovozňujeme až někdy koncem března a nebo začátkem dubna, protože zde je předpoklad silnějšího a déle trvajícího slunečního záření.

Pařeniště jako taková mají v podstatě jen jeden jediný úkol. Všude tam, kde není k dispozici vytápěný prostor na předpěstování sadby toto umožnit, čímž podstatně urychlíme nejen růst samotných rostlin, ale také jejich dobu sklizně.

TEPLÉ A STUDENÉ PAŘENIŠTĚ, JAKÝ JE ROZDÍL?

U pařeniště teplého kopeme jámu do hloubky asi 50 – 60 cm. Na její dno nasypeme drenážní vrstvu z písku a nebo kačírku, stačí 5 cm. Na ni umístíme vrstvu kvalitního hnoje o mocnosti cca 30 – 40 cm. Na něj pak přijde zhruba 10 až 15 cm kvalitního kompostu. Pokud takovou surovinu nemáme, použijeme běžnou hlínu ze záhonu v zahradě, kterou vylepšíme např. Zahradnickým substrátem. U studeného pařeniště, které má hloubku nižší (cca 30 – 40 cm), vyplníme celý prostor jenom kompostovou zeminou. I tady je potřeba dbát na to, aby vzdálenost oken od povrchu země nebyla menší než 10 – 15 cm.

KTERÝ DRUH HNOJE POUŽÍT?

pareniste_1Nejdůležitější je při zakládání teplého pařeniště to, aby byl použit hnůj čerstvý. Jen ten se totiž po sešlapání začne pařit a následně produkuje teplo. Nejlepší a nejpoužívanější je hnůj koňský se slámou, použít se dá také hnůj kravský, ovčí, kozí nebo králičí bobky. Naprosto nevhodný je hnůj prasečí, protože je tzv. studený. Sehnat kvalitní hnůj je v dnešní době docela problém, což vede často i k tomu, že předpěstování sadby v pařeništi prostě neděláme. Je to ale škoda, protože s dobrým úspěchem se dá použít i fermentovaný koňský hnůj.

Po založení pařeniště necháme jeho obsah několik dnů odpočinout a pak už můžeme „pod sklo“ vysévat nebo vysazovat. A která zelenina se pro pařeniště hodí? Je to např. raný salát, ředkvičky, kedlubny nebo raný květák. A stranou nemusí zůstat ani brukvovitá zelenina nebo některé druhy květin.

Autor příspěvku: ing. Jan Stropnický


Může se vám hodit:

konsky_hnujPro založení teplého pařeniště používáme třeba Fermentovaný koňský hnůj. Ten je dodáván jako peletované organické hnojivo, vyrobené z koňského hnoje s obsahem podestýlky. Obsahuje organické látky, základní živiny a stopové živiny. Při jeho aplikaci dochází k postupnému uvolňování živin a vylepšují se rovněž tepelné a vzdušné vlastnosti půdy. Hnojivo má všestranné zahrádkářské a pěstitelské využití, používá se nejen k základnímu hnojení před výsadbou rostlin, ale i k zakládání pařenišť. V e-shopu k dostání za 132 Kč, balení 3 kilogramy

netkana_textiliePro zabránění úniku tepla se v mrazivých dnech doporučuje nejen chránit nadzemí boky pařeniště balíky slámy nebo polystyréne, ale na okna položit např. netkanou textilii. Ta je vyrobena z bílé tkaniny s gramáží 17g/m2, která zajišťuje nejen pevnost, kvalitu a UV stabilizaci, ale dokonale chrání před mrazem, nárazy větru a teplotními výkyvy. V e-shopu k dostání za 180 Kč, rozměry 10 x 3,2 metru.

Všechny potřeby nejen pro založení a provoz pařeniště z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav najdete v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz.  Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže a pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….

 

 

Komentáře