Teplé dny, i když je počasí hodně proměnlivé a často prší, prožíváme stále ještě na zahradách, tak proč si posezení venku neozdobit vlastními aranžemi…
V srpnu jsme začali prořezávat dřeviny a keře a s blížícím se podzimem dozrávají na naší zahradě nejrůznější plody. Rozkvétá i řada květin, takže materiálu k aranžování z vlastních zdrojů máme dost. A hodně zajímavých přírodnin si můžeme přinést z procházky.
Svícen v podzimním hávu
V zahradě nám už několik týdnů kvetou hortenzie, vykvetly i jiřinky, nejrůznější druhy chryzantém. Zeleně máme také dost, takže se směle můžeme pustit do aranžování. Vyrobíme si svícen, který nám svým svitem podbarví atmosféru a prodlouží posezení v podvečer, kdy soumrak přichází dříve než v letních dnech.
Základ vytvoří slaměný věnec, anebo si v obchodě s floristickými potřebami raději koupíme korpus s aranžovací hmotou pro živé rostliny. V druhém případě bude pro nás aranžování snazší, protože rostlinný materiál budeme pouze do hmoty vypichovat. Protože hmotu musíme nechat nasáknout ve vodě, umístíme pak pod tuto aranž talíř nebo tác, aby nám voda neponičila dřevěný stůl. Korpus do nádoby s vodou nedáváme násilím, jen ho položíme na hladinu a voda se postupně do aranžovací hmoty vsákne sama.
Připravíme si rostlinný materiál, který budeme aranžovat. Hmotu dobře zakryje květenství hortenzie. Zvolíme raději zelenou barvu květů, protože k ní pak můžeme volit různé barevné kombinace. Hortenzii vypichujeme do aranžovací hmoty. V některých místech ji nahradíme dominantním květem slunečnice, prázdná místa můžeme vyplnit i květy oranžových chryzantém, nafialovělými květy rozchodníku a také plody jeřabin. Tvar pravidelného kruhového tvaru věnce můžeme narušit šlahouny břečťanu, který zapíchneme do korpusu na dvou místech. Aranž se tím prodlouží a dostane jinou dynamiku.
Základ dalšího věnce tvoří smotané proutí a staré kořeny. Nahoru pak umístíme větvičky s plody. Použili jsme hloh, ale na zahradě dozrávají třeba beztrnné ostružiny, proto můžeme zvolit raději šlahouny s těmito chutnými plody. Do otvoru uprostřed umístíme sošku či jinou dekoraci. Pak už jen stačí sednout ke stolu a mlsat.
Netradiční stolky
Stolků při zahradní party není nikdy dost. Jeden netradiční si můžeme sami vyrobit. Seženeme si velký květináč, třeba hliněný. Ponecháme mu tento rustikální vzhled, anebo ho natřeme nějakou příjemnou barvou, třeba zelenou. Snáze pak zapadne do prostředí zahrady.
Vnitřek květináče zaplníme zhruba do dvou třetin zeminou nebo pískem. Zbytek vyplníme například starými novinami, které předtím zmačkáme. Aranžovat budeme až při horním okraji, takže se alespoň zbavíme starého nepotřebného papíru.
Na zahradě dozrávají dýně. Nejenže mnohé můžeme využít při přípravě chutných pokrmů. Mají i zajímavé zbarvení a tvar, proto využijeme jejich dekorativnosti. Do květináče vyplněného novinami položíme nahoru velkou dýni, třeba muškátovou, která má zajímavý vzhled. K okrajům nádoby umístíme hrnkové květiny s výraznými bordovými nebo jinak barevnými listy. Na prázdná místa položíme ještě menší žluté tykvičky a po obvodu květináče připevníme šlahouny břečťanu. Konce větviček můžeme nechat volně přepadat přes okraj květináče.
Do květináče pak upevníme na čtyřech místech dřevěné hranoly. Na ně pak položíme kulatou skleněnou tabuli, kterou si necháme zhotovit u sklenáře. Poslouží jako deska netradičního stolku. Zvolíme zhruba centimetrovou tloušťku skla, a hrany necháme zabrousit.
Podobný stolek nám může zpříjemnit relaxaci u jezírka. Na dřevěné molo postavíme rozměrnou nádobu z plechu. Vyplníme ji zeminou až k hornímu okraji. Protože se nám přes léto rozrostly netřesky, použijeme k výzdobě tyto nezdolné vytrvalé byliny s dužnatými listy, které snesou i omezenou zálivku.
Skleněná tabule vždy bude kopírovat tvar nádoby. Použili jsme obdélníkovou linii, proto si u sklenáře necháme vyříznout obdélník. Může být o něco větší než rozměry nádoby. Rohy kvůli bezpečnosti ale necháme zaoblit a hrany opět zabrousit. Místo dřevěných hranolů použijeme tentokrát nařezaný bambus.
Text a foto: Stanislava Neradová