To, co nás odlišuje od zbytku světa je již od pradávna zakořeněná potřeba pěstovat ovocné stromy. Vzpomeňme si na zahrady minulých století, na každé bychom našli aspoň jednu jablůňku nebo hrušeň.
PĚSTOVÁNÍ OVOCE MÁ U NÁS HISTORII
Pokud by někdo namítal, že kompozice zámeckých zahrad byly založeny pouze na okrasných dřevinách a trvalkových záhonech, je na omylu. Každý architekt, který zahrady navrhoval, vždy kladl důraz na ovocné štěpnice, tvořené běžnými i „orientálními“ ovocnými dřevinami. Bylo to z jednoho prostého, ač v poslední době opomíjeného důvodu, každý člověk má rád pocit, že si může utrhnout zralé šťavnaté ovoce, i když doopravdy si ho utrhnout nejde.
Ale proč nás tak ovocné dřeviny fascinují? Není to jen možnost dalšího příjmu potravy, ale i krása, když doslova v jeden okamžik vykvetou a postupně dokvétají všechny třešně, jabloně, švestky, hrušně a ostatní nezmíněné stromy a keře. Zatím i díky zbytkům stromořadí kolem silnic, kterých rapidně ubývá, je naše republika v jednu chvíli obsypaná bílými a růžovými květy, které krásně voní. Poměrně snadné pěstování a možnost množení roubováním, které po chvíli praxe zvládnou i laici, je pro nás také zajímavé a o velkém množství odrůd již ani nemluvím. Pravdou však zůstává jeden fakt, kvůli kterému se v dnešních rádoby moderních zahradách s běžnými ovocnými stromy (nepočítám sakury, či jiné vyšlechtěné kultivary ovocných stromů, na jejichž ovoci si opravdu moc nepochutnáme a mají jen okrasnou funkci) často nesetkáváme. Pravidelná péče o správný růst, tedy správný řez umocňující nebo naopak i snižující násadu květů a následně plodů, a zdravotní stav jsou pro nás někdy moc velkou starostí a do koncepce v poslední době často preferované „bezúdržbové“ zahrady nezapadá.
Nebojme se proto vysazovat na našich zahradách ovocné stromy, jen je to z útulní a plně to vynahradí tu chvíli času, kterou strávíme péčí o ovocné dřeviny.
JAK NA VÝSADBU OVOCNÝCH STROMKŮ
Ovocné dřeviny si můžeme koupit buď přímo v ovocnářské školce, a to buď kontejnerované nebo prostokořené, popř. v zahradnictví či zahradním centru. Pokud zvolíme prostokořený rostlinný materiál, ušetříme, ale musíme dřevinu brzy po nákupu zasadit. Nejlepší pro výsadbu těchto dřevin je období s dostatkem vláhy, tedy na podzim či brzy na jaře. Kontejnerované dřeviny můžeme vysazovat prakticky po celou dobu vegetace, ale v období sucha musíme dodržovat řádnou zálivku. A jak tedy postupovat s výsadbou?
Před samotným sázením je dobré podívat se na kořenový systém, zda tam nejsou nějaké uschlé, nahnilé nebo mechanicky poškozené kořeny a ty pak odstraníme, tedy ustřihneme zahradnickými nůžkami. Stejně tak zkontrolujeme i větve a poškozené odstraníme, případné rány můžeme zatřít stepařským voskem.
Vyhloubíme výsadbovou jamku, která by měla být dost široká i hluboká. Obecně můžeme říci, že šířka jamky by měla být 1,5 násobkem původního kontejneru, u prostokořeného materiálu, musí být dostatečně široká, aby se v ní kořeny nemačkali a mohli se rozprostřít do šířky.
Původní zeminu smícháme v poměru 1:1 s vylepšeným substrátem, a to se Zahradnickým substrátem B s aktivním humusem. Je obohacen o vyšší dávku humusu, což dodá stromku všechny živiny, které v počátečních fázích růstu potřebuje. Část takto obohacené zeminy nasypeme do jamky a vložíme do ní stromek.
Při výsadbě musí být stromek ve stejné výšce, v jaké rostl ve školce. Jako pomůcku si můžeme místo na kmínku, které bylo ve školce či v kontejneru v úrovni země, označit křídou. Dále začneme kořeny zasypávat zbylou zeminou. Provádíme tak postupně, vždy část zeminy utužíme nohou a stromkem trochu zatřeseme. Je to z důvodů odstranění vzduchových kapes mezi kořeny, zemina se tak dostane ke všem částem kořenů. Poslední část zeminy, několik centimetrů od okraje, utužíme méně, stačí jen rukou. Po obvodu jamky směrem ke kmínku bychom měli nechat žlábek, ve kterém se bude držet zálivka. Pokud je okolní zemina chudá na živiny, můžeme při výsadbě zapravit do půdy hnojivo s postupným uvolňováním živin. Jako oporu můžeme použít před výsadbou stromku jeden či dva kůly (u vzrostlých stromů tři), které dobře upevníme v jamce, stromek pak vysazujeme mezi ně, a následně připevníme úvazem. Nezapomeneme ani na dostatečnou zálivku, kterou provádíme i v dalších dnech pokud je období sucha.
První tvarovací řez můžeme provádět již v předjarním období, pokud jsou teploty kolem 0 °C a nesvítí slunce. A kdy se dočkáme úrody? Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Každá ovocná dřevina je jiná. U peckovin, jako jsou třešně nebo višně, můžeme první plody očekávat již v následném roce, i když jich nebude mnoho. U jádrovin počítejme několik let, a pokud jsme se zamilovali do starých českých odrůd jabloní či hrušní, na první plody si počkáme hodně dlouho, je to dáno rychlostí růstu a dlouhověkostí stromu.
I na malých zahradách si můžeme vypěstovat ovoce. Existuje celá škála sloupcovitých kultivarů jabloní či hrušní a další kultivary nízkých stromů, které vám nezaberou skoro žádné místo. Měli bychom se tedy zamyslet, zda opravdu není hezčí zahrada s ovocnými dřevinami než sice krásná a moderní zahrada, ale se všudy přítomným pocitem, že tam stále něco chybí.
Text: Ing. Jan Stropnický, foto: archiv redakce
PRAKTICKÉ RADY
Pro zlepšení zakořenění po výsadbě doporučujeme zálivku roztokem Algahuminu. Roztok by měl mít barvu středně hnědého čaje, zálivka může být opakovaná. A co nespotřebujete na ovocné stromky, můžete použít na kondiciaci jiných rostlin nebo pro pokojovky či dřeviny v zahradě…
Nejen při výsadbě ovocných stromků vám pomohou výrobky z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav. Můžete se s nimi seznámit třeba v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže! A pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam jezdit, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
