Zahradní nářadí je pro každého kutila, zahrádkáře či chataře nezbytností. Často ale vidíme na zahradě nářadí, s kterým už pracoval náš pradědeček. Za desítky let ale na něm zapracoval zub času a časté používání několika generací. A co víc, vývoj za tu dobu značně pokročil a nářadí doznalo velkých změn. Zkusme se podívat blíž na jednotlivé druhy, z nichž některé používáme třeba právě teď a jiné už brzy napodzim.
Asi nejtěžší práce na zahradě je rytí záhonů. Jeho kvalitní provedení rozhoduje o kvalitě a množství vyprodukované zeleniny. Kvalitně zrytého záhonu ale nemůžeme dosáhnout špičatým rýčem nebo rýčem tupým. Čepel by měla být mírně prohnutá s rovným ostřím, nebo jen nepatrně skoseným do středu. Nevalného výsledku asi dosáhneme s měkkou čepelí, která se při sebemenším zaboření prohýbá a pruží. A co teprve stará dřevěná násada, postupně zkracovaná, vždy když se zlomila. S takovým nářadím jsme během několika minut unaveni, záda bolí, na rukou jsou puchýře a záhon spíš připomíná přítomnost divokých prasat. Dnes již není problém vybavit se kvalitním, pevným a přitom lehkým rýčem. A násady? To je jedna báseň, mají perfektní ergonometrický tvar, potřebnou délku a ty luxusnější se dají dokonce výškově nastavit podle velikosti obsluhy. To pak práce jde sama a tělo netrpí.
Tip pro rytí: rýč je ideální rycí nástroj, a pouze pokud je půda tak mokrá nebo těžká, že by se lepila k listu, může být výhodnější použít silné rycí vidle. Rýt začněte říznutím ostří rýče do země kolmo ke směru příkopu. Přitlačte na ostří, aby se zarylo asi do čtvrtiny své výšky, potom list vysuňte a souběžně s příkopem jej silně celý zašlápněte do půdy. Zatlačíte-li na násadu dozadu a dolů, vyzvednete úhlednou krychli zeminy. Ryjte pokud možno vždy za mírného počasí, neboť vítr a chlad ochlazují svaly a mohou zvyšovat únavu. Neryjte, pokud je půda zmrzlá, velmi mokrá nebo pokrytá sněhem. Na jílovitou půdu použijte místo rýče raději silné rycí vidle a abyste nemuseli tolik namáhat záda, co nejvíce se narovnejte v zádech a ohněte v kolenou. Paže a ramena tak budou vyvíjet menší tlak, a také se tím budete chránit před úrazem.
Další nekonečnou a namáhavou prací v zahradě je okopávání. Umíte si ale vybrat dobrou motyku? Bez motyky se v zahradě neobejdete – a vůbec přitom nezáleží na velikosti pozemku. Dobrá motyčka je základem vašeho snažení, jen si musíte vybrat tu správnou pro daný účel a takovou, která vám „sedne“ do ruky. Kdo pracuje na zahradě, brzy objeví zajímavou věc – jedna motyčka je málo! A platí to nejen o počtu. Jeden jediný druh se nehodí pro všechny práce spojené s kypřením, pletím a okopáváním. Pro rostliny je důležité, aby měly dostatek přístupu vzduchu ke kořenům, tedy kyslíku z půdního vzduchu. Těžké a slehlé půdy nejen že nesplňují tento požadavek, ale navíc přispívají k vysokému úniku vláhy, jíž pak mají rostliny nedostatek. Mělo by proto být pravidlem, že po dešti (zálivce) půdu nakypříme, a přerušíme tak vzlínání vody k povrchu záhonů. Pro pozemek, z něhož potřebujete odstranit kořeny náletových keřů či vzrostlý vytrvalý plevel, se hodí užší a těžší motyka s násadou. Ta má být dlouhá tak, abyste se při práci zbytečně neohýbali. Stejně dobře vám takováto motyka poslouží při překopávání kompostu. Pěstujete-li pár řádků brambor, bude pro vás motyčka s pracovní částí srdcovitého tvaru správnou volbou. Mezi jednotlivými řádky i mezi rostlinami s větším sponem jde práce s pletím a okopávkou od ruky jedna radost, pokud máte motyčku na plečkování. Na dlouhé násadě je plecí rámeček, kterým plevel podříznete a necháte zaschnout.
Tip pro okopávání: kopávání ale neodkládejte, nejlépe se pracuje, pokud je plevel nízký a má slabý kořenový systém. Lehké motyčky určené pro okopávku a pletí se vyplatí mít na dlouhé násadě, abyste mohli pracovat ve stoje. Pro jemnější okopávku jsou však vhodnější motyčky s krátkou násadou. Ideálním řešením je pořídit si tzv. motyčkovou stavebnici. Postačí vám jedna dlouhá násada a jedna krátká, na které se nasadí pomocí speciálního upínacího systému požadovaný nástroj. Příslušenství je opravdu bohaté a obsahuje desítky druhů od plecích rámečků, prstových motyček, srdcovek až po nejrůznější hrábě. Každý si vybere pouze takové nářadí, které bude využívat.
A bez jakého nářadí se ještě neobejdeme? Samozřejmě to jsou pilky a nůžky. Jsou hlavně určeny k řezání čerstvého i suchého dřeva. Pilový list z kalené oceli má dlouhou životnost a je extrémně ostrý. Zahradní nůžky jsou navrženy k pohodlnému a snadnému použití. Péče o živý plot a o nízké křoviny si žádá kvalitní, odolné a ostré zahradní nůžky. Podle způsobu použití klademe na zahradnické nůžky rozmanité nároky: musí dovolovat jemnou a přesnou práci, nebo mít dostatečnou sílu na stříhání tlustších větví. Pro pohodlnou práci mají nůžky a pilky řadu doplňků. U nůžek jsou dnes již samozřejmostí dokonalé převody tak, aby se vyvíjelo jen minimální úsilí pro střih. Ani leváci se nemusejí obávat, protože se dělají nůžky i pro ně. Rukojeti jsou přesně tvarované do ruky, nehrozí tím pádem nebezpečí otlaků a puchýřů.
Tip pro stříhání a řezání: zapomeňte na řezání a stříhání stromů z žebříku! Pro prořezávání stromů se vyplatí pořídit si pilku na teleskopické tyči. Dosáhnete s ní do výšky 6 metrů. Pilka má zdvojené zuby, tím nedochází k sevření a navíc je opatřena dorazy, což má tu výhodu, že v krajních polohách řezu nehrozí nebezpečí vypadnutí. Stejně ideální jsou i teleskopické nůžky. Dají se otočit o 230 stupňů a požadované větve ustřihnete jednoduše zatažením za rukojeť ve výšce 3 metrů.
Autor příspěvku: Jan Kopřiva
RUBRIKY
