Máte-li na listech hrušky oranžové skvrny, zbystřete! Je to rez.

Vložil REDAKCE | 28.5.2015 | 3 komentářů | OCHRANA ROSTLIN

Začátek jara nastal neobvykle brzy, teplé počasí stále pokračuje a rostliny se nám proměňují přímo před očima. A v důsledku mírné zimy a teplého jara se dá očekávat i rychlý nástup škůdců a chorob.

V minulém roce se objevil  na listech hrušní velký výskyt rezavých fleků a v letošním je to podobné. Mnohdy to z dálky vypadá, jakoby se hrušně přebarvily na rezavo. To je ale jen zdání, ve skutečnosti se jedná o hodně významnou chorobu – rez hrušňovou. A jak s ní máme bojovat?

Popis a příznaky: rez hrušňová je houbová choroba způsobená houbou Gymnosporangium sabinae. Jedná se o dvoubytnou rez. To znamená, že pro své šíření potřebuje hostitele a mezihostitele. Hostitelem v našich podmínkách je jalovec chvojka (Juniperus sabina) nebo jalovec čínský (Juniperus chinensis), ale parazitovány mohou být i další druhy jalovců. Mezihostitelem je hrušeň. Škodlivý výskyt je ve všech lokalitách, kde se vyskytují oba hostitelé – tzn. jak hrušně, tak dané jalovce. Často se nás klienti ptají, jak je to možné, když na zahradě žádné jalovce nemají. Odpověď je taková, že na své zahradě jalovce mít nemusí, stačí, když jsou dané jalovce v blízkosti (150–200 metrů) například u sousedů. Navíc existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní. Choroba u hrušně napadá především čepele listů, ale mohou být napadeny také i řapíky a výjimečně i letorosty a plody.

Příznaků této choroby si většinou všimneme u hrušní právě tehdy, když jsou na povrchu listů hrušní viditelné oranžové až červené oválné skvrny a uprostřed skvrny jsou viditelné černé tečky . Na spodní straně listů se později tvoří světlehnědé pohárky (aecidie). Při silném výskytu může dojít k značnému poškození listové plochy a to až z 80 procent. Tím je ovlivněna asimilace, vyzrávání pletiv a také vývoj, kvalita a množství plodů. Může dojít i k deformaci plodů. Takto napadené stromy mají celkově slabý růst, jsou oslabeny vůči ostatním chorobám a škůdcům. Pletiva daleko hůře vyzrávají a dochází k poškození mrazem. Na jalovcích se tvoří zduřeniny, větvičky často praskají. Během vegetace zasychají, tvoří se strupy a rány. Rány jsou otevřenou bránou pro další patogeny. Dochází k poškození růstu a rozvodu asimilace. Napadené výhony odumírají, rostliny zakrňují, oslabené staré rostliny mohou hynout. V místech napadení, kde jsou pletiva poškozená, se v zimním období pod tíhou sněhu lámou celé větve.

Jestliže chceme ochránit hrušeň před rzí, je nutné znát vývojový cyklus houby. Když známe vývoj, můžeme ochranu zacílit a správně ji načasovat. Houba přezimuje v podhoubí na dřevnatých částech jalovce. Na jaře, v době kvetení a krátce po odkvětu hrušně (v dubnu až květnu) vyrůstají na kůře větví jalovců oranžové útvary – za sucha prášivé, za vlhka mazlavé, z nichž se uvolňují výtrusy hub. Tyto spory klíčí a infikují hrušně – jejich listy, větvičky ale také i plody. Počátkem léta se především na listech hrušní začínají vytvářet skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později jsou červeně lemované. Na spodní straně vyrůstají pohárkovité aecidie, které uvolňují aeciospory a ty zpětně infikují jalovce. Na jalovcích se v místě napadení tvoří zduřeniny na borce. Cyklus se opakuje.

       
Zleva prvotní příznaky v podobě skvrn, uprostřed pohárky (aecidie) a vpravo list na podzim (zdroj: wikipedia)

Ochrana: tato choroba je vázaná na přítomnost obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím je riziko napadení větší. Prevencí je výběr rezistentních odrůd hrušní a dodržení izolační vzdálenosti mezi jalovcem a hrušní 150–200 metrů. Dodržením této izolační vzdálenosti není snadné, zvláště máme-li vedle souseda, který má hrušeň nebo jalovec. Pak nezbývá než přistoupit k chemické ochraně fungicidy. Postřik provádíme před a po odkvětu hrušně. U jalovců doporučujeme mechanické odstranění napadených výhonů. Hluboký řez do starého dřeva není to nejlepší, okrasná funkce dřeviny vzala za své. V současné době nejsou registrovány žádné přípravky na rzivost u hrušně. Používáme přípravky na strupovitost jádrovin, jejichž vedlejším účinkem je tlumit rzivost. Tyto přípravky řadíme do sledu ošetření před květem a krátce po odkvětu hrušní. Za tímto účelem můžeme použít např. Delan 70WG, Talent, Polyram WG, Thiram granulo, Topas 100 EC, Zato 50 WG.

Na co nesmíme zapomenout: a) postřik provádíme preventivně (od fáze rašení), b) největší tlak houbových chorob je v době květu, zvláště za vlhkého, deštivého počasí, c) střídáme přípravky různých skupin, aby nedošlo k rezistenci, d) jeden přípravek používáme maximálně 3x za vegetaci, e) interval ošetření u padlí je 7–10 dnů, interval ošetření u strupovitosti je podle ohrožení, e) pokud se udrží listy a plody čisté do konce června, je možné ochranu ukončit

Připravila: Ing. Zdeňka Zajícová, Garden Servis Broumovice, foto: archiv