Sponzor rubriky

Usadili se vám přes zimu na pokojovkách škůdci? Poradíme, jak na ně!

Vložil | 14.1.2019 | Žádné komentáře | OCHRANA ROSTLIN

Období vegetačního klidu pro rostliny v obýváku, kanceláři a nebo ložnici tak úplně neplatí. Pokud si chceme naše pokojovky udržet zdravé a v kondici, musíme nejen zalévat a občas hnojit, ale bojovat také proti některým nevítaným hostům. A kteří to jsou?

trasnenka_adTřášněnky: jedním z nejzávažnějších škůdců většiny skleníkových kultur a pokojových rostlin jsou třásněnky. Napadají okurky, papriky, rajčata a převážnou část skleníkových květin. V České republice je známo více jak 220 druhů. Nejčastěji se vyskytují třásněnka zahradní (Thrips tabaci). Na rostlinách škodí nejen sáním, ale také přenosem celé škály virových chorob (např. viru bronzovitosti rajčete). Dojde-li k výskytu těchto viróz, nezbývá jiná možnost než kulturu okamžitě zlikvidovat. Jak ale třásněnka vypadá a podle čeho ji dokážeme identifikovat? Spodní strana listů postižených sáním má stříbřitý nádech. Samotného škůdce identifikujeme jakoby drobnou čárku, dlouhou 1 – 2mm. Tělo třásněnky je štíhlé, zpravidla ploché, zbarvení může být tmavohnědé nebo černé, ojediněle žlutavé. Krátký ústní chobot tvaru komolého kužele směřuje dozadu. Tykadla jsou 6 – 9 členná. Nohy mají krátké, silné, s dvoučlennými chodidly, oči velké, složené. Třásněnka západní může mít až 15 generací do roka a při teplotě 25°C trvá vývoj jedné generace jen 18 dnů.

cervci_adČervci: mezi významné škůdce patří červci (Coccoidea), kteří jsou podřád hmyzu s nedokonalou proměnou. Nejvíce škodlivých druhů je pak z čeledí štítenkovitých, puklicovitých  a červcovitých. Příznaky na rostlinách jsou zprvu nenápadné v podobě světlých posátých míst. Později rostliny zaostávají v růstu, deformují se a schnou. Někteří červci vylučují medovinu, na níž se tvoří černě. Délka vývojového cyklu, vajíčko – larvální stadia – dospělec, je závislá na teplotě a pohybuje se většinou od 35 do 45 dnů. Samice během života, který může trvat až 8 měsíců, naklade 200 – 350 vajíček. Hostitelský okruh je poměrně široký: Asparagus, Ficus, Filicinae, Cactaceae, Palmae, Rosa a celá řada dalších. Červovití mají měkké, obrvené tělo, velké 3 – 4 mm, kryté typickými voskovými výpotky, které je chrání proti pronikání vlhkosti k tělu. Někdy jsou tyto výpotky milně považovány za plíseň, zabraňují ale také proniknutí insekticidním přípravkům na ochranu rostlin.

msice_adMšice: ty patří mezi velmi drobný (0,2-1cm dlouhý) hmyz měkkého těla, patřící do řádu Homoptera. Obvykle tvoří shluky velkého množství jedinců na listech a lodyhách rostliny. Vyskytují se okřídlené i neokřídlené formy mšic, což závisí na druhu, nebo stadiu jeho vývoje. Většinou mají mšice hruškovitý tvar, jejich tělo je vzadu širší než vpředu a většina druhů má  na konci zadečku pár trubicovitých orgánů. Některé mšice jsou pokryty popraškem, nebo chomáčkem voskovité látky, kterou vylučují jejich kožní žlázy. Mšice mají často složitý životní cyklus. V typickém případě se z vajíček, která přezimovala vylíhnou bezkřídlé samičky, kterým se říká „zakladatelky“. Tyto mšice bez páření rodí živá mláďata, obvykle rovněž bezkřídlá a rozmnožující se dále stejným způsobem. Tak může vzniknout několik generací za sebou. Později se objevují okřídlení jedinci, kteří odlétají na jiný druh hostitelské rostliny, kde dále vytvářejí nové jedince. Na podzim se vracejí na původní hostitelskou rostlinu a dávají vzniknout samečkům a samičkám. Po páření kladou samičky vajíčka na lodyhy rostlin a tato vajíčka přezimují. Dospělci v zimě hynou.

Mšice se živí pouze rostlinnými šťávami, které sají chobotem vbodnutým do rostliny. Silné napadení mšicemi poškozuje růst rostlin a vyvolává vznik deformací. Mšice také mohou přenášet různé choroby rostlin. Z konce zadečku vylučují sladkou lepkavou tekutinu, zvanou medovice, která se hromadí na lodyhách a listech rostlin. Medovicí se živí mouchy, včely a mravenci. V mírném pásmu celého světa se vyskytuje asi 2000 druhů mšic. V tropech jsou mšice vzácné. Některé mají lysé tělo, některé jsou chlupaté. Nečastěji jsou zelené barvy, dále černé, hnědé, bílé, červené či oranžové. Existují i dvoubarevné mšice.

molice_addMolice: ty napadají většinu okrasných rostlin. Jsou přenašeči virových chorob rostlin. Všechny generace škodí sáním na spodní straně listů a vylučováním medovice. Rostliny silně poškozují sáním a přenáší až 60 různých virů. dorůstají velikosti 1,5-2 mm. Tělo mají žlutavé, křídla jsou pokryta bílými voskovými šupinkami. Za běžných podmínek nejsou molice schopny přezimovat. Za vhodných podmínek ve skleníku a v pokojových podmínkách probíhá vývoj nepřetržitě. Molice skleníková (Trialeurodes vaporarium) je velmi častá ve sklenících a za horkého počasí se může objevit i mimo skleník. Listy napadených rostlin ztrácejí barvu, kroutí se a mohou být pokryty  trusem, na němž se může uchytit černá plíseň.

Boj s výše uvedenými protivníky běžnými prostředky a postupy může být obtížný a zdlouhavý, mnohdy bez výraznějších úspěchů. Lepších výsledků dosáhnete např. použitím výrobků SUBSTRAL řady Careo. Jsou to Combi Careo – tyčinky proti škůdcům, které jsou navíc ještě doplněny o výživu. Pomocí těchto tyčinek zajistíme rostlinám v nádobách nepřetržitou ochranu po dobu 10 týdnů před mšicemi, molicemi,  třásněnkami, červci a dalšími škůdci. Aplikace je velice snadná a přitom zcela  bezpečná. Po zjištění škůdce nebo preventivně zatlačíme celou tyčinku do půdy a poté důkladně zaléváme. Pro květináč o průměru 11 cm postačí tyčinka jedna, s každými přibývajícími 3 cm průměru přidáváme další tyčinku. Navíc ještě rostlině dodáváme ve vyrovnaném poměru dusík, fosfor a draslík. Odpadá tak další složité přihnojování  a samozřejmě můžeme zapomenout na nebezpečné aplikace insekticidních přípravků postřikem. Při přesazování rostlin nebo výsadbě se hodí Careo Combi granulát. Ten se  v předepsaném množství promíchá se substrátem a poté se rostlina zasadí. Následná péče o rostlinu je zcela běžná, postačí pravidelná zálivka, přihnojení postačí po 3 měsících po aplikaci přípravku. Granulát uvolňuje do půdy účinné látky proti škůdcům, ty rostlina přijímá kořeny a rozvádí do celé nadzemní části. Škůdci tak nemají šanci rostliny svým sáním oslabovat.Viditelný účinek se projeví u mšic již po 1-3 dnech, u molic po 5-6 dnech. U ostatních škůdců zhruba po 14 dnech. Pěstitelům tak odpadá práce s jakýmkoliv postřikem. Careo granulát působí v půdě po dobu několika měsíců. Pokud jsou již rostliny zasazené je ideální odebrat část zeminy a granulát do půdy dodatečně zapravit. Dávkování: 1,5g/květináč 11cm, 3g/květináč 14cm atd. A to ještě není všechno. Pokud chceme proti škůdcům pokojovek zasáhnout co nejrychleji, máme k dispozici Careo koncentrát, který se jednoduše rozmíchá ve vodě a rostliny se ošetří postřikem.Ti, kteří se nechtějí s koncentrátem rozdělávat do postřikovače pak ocení Careo spray, ten je připravený přímo k postřiku pomocí praktického mechanického rozprašovače.

substral_upoutavka

Komentáře