Pokud se vám zdá vaše zahrada v zimě smutná, můžete se ji pokusit oživit rostlinami, které se probouzí hodně časně a vykvétají i pod sněhovou pokrývkou…
I zimní zahrada nás láká k tomu, abychom šli na chvilku ven a jen se tak zasněně dívali na bezlisté stromy a ptáčky v krmítku. Ovšem dřeviny, jako jsou cypřiše, túje, jalovce či kosodřeviny a mladé stromky, naši radost z množství sněhu, pokud někde teď je, nesdílejí. Jejich větve často váhu sněhu nevydrží a zlomí se. Otevřené rány se pak na jaře stanou vstupní branou pro houbové či virové choroby, které rostlinu mohou i zahubit. Důležité proto je, pravidelně z větví dřevin shazovat sníh, dobře nám k tomu poslouží starší koště. Avšak musíme být velmi opatrní, protože větve jsou v zimním období křehké. V žádném případě do nich neboucháme nebo je neohýbáme, abychom sníh sundali, ale pouze jimi lehce zatřeseme, čímž jim od nánosu těžkého sněhu pomůžeme. Pokud je příznivé počasí, koncem ledna odstraníme z kmenů starých stromů odlupující se borku (nejlépe drátěným kartáčem) a poté kmen mechanicky zakryjeme nebo natřeme vápenným mlékem. Takto ošetřený strom je chráněný před přímými slunečními paprsky, které mohou způsobit, že při velkých teplotních výkyvech mezi dnem a nocí popraská kmen. Při teplotách kolem 0°C můžeme provádět řez na podporu růstu listnatých dřevin (zmlazení), jako je habr, hloh, ptačí zob či tavolník. Ale toto období není v okrasné zahradě jen o práci, potěšit se můžeme i prvními květy…
Kousek jara pod zimní pokrývkou
Také si myslíte, že v zimě na zahradě vše odpočívá a nic vás nepřekvapí? Omyl, i v této době se najdou rostliny, jejichž květy zdobí své okolí. A na to, které to jsou, se půjdeme podívat.
Čemeřice (Helleborus): tato zajímavá trvalka z čeledi pryskyřníkovitých patří mezi nejdříve kvetoucí rostliny v zimním období. Čemeřice má mnoho druhů s celou škálou různobarevných květů od zelené až po fialovou. Pokud máme v zahradě stinný kout, jistě využijeme její nenáročnost na půdu i světelné podmínky. Pětičetné květy umístěné na květním stonku, který má výšku až 45 cm, vás zaujmou svou jednoduchou elegancí a tmavě zelené pilovité listy různých rozměrů oceníme i v letním období, kdy vytvoří kompaktní polštář. Ve volné přírodě se s čemeřicí setkáme na travnatých kopcích hor, v našich podmínkách zplaňuje výjimečně, to když někomu nepozorovaně “mizí” ze zahrádky. Prospívá tu ale stejně dobře, jako by patřila mezi původní byliny.
Vilín (Hamamelis): krásné žluté až oranžové květy vilínů nás v tomto období přímo ohromí! Na holých větvičkách tohoto opadavého keře z čeledi vilínovitých vypadají vonné květy, které se skládají z čárkovitých petalů, velmi atraktivně. Rod Vilín čítá 5-6 druhů, které jsou zcela mrazuvzdorné a dobře rostou v běžné propustné zahradní půdě. Tento keř je vhodné pěstovat na slunném nebo polostinném stanovišti jako doplněk k ostatním dřevinám.
Pieris (Pieris): již brzy z jara můžeme u tohoto zajímavého stálezeleného keře z čeledi vřesovcovitých pozorovat krásná latnatá květenství, která mu propůjčují nevšední ráz. Pieris je skvělým doplňkem vřesoviště nebo skupiny rododendronů, vyžaduje kyselou půdu s vyšším obsahem humusu a slunné či částečně zastíněné stanoviště. Zajímavé jistě jsou i jeho mladé výhonky, které bývají různobarevně zbarvené.
Sněženky (Galanthus), bledule (Leucojum): kráskami zimy a brzkého jara jsou bezesporu sněženky a bledule. Tyto cibulnaté rostlinky mají rády vlhčí živné půdy na polostinném stanovišti.
Pokud toužíte mít tyto královny předjaří na své zahradě, kupte si cibulky ve specializovaném obchodu nebo požádejte svého souseda či někoho z příbuzenstva, ať vám trs věnuje. Rozhodně nedoporučuji vyrýpávat trsy sněženek nebo bledulí ve volné přírodě. Bledulky jsou ze zákona chráněné a pokud je přinesete z jiného stanoviště, které má odlišné půdní podmínky než vaše zahrada, hrozí, že se rostlina vůbec neujme. Buďme proto k přírodě ohleduplní a užívejme si krásu těchto rostlin ve volné přírodě s pocitem, že tu zanecháváme něco jedinečného i pro ostatní. A na svou zahrádku si je kupme, je to z hlediska pěstování jistější, a navíc neporušíme zákon.
Kromě rostlin přinášejících v předjaří první květy mohou naši zahradu zkrášlit zajímavými listy či celkovým vzhledem i ty, které v tomto období ještě nekvetou.
Trochodendron (Trochodendron): tento zajímavý druh stálezelených stromů či velkých keřů pochází z lesů Japonska, Koreje a Tchaj-wanu. Má krásné lesklé tmavě zelené listy, které koncem jara doplní i neobvyklé zelené květy. Trochodendron pěstujeme v neutrální až slabě kyselé zemině na plném slunci či v polostínu. V období velkých mrazů může namrzat, proto je doporučován spíše než do volné půdy k pěstování v mobilních nádobách, které lze v případě tuhé zimy přesunout do skleníku či světlé chladné chodby.
Kalina svrasklá (Viburnum rhytidophyllum): rod Viburnum obsahuje mnoho druhů, které jsou zajímavé nejen svými listy, ale i květy či samotným habitem. Krásné trubkovité květy jsou většinou uspořádány do květenství zvaného plochý okolík. Plody jsou drobné peckovičky, které mají velmi dekorativní vzhled. Kaliny jsou střední až vysoké opadavé i stálezelené keře, které vyžadují vlhčí živné půdy. Pouze ty druhy, které mají plstnaté listy, snášejí bez větších problémů i sušší stanoviště. Dobře se jim daří na slunci, ale obstojně snášejí také polostín. V tomto období je určitě vhodné zmínit se o Kalině svrasklé, která je zajímavá svými listy. Původ této rostliny je v Číně. Ojíněné listy tohoto bujně rostoucího keře jsou dlouhé až 20 cm, na líci leskle zelené, na rubu plstnaté. V zimním období vypadají opravdu kouzelně. Koncem jara se objeví krásné smetanově bílé květy a v létě se můžeme těšit z červených plodů, které postupně dozrávají a černají. Tato kalina je mrazuvzdorná, vyhovují jí vlhčí zahradní půdy, ale obstojně snáší i sucho. Preferuje polostinné stanoviště. Při výsadbě musíme dbát na dostatek prostoru pro její růst, protože dorůstá výšky nad 3 metry a šířky až 4 metry.
Cesmína (Ilex): kdybychom chtěli popsat všechny druhy cesmíny, určitě bychom napsali celou knihu, ne-li knih několik. Tato krásná dřevina je symbolem nejenom Vánoc, ale i celé zimy. Rod Cesmína obsahuje více než 400 druhů stálezelených nebo opadavých dřevin a najdeme v něm i rostliny popínavé, které mají velké množství tvarově i barevně rozmanitých listů i plodů. Cesmíny v tuhých zimách namrzají, ale existují druhy a kultivary, které naše podnebí snášejí bez problémů. Mezi ně patří např. Ilex aquifolium ´J.C. van Tol´ s velmi tmavě zelenými listy a velkým množstvím plodů ve formě červených bobulí. Cesmíny mají obecně rády vlhké živné zahradní půdy a slunná stanoviště či polostín.
Mahonie (Mahonia): v zimě upoutají naši pozornost jistě také listy mahonie. Tato nenáročná stálezelená rostlina skýtá asi 70 druhů, které jsou okrasné především listy a květy. Mahonie používáme především do keřových výsadeb či jako půdopokryvné rostliny. Tyto dřeviny jsou mrazuvzdorné a nejlépe se jim daří ve vlhčí živné půdě na stinném či polostinném stanovišti.
Text: Ing. Petra Máslová Dvořáková, foto: Zahradnictví Safro Milan Havlis
Všechny potřeby pro pěstování nejen rostlin kvetoucích časně z jara z produkce společnosti Rašelina a.s. Soběslav, najdete v nabídce zahradních center na www.raselinazc.cz. Podle bydliště si jistě vyberete to, které je vám nejblíže a pokud chcete nakupovat pohodlně z domova, či nemáte možnost nikam cestovat, využijte eshop.raselina.cz ….
RUBRIKY
