Zahrádky v osadách jsou především malé a proto se neobejdou bez kompromisů. V uspořádání jejich vzhledu nám vede ruku hlavně jejich velikost, těsné sousedství a samozřejmě také naše potřeby a zájmy.
Velikost zahrady vždy sama o sobě určuje co od ní ještě můžeme čekat a co už ne. Musíme tu opravdu dobře zvažovat co chceme na zahrádce dělat a vybrat opravdu jen to nejdůležitější. Základním pravidlem tu proto ve všem má být hlavně jednoduchost. Snažme se vyhnout přílišnému tříštění prostoru, protože vzniklý chaos málokdo vnímá jako příjemné prostředí k životu. Opticky dodáme zahrádce dojem většího prostoru volnými plochami trávníku, dlažby, terasy apod. I při volbě rostlin se držme menšího počtu druhů vysázených ve větších plochách. Sázíme je do ucelených skupin, jejichž výška se bude zvedat od středu zahrádky k obvodu a pomůžou nám tak dotvořit trochu soukromí. I tak se ale raději vyhneme druhům s velkým vzrůstem, které by nám již po pár letech začaly překážet. Těsné sousedství ostatních nás částečně také povede. Tam kde máme milého souseda není problém, nemusíme se izolovat a naopak můžeme některé zahradní aktivity na sebe vzájemně napojit. Pokud se raději nechceme moc vidět, přijdou na řadu ploty a optické předěly. Kvůli stínění však musíme jejich rozmístění také dobře zvážit, většinou proto budeme izolovat jen jednu část zahrádky a soukromé místo, kde nebudeme pohledově rušeni, bude asi jen altán nebo stinný kout. Před zvuky neunikneme na malé zahradě nikde. Samozřejmostí v koloniích by měly být společné ploty, hlavně ty živé, tvarované z keřů.
Konkrétní návrh obnovy zahrádky v kolonii
V době kdy majitel tuto zahradu koupil, byla veškerá její plocha rozčleněna do užitkových i okrasných záhonů. Bylo zde velké množství různých ovocných stromků a keřů i několik drobných zahradních staveb. Celek působil neuspořádaně, neútulně a chaoticky. Podstatné proto je vše „vyčistit“ a zjednodušit, zlikvidovat všechny zbytečné konstrukce a zahradu uspořádat s novou logikou provozu i vzhledu.
Asi nejdůležitějším zásahem je tady uvolnění středu zahrady a založení udržované plochy nízkého trávníku, která nám opticky zvětší dojem ze zahrady. Jde o krajní parcelu, kterou lemuje přístupová cesta k ostatním zahrádkám, proto je tu v místech kde chceme zahradu skrýt cizím pohledům (na západní straně) vysazen stálezelený živý plot. Bude tvarován řezem a držen ve výšce pohledové clony (tedy cca 180–200 cm).
V předzahrádkové partii pak na něj naváže jen nízký živý plůtek, který už jen vymezuje hranici zahrady a dovoluje nahlédnout do míst, která naopak chceme ukázat ostatním. Užitkové partie jsou nově rozmístěny jen po obvodu části zahrady. V rohovém cípu zahrady budou za živým plotem ovocné stromky, před ně bude přemístěn fóliovník, který nám také pomůže zakrývat pohled do zahrady ze společné přístupové cesty, než živý plot doroste do patřičné výšky.
Pohled A: aby zahrada získala zabydlený dojem, je v její zadní části před užitkovými záhony umístěno malé odpočinkové zákoutí – lavička pod treláží s pnoucími růžemi. Takový prvek je důležitý i jako cíl pohledu, protože udělá zahradu útulnější. Na několika dalších místech (před záhony vzadu i vpředu a před fóliovníkem jsou umístěny nové skupiny okrasných výsadeb. Ideální je mix trvalek a menších keřů, keříkové růže, kulové buxusy, levandule, trsnaté traviny apod.
Dalšímu členění zahrady opticky i funkčně přispějí nově vybudované cesty. Máme několik možností z čeho je vytvořit. Můžeme je vydláždit stejně jako terasu (nejdražší verze) nebo pouze zpevnit jejich lemy a vysypat drobounkým oblázkovým štěrkem (nejlevnější) nebo volit kompromis – cestu k zahradnímu domku vydláždit a zbytek vysypat. Jednoduchou možností by v méně frekventované části zahrady byly i kamenné šlapáky v trávníku, tuto verzi ale majitel nemá příliš v oblibě.
Prostor za chatou bude zcela logicky obytný, bude mít ryze rekreační charakter. Protože po zaplacení zahrady jako takové nechceme příliš investovat do ne zrovna nutných stavebních úprav (ve hře bylo zpočátku přetažené zastřešení celé terasy napojené na chatu, které by vyšlo i v nejjednodušší verzi na několik desítek tisíc), je tu nakonec navržena jen malá zpevněná obytná terasa s kapacitou max. jedné rodiny. Před vstupními dveřmi do chaty je již dnes úzká zvýšená teráska, na kterou se ale vejde max. jedno křesílko, proto ji s novou terasou v úrovni zahrady propojíme přímo vedenými schody. Plocha nové terasy za chatou je tedy jen vyčištěna od zbytečných výsadeb, bude vydlážděna novou dlažbou a doplněna nábytkem ke stolování a zahradním krbem s grilem. Přistínění nám zajistí jen větší čtvercový slunečník. Izolaci obytné terasy od souseda a zároveň příjemné mlsání nám zajistí treláž vedená v podstatě po hranici pozemku, která bude popnutá pnoucími druhy ovoce (réva, minikivi, ostružiny).
Mezi terasou a travnatou plochou zůstane stávající zvýšený kamenný záhon, protože by byla škoda ho celý bourat. Navrhuji pojmout ho jako moderní skalku, jeho středem vést „kamennou řeku“/splaz (dole větší kameny, nahoru menší), zbytek záhonu osázet suchomilnými trvalkami a keři. Výborně by tu měly jít bylinky (nahoře suchomilné – levandule, dobromysl, saturejka, šalvěj, mateřídouška, tymián, níže můžou být yzop, řepík, třezalka, dole ostatní známé druhy). Pro zajímavější vzhled a prostorové zpestření bych do záhonu dosadila i několik mrazuvzdorných juk (Yucca filamentosa).
Aby byl tento záhon lépe provázán s okolní zahradou, necháme vpředu část stávajících výsadeb, doplněn je jen nízce rostoucí červenolistý dřišťál, pár polštářů kostřavy šedé či zelené a nějaký polštář jakékoliv odolné skalničky. Vzadu v protilehlém rohu bude také nová okrasná skupinka, ve které by měla vévodit keříková růže, do bochánku tvarovaný buxus a nějaký trs okrasné trávy, např. dochan. Vzadu na kamennou obrubu záhonu bych umístila zcela jednoduché ptačí napajedlo/koupaliště, stačí mělká mísa s vodou. Není lepší relax než společnost vděčných opeřenců.
Pohled B: většina zbytečných stavbiček, které jsou ještě vidět na fotce původního stavu ze zahrady, už brzy zmizí, snad jen skruž na obrázku by mohla zůstat a být částečně využita jako ozdobný prvek v zahradě, imitující studnu. Volila bych jednoduchý způsob, tedy dřevěný kryt a oblouk kovové konstrukce pro pnoucí růži, jak je na obrázku. Před fóliovník/skleník navrhuji v pohledu zevnitř zahrady umístit trvalkový záhon, aby pohled byl malebnější.
Pohled C: partii před chatou navrhuji ponechat bez velkých změn jako okrasnou předzahrádku. Dnes tu již není přerostlý vysoký smrk, který kořeny zasahoval až pod chatu. Náhradou za něj je nízký stříbrný smrk, z části vpravo před chatou je přesazen zhruba na jeho místo. Celoplošně osázenou předzahrádku bude po obvodu lemovat nízký buxusový živý plůtek, tvarovaný do výšky max. 50 cm. Takové plůtky vytváří příjemné stálezelené celoroční kontury ve všech zahrádkách, působí malebně a vnáší k celoročně se měnícímu vzhledu trvalek pravidelný řád.
Vstupní brána s aktinídií zůstane. Keřový tis v pravé části omezíme v růstu pravidelným řezem. Celou partii doplníme jen některými suchomilnými trvalkami (třemdava, rozrazily, divizny, rozchodníky, řebříček, kosatce, a jiné, vše jsou suchomilné druhy, barevnost květů modrá, bílá a růžová).
Autorka příspěvku: ing. Hana Říhová
RUBRIKY
