Třídění odpadu z domácnosti by se mělo týkat i organické hmoty. Ta se dá pomocí poměrně jednoduchého zařízení proměnit v podstatě doma ve kvalitní zeminu, která se dá následně využít třeba při pěstování zeleniny nebo květin.
Základem proměny bioodpadu je malé zařízení s názvem otočný kompostér JORA, jehož základem jsou dvě komory, z nichž jedna se plní a ve druhé probíhá proces zrání. Kompostér, který vidíme na přiložených obrázcích, kapacitně postačuje zhruba pro jednu bytovou jednotku, přičemž se předpokládá, že jedna rodina vyprodukuje zhruba 1 litr bioodpadu za den. Celková kapacita tohoto kompostéru je 120 litrů (komory o obsahu 60 a 60 l).
Bioodpad, který se do kompostéru přidává, je samozřejmě vlhký a tak do něj jako absorbent musíme přisypávat také piliny nebo dřevěné peletky. Z kompostéru může vytékat i černá odpadní voda (mimochodem výborné hnojivo), proto je dobré mít pod ním umístěnu plastovou nebo plechovou vanu.
Dřevitá hmota, která se přidává buď v podobě pilin (poměr 1:3) nebo dřevěných peletek (poměr 1:10) je důležitá rovněž pro vyvolání zvýšení teploty, která startuje proces kompostování. Navíc přidání pilin by mělo zajistit nasátí vlhkosti z odpadu a z kompostéru by tedy nemělo nic odkapávat. Praxe je ale často o trochu jiná.
Pokud se rozhodneme pro kompostování, organický odpad vkládáme zásadně jenom do jedné z komor. Za tímto účelem je dobré si tuto komoru označit, to aby nedošlo k záměně, popř. je možné prostor i zamknout. Mezitím co plníme jednu komoru, ve druhé kompost zraje.
Postup kompostování je jednoduchý. Do určené komory vhodíme organický materiál a zasypeme ho pilinami nebo peletami ve správném poměru. Zavřeme dvířka a zaklapneme zavírací mechanismus. Kompostérem pak jednou nebo dvakrát dokola zatočíme. Bioodpad do komory přestáváme ukládat v okamžiku, kdy sahá zhruba 10 cm pod její okraj. Jakmile se komora naplní, teplota uvnitř se zvýší a obsah zhruba 6 – 8 týdnů musí zrát. V tomto čase pak plníme druhou komoru. Máme-li kompostér na terase, doporučuje se v chladných zimních měsících nastartovat proces kompostování tím, že do naplněné komory vložíme pet láhev s teplou vodou.
Ke kompostování jsou vhodné zbytky jídla, ať už syrové nebo vařené maso a menší kosti, rybí zbytky, všechny druhy zeleniny, vaječné skořápky, ovoce, zbytky pečiva, kávové sedliny včetně filtrů, vylouhovaný čaj včetně sáčků, papírové kapesníky, piliny od morčete nebo křečka a třeba i zbytky květin z váz nebo květníku.
Do kompostéru se naopak nehodí cigaretové nedopalky, žvýkačky, sáčky z vysavače i s odpadem, noviny, kočkolit (kromě toho, který je výslovně určen ke kompostování), popel z ohniště nebo zbytky mléka, polévek či omáček. Zakázány jsou rovněž materiály, které se nerozkládají (např. lepicí pásky nebo povoskované nápojové kartony).
Po otevření kompostéru získáme jako výchozí surovinu hmotu ve tvaru jakýchsi koulí, kterou pak můžeme ručně rozmělnit a třeba i smíchat s nějakým rašelinovým substrátem. Hrubší části je možné použít opět jako klasický bioodpad a znovu zkompostovat. Získanou zeminu je možné použít na zahradě, terase nebo na zahrádce k pěstování nejrůznějších druhů rostlin.
Už tedy víte, co máte dělat s vaším bioodpadem, který dost část končí v běžných popelnicích? Napište nám, jak s ním nakládáte vy, pisatele odměníme malým dárkem.
Autor příspěvku: ing. Jan Stropnický
RUBRIKY
