Letos raději s předstihem, nic neponechávejme na poslední chvíli. Za chvíli nás totiž čeká základní zpracování půdy pro vegetační sezónu dalšího roku. Tradiční rytí záhonů je poměrně namáhavé a v případě, že pěstujete zeleninu či brambory (nebo oboje) na větších plochách, i časově náročné. Hodně „pánů tvorstva“ tak v této době zatouží po pomocníkovi, který by monotónní práci učinil snesitelnější a možná i zábavnější…
Tradiční rýč a ohnutá záda může i na docela malé zahrádce nahradit jednoduchý stroj, který podobně jako na sousedním poli velký traktor, bude orat, následně vláčet, v zimě pomůže odhrnovat sníh a na jaře díky přídavným nástavcům opět coby jednoduchý, ale výkonný kultivátor, připraví půdu pro setí či výsadbu. A pokud si za něj pořídíme malý vozík, nebudeme již potřebovat ani kolečko! O kom je řeč?
Nejen podzimní orbu našich záhonů zvládne malotraktor stavebnicového VARI systému, jehož základem je pohonná jednotka HONDA s řidítky a automatickou spojkou. Ta slouží k pohonu dvou základních převodových skříní, které umožní díky svým vlastnostem vytvořit potřebný stroj pro každého zahrádkáře na míru. Pro podzimní zpracování půdy využijeme převodovku se třemi rychlostmi a zpátečkou, čímž získáme dvoukolový malotraktor, ke kterému lze připojit kromě oboustranného nebo jednostranného pluhu třeba i radličkový kypřič, hřebové brány, hrobkovací radlici na vyorávání brambor nebo vyklápěcí návěs, schválený pro provoz na místních komunikacích. Jednoduchou výměnou tažné nápravy za sestavu kypřicích nožů pak získáme rotační kypřič se záběrem až 125 cm, který jistě využijeme na jaře.
Ale zpátky k podzimní orbě. I když dokáže malotraktor v kombinaci s pluhem rychle, kvalitně a bez námahy přeorat kromě malých záhonů také rozsáhlejší parcelu, někdy se stává, že pluh nepracuje správně. Nebývá to ale vada zakoupeného stroje, spíše se jedná o nesprávnou obsluhu nebo jen problém v jeho nastavení.
Na prvním obrázku vidíme detailní pohled na oboustranný pluh, na druhém vytváření brázdy
Základní rady pro správnou orbu:
1. špička předního krojidla (nůž, který pomáhá odkrajovat půdu) musí být nastavena cca 30 mm nad špičku ostří pluhu a jeho břit je třeba mít naostřený.
2. aby pluh dokonale zaklápěl brázdy vyžaduje přesné seřízení. Proto se připojuje do nastavovacího tělesa, které má dva stavěcí šrouby. Jedním se upravuje hloubka orby a druhým stranové vyklonění radlice.
3. při orbě dbáme na to, aby radlice svírala se zemí stále pravý úhel, a to i v případě, kdy je stroj nakloněn ke straně, protože jedno kolo jede vždy v naposled vyorané brázdě.
4. stranové nastavení pluhu je třeba neustále sledovat a podle potřeby ho i během orby seřizovat.
5. správně vyoraná brázda má mít ze strany nezoraného pozemku ostrou a hladkou hranu. Pokud není radlice pluhu správně seřízená, je hrana šikmá a působí roztřepeně.
7. při nesprávném seřízení pluhu stroj ujíždí ke straně nebo naopak vyjíždí z brázdy.
8. pečlivé nastavení radlic znamená jednoduchou a lehkou obsluhu. Při orbě stroj jenom řídíme, nikoliv tlačíme, protože je díky pohonné jednotce tzv. samochodný.
9. protože řídící jednotka umožňuje stranové naklopení řídítek, nemusí obsluha chodit ve vyorané brázdě. Za strojem postupuje po dosud nezorané ploše a ovládá ho velice lehce třeba jen jednou rukou.
10. při orbě na svažitém pozemku se zemina samovolně posunuje směrem dolů, proto se vyplatí orat po vrstevnici a klopit zeminu vždy proti svahu.
11. po přeorání celého pozemku je ještě jedním kolmým projetím potřeba zarovnat tzv. souvrať (místo, odkud najíždíme do nové brázdy). Zem se tak oddělí od okraje pozemku a zamezí se zbytečnému prorůstání plevelů z okolí.
12. při podzimní orbě lze současně zapravit do půdy i organické hnojivo, např. klasický chlévský hnůj nebo zelené hnojení. Tato organická hmota se ale nesmí klopit na dno brázdy, nýbrž na její bok, protože jen tak dochází k rovnoměrnému rozvrstvení hnojiva v celé hloubce orby.
13. na podzim zoraný pozemek ponecháme v tzv. hrubé brázdě přes zimu. Působením vody a mrazu se velké hroudy rozpadnou a zaklopené plevele nemají šanci dalšího růstu.
Ještě před tím, něž vjedeme do míst, která chceme zorat, postavíme celou soupravu na rovinu a stroj vyvážíme. K tomu účelu slouží čelně umístěná závaží na traktoru. Pomocí nich upravíme těžiště tak, že stroj je v ose směru jízdy při nepatrném nadzvednutí řídítek zcela v rovnováze.
Závěrem ještě rada pro otáčení malotraktoru na souvrati. Je až s podivem, jak se jeho obsluha dokáže nadřít a obrat provádět smykem, přetahováním a jiným namáhavým a zcela nesmyslným způsobem. Na otáčení pamatuje konstrukce malotraktoru, která díky aretaci kola umožní bezproblémové otočení celé soupravy. A abychom se vyvarovali zařazení vyšších pojezdových rychlostí a malotraktor se rychle nerozjel například proti plotu nebo zdi, zasuneme na převodové skříni aretační kolík řazení. Následně už je pak možné zařadit jenom jedničku, neutrál a zpátečku, ostatní převodové stupně jsou zablokovány.
Náš tip: pro orbu je lepší používat oboustranný pluh, který se na konci brázdy jednoduše přetočí a půda se klopí stále k jedné straně. Výhodou je fakt, že můžeme orat cestou „tam i zpátky“ a není nutné po vytvoření brázdy přejíždět opět na začátek.
Text s použitím materiálů společnosti VARI a.s. připravil Jan Stropnický, foto: archiv VARI a.s., www.vari.cz