V minulém díle jsme se zaměřili na doplňky peletových grilů ve formě udících skříní, a tak vás možná napadne, zdali by nám toto zařízení neposloužilo také pro sušení přebytků z naší zahrady.
Sušení části sklizně z našich záhonů nebo sadu (jablka, hrušky, švestky nebo i vlašské ořechy) je v současné době velmi aktuální, a tak se pojďme podívat na to, jaká zařízení z těch, co máme doma, by se dala využít.
Co vybrat a co ne?
Pro tyto účely se v zahrádkářské komunitě používají nejrůznější typy udíren, rozhodně to ale nejsou ty, které známe jako doplňkové příslušenství peletových grilů. Musí to být udírny elektrické, a navíc při sušení v nich je třeba dodržovat určitý technologický postup.
Pokud bychom sáhli po běžném grilu, dobrého výsledku se nedočkáme! Problémy tu budou hlavně s kouřem, který by dozajista silně až negativně ovlivnil chuť například jablkových křížal nebo mrkve či petržele.
Pro sušení ovoce nebo zeleniny je třeba mít k dispozici takovou elektrickou udírnu, která umožňuje striktní oddělení modulu vyvíjejícího teplo od toho, jež „vyrábí“ kouř. Ten se v tomto případě vůbec nepoužívá.
Typickým zástupcem uvedených zařízení jsou třeba polské, americké nebo kanadské udírny (např. zn. Bradley). Z hlediska sušení se tyto udírny mohou využívat jak na výrobu tzv. sušeného masa, tak také pro sušení ovoce i zeleniny či dalších zahrádkářských přebytků včetně ořechů. Stačí je jenom vhodně poupravit.
Jak při sušení postupovat?
Jako zdroj tepla využívají domácí elektrické udírny topné spirály, které vyvíjejí teplo v řádech stovek wattů, někdy i několika kilowatt. To znamená, že tepelné energie pro sušení máme dost a dost. A můžeme-li následně odstavit moduly vyrábějící pro potřeby uzení masa kouř, je vyhráno. Ve skříni udírny pak již zbývá jen jakási „zbytková“ kouřová clona (nádech), která se ale nechá zlikvidovat přidáním ventilátoru. Ten se do systému osazuje na místo generátoru kouře, jedná se o běžně volitelný doplněk každé udírny.
Po jeho instalaci máme rázem k dispozici opravdu velkou sušárnu na ovoce či zeleninu, její obsah může být dle typu a značky 50–70 litrů. A to se s těmi malými stolními nedá srovnávat.
Díky tomu, že je udírna sama o sobě schopna generovat velké množství tepla (to se dá se i regulovat), a zároveň máme k dispozici nucený oběh vzduchu v podobě ventilátoru, není problém odvádět vlhkost vznikající při sušení defacto ze sta procent ze skříně ven. Z toho pak vyplývá další podstatná věc, a sice, že proces sušení netrvá dlouho, postačí 1 – 2 dny. A navíc vše probíhá samo, bez naší přítomnosti.
Zápory využití udírny
Jediným negativem v případě použití udírny pro sušení ovoce a zeleniny může být její příliš velký objem. Skříň pojme hodně surovin a je otázkou, zda tolik jablek na křížaly k dispozici máme. Ale zahrádkář si poradí vždy, třeba svou sušárnu nabídne sousedům…
To, že klasické grily nelze na sušení ovoce a zeleniny použít, vyplývá i z toho, jak jsou konstruovány. Těžko si asi představíme, že do grilu na dřevěné uhlí umístíme na rošt (byť v pekáči) pod plechové víko nakrájená jablka a budeme z nich chtít vyrobit křížaly. Buď se spálí anebo načichnou kouřem tak, že budou nepoživatelné. Možná by se k sušení daly okrajově využít grily plynové, ale i zde je problém s odvodem vodní páry, stejně tak jako s regulací teploty.
Autor článku: GrilyKrby.cz
Pokračování příště…
RUBRIKY
