Sponzor rubriky

Chystáte se na koupi skleníku? Poradíme na co dát pozor, 1. část

Vložil | 7 1, 2019 | Žádné komentáře | UŽITKOVÁ ZAHRADA

Blíží se čas, kdy nám na dveře zaklepe jarní sezóna. Pokud plánujete, že ji zahájíte s novým skleníkem, máme pro vás pár informací, které se vyplatí vědět ještě před jeho výběrem. Mohli byste totiž zbytečně vyhazovat peníze za skleník, který vám bude spíše k zlosti než k užitku.

V této době skleník odpočíváKupovat skleník není totéž jako kupovat rohlík v samoobsluze. Jeho výběr je třeba přece jen více rozmyslet a uvážit. Abychom peníze, které máme na nákup skleníku připravené, investovali co možná nejrozumněji. Skleník si většinou nepořizujeme na jednu sezónu, ale chceme, aby nám sloužil pokud možno co nejdéle. Většinou ani netoužíme ho nějak hodně opečovávat, takže ideálně by měl být bezúdržbový. A samozřejmě by se v něm mělo co nejlépe dařit pěstovaným rostlinám.  Pro zjištění nabídky se můžeme rozhlédnout po internetu nebo objet hobby-markety ve svém okolí. Na první pohled se bude zdát, že je nabídka nepřeberná, po kratším zkoumání ale zjistíme, že na výběr máme jen několik typů.

Levné skleníky z hobby-marketů a inzerátů

Jedná se o skleníky, které mají lehkou konstrukci z hliníkových profilů s polykarbonátovou výplní. Přestože je u nich často uvedeno, že jsou dovezené z Německa nebo Velké Británie, jedná se o čínské výrobky. Nízké ceně bohužel odpovídá i nízká kvalita. Pevnost konstrukce na úrovni domečku z karet, podřadný polykarbonát, mizerné dílenské zpracování. Čekat, že takový skleník odolá náporu větru nebo přívalu sněhu, by bylo bláhové. Ne nadarmo se prodejci jistí a v návodu uvádí, že se skleník nemá stavět na místech, kde fouká vítr! Pokud nemáme hluboko, je lepší se těmto skleníkům obloukem vyhnout a raději zainvestovat do kvalitnějšího produktu!

Menší skleník se vejde na plochu s ostatní zeleninouPlechové skleníky

Z minulých dob, kdy se k nám nevozily levné skleníky z Číny, stále přežívají skleníkové konstrukce z ohýbaných plechů. Výhodou těchto skleníků byly minimální náklady na jejich výrobu, takže mohly konkurovat cenou. Bohužel plechová konstrukce má řadu nevýhod, které je třeba brát v potaz při výběru skleníku. Hlavní nevýhodou je malá pevnost konstrukce, která navíc může být umocněna, pokud se výrobce rozhodne šetřit za každou cenu a na výrobu použije tenký plech. Malá pevnost vadí hlavně u větších skleníků. Důsledkem mohou být prohnuté střechy či dokonce popraskaná skla (ne nadarmo výrobci doporučují v zimě střechu podpírat, aby se nepropadla pod tíhou sněhu). Má-li konstrukce z tenkého plechu unést váhu skla, musejí být plechové profily dostatečně široké. Značný je také počet dílů, ze kterých se konstrukce skládá. Obojí dohromady znamená, že konstrukce zabírá značnou plochu na úkor skla a stíní rostlinám.

Nevýhodou plechových skleníků je i jejich poměrně složitá montáž. Konstrukce se skládá z velkého množství dílů, které se navzájem spojují ještě větším množstvím šroubů a matek. Některé díly se musejí navzájem zvrtávat, což montáž nijak neulehčuje. Podle hesla jednoho výrobce jsou sice plechové skleníky jako stavebnice lega, ale postavit je není žádná hračka (pokud šroubování a vrtání nepatří mezi naše hobby, je určitě lepší připlatit si za montáž od výrobce).

Někteří výrobci se snaží zvyšovat kvalitu plechových konstrukcí například tím, že k výrobě používají žárově zinkované plechy, nerezové panty a příchytky skel, skla podkládají gumovou lemovkou apod. Tato vylepšení ale v konečném součtu zvyšují cenu skleníku a popírají tak jejich hlavní přednost, kterou je nižší cena. Vyplatí se proto už popřemýšlet o pořízení skleníku z třetí skupiny.

I malý skleník postačí rodinu zásobovat chutnou a zdravou zeleninouSkleníky z válcovaných ocelových profilů

Železo se na výrobu skleníků používá od pradávna. Původně se používalo železo ve formě litiny, kdy kromě praktických dokázalo splnit i náročné estetické požadavky. Později však praktičnost převážila a dnes jsou železné konstrukce téměř výhradně vytvářeny z válcovaných, případně ohýbaných ocelových profilů (obecně se tyto profily nazývají podle tvarů jako téčko, úhelník, céčko, jekl atd.). Důvody, proč se železo k výrobě skleníkových konstrukcí používá, však zůstávají stále stejné. Tou hlavní výhodou ocelových konstrukcí je jejich naprosto mimořádná pevnost, odolnost a velmi dlouhá životnost (i když ocelovou konstrukci povrchově neošetříme, vydrží nám desítky let). Mezi další výhody lze zařadit snadnou zpracovatelnost (řezání, sváření) a poměrně příznivou pořizovací cenu. K dosažení maximální pevnosti a odolnosti ocelové konstrukce je vhodné, aby u ní bylo použito co nejvíce svařených spojů, které jsou pevnější, než šroubované spoje.

Na výrobu ocelových konstrukcí se převážně používají úzké válcované profily o tloušťce 3–4 mm, takže konstrukce jen minimálně stíní pěstovaným rostlinám (což je samozřejmě její další předností). Přitom zůstává zachována velká nosnost konstrukce. Ani u dlouhých skleníků tak nehrozí, že by se v zimě střecha prohýbala pod tíhou sněhu. O mimořádné pevnosti ocelových konstrukcí svědčí i způsob uchycení polic, který používá jeden výrobce. Ten tyto police jednoduše připevňuje ke stropu skleníku a nutno dodat, že se nejedná o žádné malé poličky, ale o velké police, které je navíc možno mít z obou stran v celé délce skleníku! Pevnost konstrukce dále umožňuje použití pouze bodových základů. Není proto třeba stavět podezdívku po celém obvodu skleníku.

Již tak dlouhou životnost ocelových konstrukcí můžeme dále prodloužit žárovým zinkováním. Při tomto způsobu zinkování se hotové vyrobené díly ponoří do roztaveného zinku, čímž na celém povrchu konstrukce vznikne silná vrstva zinku, která velmi dobře chrání povrch konstrukce před korozí. Zinkovanou konstrukci proto není nutné natírat. Životnost zinkové vrstvy je podle norem 20–30 let, ale v praxi bývá mnohem delší. Výhodou žárového zinkování je i to, že se zinek doslova „navaří“ na povrch železa, takže se neodlupuje jako barva. Pevnost spojení je tak velká, že dokonce do konstrukce můžeme bušit kladivem, aniž by hrozilo poškození zinkové vrstvy.

Skleník s podezdívkouSklo nebo polykarbonát?

V poslední době stále více zájemců o skleník řeší, zda se rozhodnout pro klasický skleník ze skla, nebo jít s módním trendem a pořídit si skleník z polykarbonátu. Bohužel tento zvýšený zájem o polykarbonátové skleníky není dán tím, že by byl polykarbonát výhodnější než sklo. Spíše je to důsledek reklamy v médiích. Souvisí to se snížením ceny polykarbonátu a také s tím, že pro obchodníky je mnohem levnější a nesmírně pohodlnější prodávat polykarbonátové skleníky, které jsou velmi lehké na přepravu a při prodeji u nich nehrozí rozbití jako u skla. Proto se snaží pomocí reklamy zákazníky přesvědčit, že polykarbonát je pro zasklení výhodnější než sklo, což ale není tak docela pravda…

Jako hlavní výhoda se u skleníků z polykarbonátu uvádí, že jsou téměř nerozbitné. Důležité je tam to slovíčko „téměř“. Zvláště u tenčího polykarbonátu, pokud přijdou velké kroupy, zjistíme, že to s tou nerozbitností tak slavné není. Obchodníci sice mávají certifikáty o nerozbitnosti, ale pokud si někdo dá tu práci a přečte si znění certifikátu, dozví se, že se záruka vztahuje pouze na rozbití od malých krup, které ve skutečnosti nerozbijí ani sklo. Zákazník se také z prospektu nedozví, že i když kroupy polykarbonát nerozbijí, mohou na něm udělat neopravitelné prohlubně (podobně jako na karosériích aut). Naproti tomu sklo sice velké kroupy rozbijí, ale stačí si za pár korun skleník pojistit a pojišťovna proplatí kompletně celou opravu skleníku. Za „kropenatý“ popraskaný polykarbonát samozřejmě žádnou náhradu od pojišťovny nikdo nedostane.

Pohled na bujnou vegetaciPolykarbonát má také velmi malou odolnost proti proražení ostrým předmětem (třeba motyčkou) a velmi lehce se poškrábe (stačí ho třeba jen v zimě ometat od sněhu a zůstane nám na něm plno škrábanců). Ani toto se samozřejmě v žádném prospektu nedočteme.

Nejproblematičtější u polykarbonátu je ale jeho životnost. Postupem času křehne a snižuje se u něj propustnost světla. Tu dále snižují i zelené řasy, které se mohou objevit uvnitř komůrek a nedají se ničím vyčistit. Dřív nebo později ho tak bude potřeba vyměnit. U skla jeho životnost řešit nemusíme –  vydrží dlouhé roky a jeho propustnost světla bude stále vynikající. Jen na vysvětlenou – UV filtr u polykarbonátu není kvůli rostlinám, ale kvůli jeho životnosti. Bez UV-filtru by se polykarbonát vlivem sluníčka rozpadl na prášek. Sklo samo o sobě funguje jako UV-filtr, proto se pod sklem neopálíme. Jinak rostliny UV-záření potřebují, takže by bylo nesmyslné je před ním chránit. Ostatně venku je také před sluníčkem nic nechrání.

Autor příspěvku: Pavel Vondrák

Pokračování příště…

Komentáře

Tyto stránky využívají cookies. Tím, že stránky používáte, souhlasíte s uložením cookies na Vašem počítači/zařízení. více informací o cookies

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close