Mrzne až praští a naše zahrada odpočívá. Ne ale její opeření obyvytelé, kterým bychom v těžkých chvílích měli pomáhat. A jak? Hlavně tím, že je budeme správně krmit!
První otázkou samozřejmě je, kam budeme potravu pro obyvatele našich zahrad umisťovat. Sypání zrní na sice odmetené parapety a nebo místa pod stromy či keři moc dobré není, nejlepší je klasické krmítko. To musí být přiměřeně velké a prostorné, aby se do něj vešli i větší ptáčci, které chceme v zimě nasytit. Můžeme ho buď sami vyrobit, a nebo zakoupit v zahradních centrech či hobby marketech. A věřte, že výběr je opravdu veliký – od jednoduchých forem pro několik sýkorek až po patrové stavby, do nichž se v každém podlaží dá umístit specifická potrava pro jednotlivé druhy opeřenců.
Jak by mělo správně udělané krmítko vypadat?
Mezi nejdůležitější části krmítka patří zcela jistě střecha, která musí mít velký přesah, protože chrání krmivo před deštěm nebo sněhem. A dobré je i nízké, minimálně dvoucentimetrové „zábradlí” navazující hned na podlahu, chránící zob před odvátím silným větrem. Hodně důležité je také to, aby bylo krmítko vyvedeno v přírodních, tlumených barvách, protože pestré a zářivé odstíny ptáky spíše odradí, ne-li přímo vyplaší. Stejně tak musí být z krmítka dobrý výhled na všechny strany do okolí, to z toho důvodu, aby ptáci neměli strach z nějakého skrytého nebezpečí a mohli kdykoli včas odletět.
Kam zařízení postavit nebo pověsit?
Krmítko můžeme postavit na vyšší dřevěný sloup nebo ho zavěsíme na místo, kde ptáky nebude nic rušit ani ohrožovat, ale kde si je budeme moci dobře prohlédnout. A možná se budete divit, kolik pestrobarevných a veselých obyvatel vaše zahrada má, což potěší hlavně děti, pro něž je v zimním období pozorování ptáků a určování jejich názvů oblíbenou činností.
Koho budeme krmit a jakou potravou?
Nejběžnějšími strávníky v našich krmítkách budou asi sýkorky (koňadra nebo modřinka), dále zvonek zelený, vrabec domácí a kos černý. Ale objevit se mohou i stehlíci, sýkora úhelníček, brhlík lesní, pěnkava, hýl obecný, dlask, čížek, drozd, červenka a nebo pestrobarevný, o trochu větší než ostatní, strakapoud.
Každý z těchto návštěvníků má také svou oblíbenou potravu. Například kos a kvíčala si nejvíce pochutnají na bobulích ptačího zobu, jeřabin a nebo zbytcích černého bezu, sýkorky zase preferují lůj a olejnatá semena slunečnic, podobně jako mák nebo zbytky oříšků z vánočního pečení. Brhlíkům můžeme zavěsit na větve lojové koule a dívat se na to, jak jsou schopni zobat i hlavou dolů.
O tom, že bez naší pomoci by řada opeřených ochránců zahrad a úrody v ní nepřežila, není pochyb. Nízká teplota během dne a hlavně v noci, zamrzlá půda, absence hmyzu a semen ve volné přírodě, to všechno jsou faktory, které ovlivňují to, zda ptáci zimu bez úhony přečkají, nebo ne.
Podle odborníků na výživu ptactva musejí sýkory shánět potravu téměř celý den (nestačí tedy jen posnídat nebo dobře poobědvat) a kos musí zkonzumovat asi dvakrát víc stravy v podobě nejrůznějších bobulí, než sám váží. I když si lidé často myslí, že ptáčkům v době nedostatku mohou přilepšit tím, co doma zbude, není to pravda. Do krmítek zásadně nepatří slané či kořeněné zbytky potravy, syrová rýže, kokos a chléb, který v trávicím traktu ptáků zbobtná, což často vede až k úhynu.
Souhrnné desatero na závěr:
1. s pravidelným krmením začněte již začátkem listopadu. Pokud je chladné počasí, ptáci vaši pomoc potřebují, a navíc si na místo s potravou včas navyknou.
2. krmení zakládejte i v době, kdy již neleží sníh, popř. se otepluje. Je totiž faktem, že ptáci jsou po zimě vyhublí a dostatek přirozené potravy, hlavně hmyzu, najdou v zahradě až počátkem měsíce května.
3. i když mají ptáci v krmítku zob většinou během celého dne, zásadně by v něm neměl chybět časně ráno a před setměním. Hlavně sýkorky potřebují pro dlouhé zimní noci dostatek energie, stejně tak jako ráno ji musí po studené noci rychle doplnit.
4. krmítko by se mělo nacházet na chráněném místě třeba poblíž větví stromů či keřů, protože v případě nebezpečí se v nich mohou malí ptáci snadno schovat
5. do samotného krmítka by nemělo pršet nebo sněžit, protože jinak suchý zob se může snadno zkazit či zamrznout v rychle se tvořící ledové krustě
6. na římsách oken ptáky raději nekrmte, hlavně u vícepodlažních domů mohou snadno vznikat problémy s hygienou
7. zbytky domácích potravin (housky, rohlíky, vánočka) jako levný zdroj krmení pro ptáky mohou být i škodlivé, raději investujte do prověřené a dobře balené speciální výživy. Ta obsahuje nejen semena obilovin a slunečnice, ale i doplňkové látky jako vitamín A, D, E, C, dále železo, jód, hořčík, zinek nebo selen. A to vše bez antioxidantů, umělých barviv a konzervačních látek.
8. nemají-li ptáci v krmítku „založeno“ po celý den, krmte třeba i méně, ale pravidelně. Obyvatelé vaší zahrady jsou na této pomoci závislí!
9. krmítka chraňte vhodnou konstrukcí před nezvanými návštěvníky (kočky, hrdličky), vyvarujte se ale jakéhokoliv násilí
10. po ukončení sezóny krmítka očistěte, vydesinfikujte a uložte do kůlny, sklepa či garáže, kde počkají opět až do podzimu.
Připravil: Ing. Jan Stropnický
RUBRIKY
