Před rytím záhonů myslete na hnojení! A co použít?

Vložil | 18 10, 2017 | Žádné komentáře | UŽITKOVÁ ZAHRADA

 

I když to podle průběhu počasí nevypadá, je přece jen konec října a půda na zahrádce by měla pomalu odpočívat. Letos budeme rýt záhony asi až na poslední chvíli, pamatovat je ale třeba na to půdu dobře pohnojit. Pokud jsme tak dosud neučinili, snažme se to rychle napravit, protože příprava půdy na příští rok je hodně důležitá! Bez ní totiž nezajistíme na jaře vysévaným a vysazovaným plodinám optimální podmínky pro růst, vývoj a konec konců ani pro dobrou sklizeň.

hnojeni_1 Zrytím záhonů vylepšíme nejen stav zeminy jako takové, ale při jejím „obrácení“ dojde též k rozrušení půdního škraloupu a smísení jednotlivých vrstev půdního profilu. To ale samo o sobě nestačí, protože půda v záhonech je po předchozím pěstování rostlin vyčerpaná. Je tedy nutné hnojit a to jak hnojivy organickými, tak i průmyslovými.

Organická hnojiva: pro dodání živin do půdy našich zahrádek se dá použít kravský nebo koňský hnůj (kravský se pomaleji rozkládá, koňský je výhřevnější a hodí se i do pařenišť nebo skleníků), najemno nařezané rostlinné zbytky, tráva a jemné zdravé listí, dřevěné štěpky ze slabších větviček nebo dřevěný popel. Před rytím těžších půd je možné rozhodit po povrchu také písek pro jejich vylehčení, ten ale žádnou výživovou hodnotu nemá. Pokud hnojíme kravským hnojem, nedoporučuje se v následujícím roce na takto živinami zásobeném záhoně pěstovat kořenovou zeleninu a rostliny tzv. druhé trati. A zároveň bychom měli vědět i to, že když hnojíme hnojem, nemůžeme pozemek následně vápnit. To by mělo za následek snížení obsahu dusíku v půdě.

suseny_hnujPrůmyslová hnojiva: ze živin, které je třeba bezpodmínečně do půdy na podzim zapravit, jsou nejdůležitější draslík a fosfor. Jedná se o tzv. živiny vázané, které se v půdě pro potřeby rostlin uvolňují postupně a v malých dávkách. Pro hnojení se dá použít klasický granulovaný superfosfát, nebo hnojiva, která obsahují guáno (ptačí trus). Co se týče přísunu draslíku, využíváme draselnou sůl nebo síran draselný. Aplikovat na záhony můžeme i známé a hojně používané NPK, dusík z něj se ale přes zimu vyplavuje do spodních vrstev a na jaře tak rostlinám k dispozici stejně není. Maximálně se dá použít forma NPK s sníženým podílem dusíku.

Vápnění: kromě přísunu jmenovaných živin je pro půdu na záhonech důležité i vápnění. Jemně mletý dolomitický vápenec ji obohacuje o vápník a hořčík, což má za následek vylepšení půdní reakce pH. Rostliny v takové zemině lépe rostou a bývají i vitálnější. Na to, kdy vápnit nám odpoví nejen půdní rozbor, ale třeba i „babské rady“, kdy si na pomoc vezmeme ocet. Postup je následující: vysušíme malý kousek půdy a pokapeme ho octem. Když bude alespoň trochu šumět, vápnit potřeba není. Ale pozor, jedná se opravdu jen o základní rozbor. Výši skutečné hodnoty pH zjistíme pomocí testu nebo si na specializovaném pracovišti můžeme nechat udělat rozbor podrobný. Alternativou k vápenci je pálené vápno, klasické nehašené nepoužíváme, protože při silné chemické reakci (styk vápna s vodou) se ničí půdní struktura.

Zásady správného rytí

rytí_záhon_1I když se často hovoří o možnostech pěstování rostlin bez podzimního rytí, je tato „operace“ stále chápána jako základ podzimních prací a následné přípravy záhonů na zimu. Jenom „obrácením“ půdy totiž docílíme hlubokého prokypření a provzdušnění. Na zrytém záhoně se rovněž sníží výpar vody a dobře se vsakují i zimní srážky. A navíc, při rytí ničíme plevele, které na podzim vzešly. Rytí má ale kromě kladů, i své zápory, které je potřeba správným postupem práce eliminovat. Při „obracení“ zeminy se dostávají organismy důležité pro rozklad organické hmoty na humus do spodní vrstvy půdního profilu, kde z důvodu nedostatku kyslíku hynou. Také zapravená organická hmota se ve větší hloubce špatně rozkládá a často hnije.

Abychom tyto negativní vlivy eliminovali, je dobré rýt tzv. nadvakrát. Z prvního pásu, který ryjeme, odstraníme vrchní vrstvu zeminy (hloubka na polovinu rýče) a odložíme ji stranou. Následně prokypříme rycími vidlemi (ne rýčem) spodní vrstvu odkrytého pásu a přidáme na ni organické hnojivo. Z druhého pásu pak sejmeme vrchní vrstvu zeminy a umístíme ji na první prokypřený pás. Podobně pokračujeme až do konce záhonu, kdy na zakrytí posledního prokypřeného pásu využijeme vrchní zeminu z prvního pásu. Abychom byli k půdě na záhonu šetrní, volíme pro dobu rytí vlhčí období. Zemina by neměla být suchá, ale ani vlhká a mazlavá. Pokud se nám lepí na nářadí a na boty, bude rytí nejen namáhavé, ale zároveň nedojde k potřebnému provzdušnění.


TIP RAŠELINA a.s.

mletý vápenecMletý vápenec upravuje pH půdy, stabilizuje půdní strukturu, posiluje její biologickou aktivitu a umožňuje lepší hospodaření s půdní vláhou. Obsah hořčíku pak příznivě ovlivňuje tvorbu chlorofylu. Vápenec je vhodný zejména k aplikaci na středních a lehčích půdách, slouží také jako neutralizační materiál proti účinkům kyselých průmyslových exhalátů. V e-shopu k dostání za 47 Kč, balení 5 kg.

draselná sůlDraselná sůl (60 % K2O) je hnojivo, které používáme k základnímu podzimnímu hnojení nebo k hnojení brzy na jaře. Hnojivo se nesmí použít pro rostliny citlivé na chlór, mezi něž patří třeba luskoviny, plodová zelenina nebo drobné ovoce. V e-shopu k dostání za 83 Kč, balení 3 kg.

Komentáře

Tyto stránky využívají cookies. Tím, že stránky používáte, souhlasíte s uložením cookies na Vašem počítači/zařízení. více informací o cookies

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close